Krakatit

Spojení Čapka a Högera vyšlo fantasticky. Vlastně všichni herci zde byli šťastně zvoleni, myslím, že by se film líbil i Čapkovi (pominu li trochu rudý závěr). To Sharky: musím oponovat, myslím si, že původně česká herečka Florence Marly (která si vydobyla hollywoodskou slávu) se do role princezny hodila výtečně. Příšerná není, jak píšeš a sexappealu má hodně. Která jiná herečka by uměla zahrát takovouhle chladnou a studenou krásku? Myslím, že žádná...V Česku máme sice krásek hodně, ale z žádné nevyzařuje takový chlad jako z Florence Marly. (25.06.2011)

Zaujímavé, ale bohužiaľ až ku koncu. Celkový dojem z filmu mi kazili snové a nudné pasáže. (21.06.2014)

Skvělý, citlivě hrající, charismatický Karel Höger v roli Ing. Prokopa je beze sporu hlavní výhrou tohoto filmu. Dopomáhá mu živoucí scénář, který je ale bohužel v některých částech až příliš očividně komunisticky laděný (šlechtická rodina jakožto nelidské figury bez života toužící pouze po moci a bohatství, nebo doktor nadšeně mluvící o pracujícím lidu) a na svou dobu velmi nápaditá filmařina (zajímavá kamera). Ke konci je snímek tak trochu šílený přímo úměrně nemocnému a blouznícímu hlavnímu hrdinovi, špatný zvuk i po digitalizaci zase není úplně nejpříjemnější, zvlášť ve vypjatých scénách, kde se hystericky křičí (a že je jich ve filmu hodně). Nečetla jsem knihu, ale pokud si přečtete obsah, vypadá to, že se Otakar Vávra snažil adaptovat dílo Karla Čapka velmi věrně, takže pro mě 2,5* a kvůli hereckému výkonu pana Högera půl hvězdičky přidám. (28.07.2017)

Jedna z mých nejoblíbenějších knížek byla zpracována způsobem sotva průměrným. Hlavním problémem jsou herci. Nevím sice, kdo by se hodil na ing. Prokopa z tehdejších herců (snad Ladislav Boháč), ale rozhodně se na něj nehodí Karel Hoger, stejně špatně jsou obsazeni (a zahráni) i pan Carson, princezna a další. Kniha je mnohem živější, emocionálnější, ing. Prokop mnohem živočišnější a zoufalejší. Ale bez znalosti předlohy se na to asi celkem pěkně kouká. (23.12.2007)

Jedna z nejpůsobivějších rolí Karla Högera. Tísnivá atmosféra vytvořená za použití minimálních efektů. (11.08.2010)

Varovný prst zdvihnutý krátko po zhodení dvoch atómových bômb v halucinogénnom sci-fi. A keďže som, podobne ako inženýr Prokop, kvôli pokročilej hodine chvíľami aj zaspával, tak som v tom mal riadny hokej, ako sa objavoval stále v inej scéne s inými problémami. Nakoniec mi to záver dal do poriadku a nebudem mať z tohto filmu zlý spánok. (11.7.2013) –––– Na druhýkrát už v celkom čerstvom stave som pochopil viac, teda skoro všetko, ale nevylučujem, že na tretíkrát to bude najzaujímavejšie. Zatiaľ musím jednoznačne zvýšiť na štyri hviezdy. (20.2.2016) –––– Tak ja to zkusím znova. Aby to svítilo a hřálo... (11.07.2013)

Velmi zářná verze a ukázka filmu, tak jak skvěle reprezentuje staré časy. Film je na čtyřicátá léta natočen zcela úchvatně. Taky tomu zjevně napomáhá samotný Karel Čapek. Příběh je nicméně sám o sobě další kapitola. Už jenom kvůli tomu, že se i přesto jeví zbytečně zdlouhavý a jenom ukazuje strasti našeho vědce, na kterého se v podstatě neustále lepí ženské. Tehdy dejme tomu. Dneska velká kravina s prvky klišé. Nicméně to neubírá na plnohodnotné kvalitě. (23.03.2018)

Úžasně zpracovaný Čapek, jeden z nejlepších. Nakonec co už také v poválečném Československu a po únoru natáčet, než film s takovýmhle poselstvím. Nechat vybuchnou pudřenku mi vždycky připadalo takové dekadentní. Karel Höger je velikán českého filmu a byl jím už od začátku. Navíc brněnský a jihomoravský patriot, jeho čtení Lišky Bystroušky nemůže nikdo překonat – ale to odbočuji. Vávra byl mistr, ať už později točil co točil. Čapka mám pochopitelně přečteného komplet a asi taky zkouknuté všechno, co se podle něj natočilo. Jen mám teď okno a vůbec si nemohu vzpomenout. Ale něco se mi mate o ještě jedné socialistické verzi krakatitu, ale nemohu si vzpomenout ani na název. Pomůžete? (22.05.2008)

