Rozina sebranec
Historický / Drama
Československo, 1945, 94 min
Režie:
Otakar VávraHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Marie Glázrová, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Boháč, František Kreuzmann st., Jan Pivec, Gustav Hilmar, Saša Rašilov st., Antonín Šolc, Lola Skrbková, Zdeňka Baldová, Marie Vášová, Vladimír Řepa, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Pehr, Zdeněk Dítě, Vítězslav Boček, Antonín Jirsa, F. X. Mlejnek, Vladimír Hlavatý, Bohuslav Kupšovský, Rudolf Deyl ml., Ladislav Janeček, Marie Rýdlová, Josef Gruss, Otto Rubík, Josef Kemr, Antonín Jedlička, František Roland, Eman Fiala, Emil Bolek, Jaroslav Seník, Vilém Prokop Mlejnek, Václav Švec, Karel Černý, Karel Dostal, Richard Záhorský, Vladimír Šmeral, Anna Steimarová, František Kovářík, Jindřich Fiala, Stanislav Strnad, Marie Hrdličková, Lída Matoušková, Jiří Kalina, Roza Schlesingerová, Ferdinand Jarkovský, František Lidmanský, Marie Ježková, Jan W. Speerger, Alois Dvorský, Jaroslav Orlický, Jaroslav Průcha, Jarmila Lhotová, Anna ŠtrosováObsah
-
Praha, začiatok 17. storočia. Mladá chovanka Rozina z pražského kláštora na Františku sa zaľúbi do talianskeho sklárskeho robotníka Nikola, ale ten jej po návrate do svojej vlasti odkáže, že už nikdy do Prahy nepríde. Nešťastná podľahne naliehaniu cechmajstra Krafta, ktorý jej sľúbi kúpiť majestát o manželskom pôvode, a vydá sa za neho. Starý lakomec však svoj sľub nesplní a keď sa po čase Nikolo nečakane vráti, tragický osud nešťastnej Roziny sa definitívne spečatí... (oficiální text distributora)
Praha, začiatok 17. storočia. Mladá chovanka Rozina z pražského kláštora na Františku sa zaľúbi do talianskeho sklárskeho robotníka Nikola, ale ten jej po návrate do svojej vlasti odkáže, že už nikdy do Prahy nepríde. Nešťastná podľahne naliehaniu cechmajstra Krafta, ktorý jej sľúbi kúpiť majestát o manželskom pôvode, a vydá sa za neho. Starý lakomec však svoj sľub nesplní a keď sa po čase Nikolo nečakane vráti, tragický osud nešťastnej Roziny sa definitívne spečatí... Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
gouryella
Nic vic, ale taky nic min nez pomerne otrocka adaptace romanove predlohy - ale presto ke koukani.(25.7.2002)
-
Karlos80
Parádní, téměř monumentální Štěpánek jako otec Antonín, převor kláštera, k nepoznání namaskovaný robustní Italský dobrodruh a šejdíř Nikolo alias Ladislav Boháč, ale hlavně ve filmu žensky krásná a půvabná Marie Glázrová jako Rozina-nalezenec ve své asi největší a možná i nejlepší vážné roli. Pěkný kostýmní historický snímek od Otakara Vávry (předtím třeba Filosofská historie nebo Cech panen Kutnohorských) zasazen do Prahy někdy na počátku 17. století. Scéna na konci ve zvonici v klášteře pamětihodná.. Film byl natáčen za okupace, ale dokončen po záměrném protahování byl až po válce, a to už jako snímek znárodněné kinematografie, poté po uvedení do distribuce byl ještě navíc zkrácen.(23.12.2007)
-
sportovec
Zřejmě film, který nejvýrazněji předjal svým pojetím pozdější Vávrovy velkofilmy padesátých a sedmdesátých let. Komponován více ve wintrevském než v jiráskovském stylu pojednává ve více tradiční než soudobé filmové řeči soudobé nosné sociální téma jako hlavní myšlenku (v pozadí jako bychom tušili Hugův CHRÁM MATKY BOŽÍ) díla, jehož výpravě a vlastně i scénáři nelze nic vytknout. Poučné a pro někoho i burcující.(27.8.2007)
-
NinadeL
Obávám se, že s každou další reprízou se z Roziny stává stále horší a horší film. Postavy jsou jen prázdné šablony bez nejmenšího vývoje, rádoby opulentní výprava je ve skutečnosti jen jediným líbivým prostorem, skutečně zajímavých kostýmů je jen minimum. Glázrová, Boháč, Štěpánek, Pivec i Kreuzmann se utápějí v absurdních scénách, které by se za normálních okolností tak rády popasovaly s Cechem nebo s Pardubicemi, ale nedaří se. Respektive "normální" okolnosti už nenabízeli ani tzv. bezčasí Protektorátu, ale vše fungovalo jen a jen proto, aby se točilo dlouho a s co nejpočetnějším ansáblem. Z lidského hlediska to byl sympatický krok, z uměleckého hlediska se nezadařilo. Opakování zadní projekce s motivem řeky také nebylo šťastným nápadem, ale co skutečně nemohu přejít, je naivní líčení "Italů" a fakt, že Rozina po postřelení neměla krvavou skvrnu na šatech. Pakliže budu předpokládat, že se na výsledném filmu podepsal neuvážený střih, věřím, že jisté naděje na skutečně zajímavé historické drama tu byly. A pakliže bychom se dočkali možnosti dozvědět se více o motivacích jednajících postav, bylo by to téměř ideální. Takto mi z celku vychází nečekaně kladně pouze Vášová ve vedlejší roli.(23.2.2009)
