Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (135)
Tohle nahlédnutí do naší vlastní historie se mi velmi zamlouvalo, husité jsou mi v mnoha ohledech sympatičtí, to upřímné volání po reformě církve a odhodlání bít se za pravdu i za cenu vlastního života nesmírně obdivuji.. Pochvalu zaslouží výborní herci, úchvatná a velkolepá výprava a v neposlední řadě je to úžasně natočeno.. ()
Na dobu vzniku skutečně výborně zvládnuté velkorysé dílo, které sice nezapře poplatnost době, schématické a zjednodušující vidění a učebnicovost dialogů, ale nechápu, proč to vyčítat právě Vávrovi/Jiráskovi, zatímco jinde (statečná Melova srdeční příhoda například) tomu tleskat. Navíc na tom opravdu nevidím nic, za co by kdokoli z tvůrců musel zpytovat svědomí. Štěpánek je výborný, Vávra prokazuje své vskutku světové schopnosti režírovat velké scény a nechybí ani zajímavé okamžiky a rozpory mezi samotnými husity (adamité apod.). "KŘIŽÁCI BĚŽÍ." ()
Posledný diel tejto husitskej trilógie je určite najslabší. Má už viacero prázdnych pasáží a momentov, postavy, resp. celé hnutie je tu vyjadrené až príliš maximalisticky - naopak bitva na Vítkově je takmer dokonalá. Navzdory všetkým neduhám Boží bojovníci sú základnou kostrou naších dejín a celú trilógiu tu hodnotím predovšetkým ako celok. ()
Ať byl Vávra jakýkoliv, jeho husitská trilogie je výtečná a nikdo by nebyl schopen ji natočit takto úchvatně, nikdo by neuměl takto sešikovat komparz a úžasně zachytit bitvu na Vítkově. Když k tomu přidáme bezvadné a realistické kostýmy, skvělé herecké obsazení, dobrou práci kameramana a díkybohu také film v barvě, vyjde nám z toho nejlepší česká historická trilogie. Kéž by si dnešní filmaři z toho vzali příklad. ()
Husitské revoluční hnutí za náboženskou, národní a sociální svobodu českého národa tvoří nejslavnější stránku našich dějin. Význační čeští spisovatelé mu vzdali hold svým dílem. Nejšíře je husitské hnutí zachyceno v díle klasika naší historické prózy Aloise Jiráska. Již dříve dalo Jiráskovo dílo několik námětů českému filmu a nyní se stalo podkladem k Vávrově velkoryse koncipované husitské trilogii. Můžeme směle říci, že tato mohutná freska slavné epochy našich dějin nebude v československém filmu tak brzy překonána. Vávrově trilogii lze leccos vytýkat jak v celkovém pojetí, tak i v jednotlivostech. Jisté však je, že všechny tři filmy dovedly přiblížit dnešnímu filmovému diváku vzdálenou dobu české historie, ukázat na naši slavnou minulost, v níž naši občané neváhali obětovat v boji za pravdu a právo své jmění i své životy. A v tom vidíme největší význam Vávrovy husitské trilogie. Filmový přehled 30/1957 ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)
- Stanislav Neumann je v úvodních titulcích chybně uveden jako Stanislav Neuman. (bomber7)
- Film sa stal na 38 rokov najdrahším filmom Československa a následne Česka, čo doteraz neprekonal žiaden český film. (Raccoon.city)
Reklama