Tento film delaji dve veci.. Vytecna knizni predloha, ktera je skutecne "prepsana" na filmove platno a atmosfera.. Atmosfera, kterou by mohl zavidet lecktery film.. Vavra je genialni reziser, ktery ma mnoho uletu, ale tento film natocil mistrovsky.. (17.11.2008)

Atmosferické dílo, které se v poslední fázi trochu vymiká kontrole a působí až moc ujetě, což vzhledem k snovéme pojetí zní divně že? Začátek je výborný a napětí stoupá, jen s úříchodem princezny a útěkem z laboratoří mě snímek již tak nebavil a přišlo mi, že jen zbytečně dlouze dojíždí do cíle. Kvalitní rukopis Karla Čapka se nezapře a i přes pár výtek Krakatit doporučuji. Je to jiné, kvalitnější kafe, než současná česká kinematografie. (05.12.2008)

Upřímně řečeno zklamal mě víc Čapek než zpracování jeho Krakatitu! Jde tam prakticky jen o ženské a aby se neřeklo tak občas hodí do placu myšlenku lehčího kalibru! Na konec přivádí nějakého zmateného stařečka a pak už je jen bibliografický údaj knížky! To film, to je jiná kává! Drží se předlohy, takže má kvalitní scénár (protože Krakatit jako scénář je více než dostačující-je dobrý, jko beletristický román však průměrný) a hlavně mistr Höger a mistr Vávra dělají z fimu ono pokoukáníčko! Ještě atmosféra starých černobílých filmů ( nevím proč, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že mi to mírně připomíná atmosférou Spalovače mrtvol)! a dobový kontext a máme film, který stojí minimálně za dvě hodinky vašeho života! (25.04.2009)

Prostě klasika - Čapek byl opravdu génius! O. Vávra odvedl skvělou práci, stějně tak i K. Höger. (23.05.2010)

Jeden z těch lepších počinů Otakara Vávry. Lví podíl na úspěchu filmu samozřejmě nese Karel Höger, který prakticky "nesleze z plátna". (04.08.2003)

Aneb důkaz toho, že i ve 40. letech se u nás točily filmy dosahující špičkové kvality. Když to porovnám s jinými rádoby dramaty z té doby, tohle je prostě bomba - doslova. I teď, po 60. letech, kdy jdete na film do kina, usedáte s 3D brýlemi na očích a 3 hodiny díky nim sledujete snímek, který se celý natáčel před zeleným plátnem, má Krakatit velkou sílu. A když přimhouříte oči nad kulisami či některými naivními scénami, tak vás Krakatit opravdu rozmetá na kusy. Úžasná atmosféra, která časem nevyčpěla, skvělý Karel Höger a další obrovské plus za alegorii království princezny Vilemíny a Třetí říše. Nezbývá, než zatleskat a říci: "Bravo!" (24.07.2011)

Nevím proč, ale přišlo mi, že Karel Höger celou dobu docela přehrává. Krom toho film opravdu hodně zestárnul a děj často postrádá plynulost. Zdá se mi, že bez přečtení předlohy nelze film pobrat se vším všudy. Možná, že někdy zjednám nápravu a přečtu si to, film mě k tomu však moc nenalákal. (DVD) (22.04.2013)

Zednáře Čapka nesnáším, a tenhle film je k tomu jen další důvod. Příběh o přitroublém vědátůrkovi, který vynalezne něco strašného (nejspíš atomovou bombu - a popálí si přitom ruce, ha - ha), potácí se přitom mezi naprosto mělkými a ubohými "láskami" ke každé, která momentálně vytrčí bradavky, a prožívá mnohé rozkymácené pochoďáky po ateliéru a další pseudodramata, když se jej chlapci od nového světového řádu pokoušejí zkorumpovat. Čapkova jazyková dílna navíc v tomto případě vůbec nezafungovala jako v případě robota. Krakatit je prostě debilní slovo, je hloupé, přímo tahá za uši, a strašně mě sralo a znepříjemňovalo už tak nepříjemný film. Chtěl jsem dát jednu hvězdičku, abych nevypadal jako úplnej rebel, když na Čapka byla celá maturitní otázka, ale na závěr jsem se rozhod, že seru na dojem a budu hodnotit srdcem. (13.12.2013)

Ctvrta hvezda za sci-fi vizualy. :-) (28.02.2014)

S tohto filmu som mal ako malý chlapec veľké "vetry". Dosť som sa bál, a často sa mi to snívalo. Samozrejme úžastný herecký výkon Karla Högera. Výborná atmosféra. 85%. (19.10.2005)

Apokalapticko-utopická vize světa par excellence. Velmi temný příběh, ke kterému Vávra nepotřeboval žádné speciální efekty a přesto vytvořil výbornou sci-fi. (17.11.2008)

Myslím, že právě tak by si to pan Čapek představoval. (21.11.2008)