-
raroh
Existencionální drama společenských vyděděnců, na něž byl Winter specialista, v poslední třetině přecházející v úchvatný balet spodiny.(31.1.2011)
-
Marthos
Otakar Vávra představuje v české kinematografii typ režiséra, který dokáže jít za svým cílem tvrdě a bez možnosti slevit ze svých zásad a uměleckých požadavků. Jeho filmy byly vynikající a nadprůměrné v každé době. Zejména v dobách, kdy platily různé zákazy a nařízení. Rozsáhlý a nákladný projekt filmové adaptace historického románu Zikmunda Wintera byl připravován již od roku 1944. V barrandovských ateliérech tehdy vyrůstaly pod vedením zkušeného architekta Jana Zázvorky monumentální stavby anežského kláštera ze sedmnáctého století s přilehlým okolím. Byly angažovány stovky statistů i z řad herců, byly šity věrohodné dobové kostýmy a vyráběny přesné rekvizity. Poprvé se v českém filmu na ničem nešetřilo (záměrné vyčerpání protektorátní měny, která se po válce stala bezcennou). A na výsledku je to znát. Marie Glázrová získala v postavě Roziny svou poslední velkou příležitost a jako by to tušila, vložila do ní všechen svůj herecký talent. V poválečném období jí byla z neznámých důvodů znemožněna další filmová kariéra a stejně jako její slavnější kolegyně zůstala ve stínu minulosti. Vedle Glázrové se tu objevila i prvoligová sestava činohry Národního divadla, kterým vedle Kreuzmanna, Boháče a Pivce dominuje rozvážný převor Zdeňka Štěpánka. Tragikomik Saša Rašilov i na malé ploše odhaluje své mimořádné charakterní herectví, které bylo tak hanebně málo filmaři využíváno. Spolu s Krškovým poetickým snímkem Řeka čaruje uzavírá Vávrova ROZINA jednu éru české kinematografie. Prosincovou premiérou definitivně skončila výroba českých filmů v soukromém sektoru a za budoucí pokračovatele této tradice již plně rozhodoval státní monopol. Vzrůstající kvalita produkce byla ovšem zastavena únorovým komunistickým převratem a film zotročen na politicky cílenou propagandu, kterou s určitými přestávkami vyplňoval dlouhých čtyřicet let.(5.10.2008)
-
liquido26
Na začátku jsem se zamiloval do Roziny, ale v průběhu filmu mi začala lízt na nervy a přestala mi být úplně sympatická. Stejně tak mě lezl na nervy Nikolo. A prostě, když člověk necítí žádný sympatie s hlavníma postavama, tak se na film těžko kouká. Jediný, kdo stojí za zmínku byl Štěpánkův převor, ten byl dobrej, ale bohužel tam skoro nebyl. Atmosféra skvělá, natočený taky moc pěkně, konec velice působivý, ale jinak bohužel příběh nic moc, místy hodně velká nuda.(5.11.2010)
-
kinderman
Půldruhého roku natáčený film ukazuje v četných davových scénách, kolik herců ukryl Vávra v ateliérech před totálním nasazením.(13.9.2011)
-
fuckme
Vávra tímto snímkem ještě více než Cechem panen kutnohorskách výrazně mění žánr historického snímku - již žádná uhlazenost, didaktická popisnost a vlastenecky pietní přístup, ale nelichotivý obraz pobělohorské Prahy plný špíny a stísněných koutů i jejích roztodivných obyvatel, kteří působí velmi živě. Rozina mezi ně zapadá, svým temperamentem vystupuje z věčně srocených davů a hned působí svou bezprostředností, která záhy začne přerůstat z pocitů zklamání a zbytečnosti až do zcela negativní role, jež musí být v pozoruhodném a působivém závěru vykoupena. Glázrová sice nijak herecky neexceluje, ale je výborným typem, který dobově zapadá a svou tváří zachraňuje co se dá, výborně k ní sedí Boháč jako ohnivý Ital. Z hereckých výkonů však na mě přeci jen více působila zajímavě obsazená Vášová a hlavně bezchybný Pivec. Navíc Vávra vykazuje opět kvalitní filmové řemeslo, často využívá táhlé prolínačky, což dobře navozuje atmosféru, Zázvorkovy stavby jsou úchvatné a ateliérovost v celkově stísněném a temném prostředí nikterak neruší. Rovněž Srnkova hudba skvěle navozuje dobu, hlavně když se ozvou rozverné píšťaly. Přesto se mi o něco víc líbil následující snímek Nezbedný bakalář, který je herecky daleko vyrovnanější a stavby a osvětlení vytvářejí kouzelnější, leč stylizovanější dojem.(3.1.2010)
-
klúčik
Celkom zaujímavý film s výborným hereckým výkonom Marie Glázrovej. 65%.(13.1.2011)
