Jan Hus

přes veškerou ideologii (která ale tady tolik neruší) a měnění historie (toho ale mají v každym hollywoodskym historickym filmu mnohem vic) tomu nelze upřít veliké filmařské kvality. A když se člověk trochu zamyslí, začnou mu praktiky katolické církve hodně připomínat komunistickou stranu, takže nějaká velká rudá agitace to zas rozhodně neni...zdeněk štěpánek exceluje, pár herců (hlavne herecky) trošku moc přehrává, ale třeba františek smolík, karel hoger nebo jan pivec coby proradný zikmund jsou vyborni! (06.07.2009)

Historický výpravný film, který je aktuální v každé době. Otakar Vávra byl řemeslník nejvyšší úrovně a v každém režimu dokázal točit kvalitní látku a filmy, co si budeme povídat. Jan Hus je první částí Vávrovy trilogie o českých dějinách a historicky je zpracován velmi věrohodně, i když dobová ideologie se trošku podepsala. Krásné kostýmy, kulisy a veškeré miniatury navrhl Jiří Trnka podle přesných dobových reálií. Herecky vedle Zdeňka Štěpánka exceluje Bedřich Karen (kardinál), Vladimír Řepa (výběrčí odpustků), František Smolík (papežský legát), František Kreuzmann (papežský komisař) nebo Karel Hoger (Václav IV). (19.06.2018)

Ano, vím, kdy se to točilo, že mnohé historické postavy jsou vylíčeny ahistoricky, že to má mimózní nacionalistický tón a že se tam projevuje překroucení dějin podle Zdeňka Nejedlého. Přesto na Jana Husa, potažmo celou husitskou revoluční trilogii nedám dopustit. Pracovalo na tom mnoho mistrů svého oboru (např. kostýmy navrhl Jiří Trnka) a hlavně Otakar Vávra skutečně uměl pracovat s komparsem a davem. Atmosféra doby je jinak věrná, hudba Jiřího Srnky je správně patetická a je v tom plno hereckých hvězd. A navíc mě tahle trilogie přivedla v deseti letech k historii. (05.07.2016)

"Mohu volit jen mezi pravdou a lží." V polovině padesátých let začaly v barrandovských ateliérech vyrůstat nákladné repliky starých pražských staveb z dob pozdní gotiky. Režisér Otakar Vávra tehdy začal připravovat první díl své monumentální trilogie, která měla být připomínkou 540. výročí upálení Mistra Jana Husa. Megalomansky koncipované dílo - trilogie byla nejdražším projektem československé kinematografie (stála dvacet milionů československých korun) a byla pochopitelně silně přizpůsobena potřebám ideologického boje komunistické strany. Postavu Jana Husa tak lze vnímat dvojím způsobem: jako kněze a bojovníka za očistu církve i jako razantního sociálního reformátora, revolucionáře a vůdce vykořisťované chudiny. Druhý pohled pak odpovídá dobové mocenské vizi, propagované nechvalně proslulými ideology Nejedlým a Kopeckým, kteří postavu Husa vmanipulovali do role jakéhosi předchůdce komunistických myšlenek. Výpravný cyklus zachycuje bouřlivé období pražských bouří, vrcholících obviněním Mistra Jana Husa z kacířství a jeho následným potupným upálením. Další díly se pak soustřeďují na zobrazení vítězných husitských válek, završenými vítězstvím na pražském vrchu Vítkově. Trilogii dominují dvě postavy: betlémský kazatel Jan Hus a vojevůdce Jan Žižka. Obě tyto postavy ztělesnil přední člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, jeden z nejvýznamnějších realistických umělců. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že obě postavy se liší charakterem i zevnějškem. Jde o postavy přímo protikladné, které nebylo jednoduché zobrazit, měl-li je představovat jediný herec. Štěpánkovi se to však podařilo. Právě jeho výkon přes všechnu vnější monumentalitu, rozsáhlé bojové scény s účastí armády a tisíce statistů, byl a je dominující hodnotou. Tento kontroverzní projekt dodnes rozdmýchává veřejné mínění. Je obdivován i zatracován, vyzdvihován i umlčován. Zůstává dílem, které je typickým otiskem své doby, nerozpakující se svévolně manipulovat s historickými fakty. Je však také dílem, které po vizuální, architektonické a hudební stránce nebylo a nebude překonáno. A v tom jistě tkví jeho nadčasovost. Můj komentář platí i v souvislosti s dalšími díly Jan Žižka a Proti všem. (20.01.2009)

Československý státní film uvádí první část husitské revoluční trilogie podle námětu Aloise Jiráska. CITÁT . Biskup a nebo sám Papež, pokud žijou v hříchu, nejsou z milosti Boží.... Na rozhraní XIV a XV století bylo České království jedním z nejmocnějších Evropských států. Bohatství církve, vysoké šlechty a Německých kupců rostlo z potu a krve poddaného lidu, který stále víc upadá do bídy. Kázání mistra Jana Husa je mrazivé i po tolika letech ( 600 let ) a hrůzou mi stávají vlasy na hlavě. když se pořádně zaposlouchám. Jak moc má pravdu i v naší době. Chceš - li něco, musíš zaplatit...zaplať, zaplať, zaplať... Když tenkrát měli jen třeba sekeru, co jim měli za neplacení vzít ? Sekyru, přece. Dnes vám seberou elektroniku nebo nábytek. Kázání mistra Jana Husa zatím jen mlčenlivě přihlíží Jan Žižka z Trocnova, ale už začíná hlodat jeho srdce. Stačí jen impuls, aby revoluci podpořil...ono veřejně kárat kněze a jejich " odpustky " to je velké novátorství. ....blázen ( Ladislav Pešek ) je jediný, kdo tu má rozum..... Drsný snímek z dobovou Prahou roku 1412. Na Jana Husa byla vyhlášena nejtěžší kladba z úst církve. Jak to vše dopadlo, ví snad každý Čech ( neodvolám ). Ale z popela povstal nový vůdce, aby dokonal to, co Jan Hus začal....Jan Žižka. Ve filmu si zahrál Josef Kemr a nejlepší byl ve scéně, kdy je převléknut za Antichrista a v pravé ruce drží klíč od Českého království. Ve filmu mimo jiné hrají : Jan Hus a Jan Žižka - Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny, Český král Václav IV. - Karel Höger Laureát státní ceny, Farář Jan, řečený Peklo - Vladimír Řepa. Hudbu dělal Jiří Srnka. .....a braňme pravdu až do smrti, tak přísaháme !!!! (23.07.2010)