Rozina sebranec

Zřejmě film, který nejvýrazněji předjal svým pojetím pozdější Vávrovy velkofilmy padesátých a sedmdesátých let. Komponován více ve wintrevském než v jiráskovském stylu pojednává ve více tradiční než soudobé filmové řeči soudobé nosné sociální téma jako hlavní myšlenku (v pozadí jako bychom tušili Hugův CHRÁM MATKY BOŽÍ) díla, jehož výpravě a vlastně i scénáři nelze nic vytknout. Poučné a pro někoho i burcující. (27.08.2007)

Historickou filmovou fresku podle románu rakovnického gymnaziálního profesora Zikmunda Wintera (1846 - 1912) můžeme považovat za poslední vrcholné dílo zlatého věku československé kinematografie. Režisér Otakar Vávra, inspirován mnohými soudobými zahraničními vzory, vytvořil ve své době moderní velkofilm, který v divácích vyvolával silné emotivní vzrušení, umocňované také mimořádným hudebním dílem Jiřího Srnky. Pozoruhodná byla kromě jiného i drsná syrovost obrazu, usilující o dokonalé vyjádření středověkého způsobu života. Herecké obsazení bylo nadmíru exkluzivní. Marie Glázrová vložila do Roziny velkou citovou hloubku a erotický půvab, kterým dokonale zúročila všechno to, co se na jevišti i před kamerou dosud naučila. Štěpánek, Kreuzmann, Boháč, Pivec i Saša Rašilov vytvořili velkolepé lidské portréty mužů, vyhledávajících z různých důvodů společnost temperamentní Roziny. Vávra osudovým filmem o nalezené krásce položil v době plné lidských a politických nejistot pevný základ k pozdějším historickým velkofilmům, charakterizujícím podstatnou část jeho poválečné tvorby. Uskutečnění pozdní, poválečné premiéry bylo záměrně zinscenováno jak tvůrci, tak především vedením Lucernafilmu v čele s Milošem Havlem, pro kterého natáčení Vávrova filmu znamenalo poslední uměleckou spolupráci s českou kinematografií. Nejdůležitější motivem pro všechny zúčastněné, spolehlivě uchráněné před totálním nasazením, byla potom šťastná a radostná premiéra v osvobozené republice. (05.10.2008)

Vávra tímto snímkem ještě více než Cechem panen kutnohorskách výrazně mění žánr historického snímku - již žádná uhlazenost, didaktická popisnost a vlastenecky pietní přístup, ale nelichotivý obraz pobělohorské Prahy plný špíny a stísněných koutů i jejích roztodivných obyvatel, kteří působí velmi živě. Rozina mezi ně zapadá, svým temperamentem vystupuje z věčně srocených davů a hned působí svou bezprostředností, která záhy začne přerůstat z pocitů zklamání a zbytečnosti až do zcela negativní role, jež musí být v pozoruhodném a působivém závěru vykoupena. Glázrová sice nijak herecky neexceluje, ale je výborným typem, který dobově zapadá a svou tváří zachraňuje co se dá, výborně k ní sedí Boháč jako ohnivý Ital. Z hereckých výkonů však na mě přeci jen více působila zajímavě obsazená Vášová a hlavně bezchybný Pivec. Navíc Vávra vykazuje opět kvalitní filmové řemeslo, často využívá táhlé prolínačky, což dobře navozuje atmosféru, Zázvorkovy stavby jsou úchvatné a ateliérovost v celkově stísněném a temném prostředí nikterak neruší. Rovněž Srnkova hudba skvěle navozuje dobu, hlavně když se ozvou rozverné píšťaly. Přesto se mi o něco víc líbil následující snímek Nezbedný bakalář, který je herecky daleko vyrovnanější a stavby a osvětlení vytvářejí kouzelnější, leč stylizovanější dojem. (03.01.2010)

Trpký historický film o lásce a zradě z období před povstáním českých stavů. Zdeněk Štěpánek je nejhlubší postavou této balady a jeho něžná a moudrá slova, vždy rozvážného a spravedlivého převora, mne chytla za srdce. Vávra a skvělý Srnka jsou dalším báječným duetem našeho filmu. Závěr tragického Rozinina příběhu mne pak zaujal zásahem staropražských bezpečnostních oddílů proti drancující mrzké lůze, jenž je společensky výchovnou tečkou. (05.06.2016)

Skoda ze Karel Chrocht je konspiratorsky picus, ktory veri ze zydy planuju picoidy ako NWO ..... ma inak dobre komentare a casto /hlavne u polizziotteschi filmov/ sa niet o co opriet. No ale Karel teda veri picoidam kvalitnym. No a par slov aj k filmu - Vavra bol rezisersky talent o tom zadna, kulisy 17. storocia sa maximalne podarili, tempo vyborne, dialogy na urovni ...... u mna len o troch u slabsie nez Cech Panen Kutnohorskych . 70 % (04.05.2019)