Epizoda 3 (E03)

Dopadlo to bohužel tak, jak jsem čekala. Kameníková ztvárnila Němcovou jako lidskou bytost, i když s chybami. Geislerová byla nesnesitelná po všech stránkách. Jestli taková Němcová opravdu byla, nevíme. Že by byla tak bezcitná matka? Považuju se za emancipovanou ženu, ale to, jak se Němcová chovala v tomto díle, přece není emancipace, ale naprostá bezohlednost. Nemám ráda Geislerovou a nechápu, proč je tak privilegovaná. (18.01.2021)

Třetí díl je vrstevnatější, konečně dojde i na závan dobového pozadí, kterým ale v seriálu obecně nikdo neplýtvá – jako by tvůrci chtěli poměrem vhledu do soukromého a veřejného života Němcové zdůraznit, že tohle opravdu není popis 19. století, ale guláš naší představy o něm, do kterého jako pejsek s kočičkou přidáváme, co se nám zrovna líbí. Kouzlem nechtěného se tu namísto obhajoby rodí poměrně tvrdá obžaloba emancipace. Jaký je vlastně skutečný vztah autorek k feminismu? Už ve druhém díle vše nasvědčovalo tomu, že vidí rovnítko mezi emancipací a typem ženské povahy, kterou zrovna, mírně řečeno, není za co chválit. Feminismus tu vyznívá jako sen ženy, která se ráda nechá vydržovat, bez mrknutí oka utrácí cizí peníze a za ně je pak milostivě ochotna přemítat nad filozofickými, politickými a společenskými ideály doby. To se to píše! Jen snad aby po ní někdo nechtěl skutečnou práci, a to dokonce i tehdy, když by příjmem z ní uchránila vlastní děti před hladem. Takto to bylo myšleno? ;) Nic proti, v tomto se, pokud jde o Němcovou, drží filmové dílo reality víc, než se mnohým bude líbit, ale vyzdvihovat právě tento povahový rys jako oslavu ženské emancipace je krajně absurdní. Obsazení hlavní role zkušenější Geislerovou probarvilo třetí díl pejstřejšími tóny, její postava je rozměrnější, bohatší a uvěřitelnější. Tvůrcům se sice nepodařilo uchvátit pro seriál mentalitu reálného 19. století, ale podařilo se jim k divákovi přenést živé pocity zmaru, nejistoty i zoufalství, se kterými si v rodině Němcových tykali častěji než s Rottovými ;) V performanci excelentního Hájka ožívá Němec jako živoucí osoba žadonící na dřeň o pochopení, spousta dalších výborných herců, architektů, producentů a řemeslníků si zaslouží ocenění za tuto bezesporu ambiciózní práci. Žel, v amorfním rozmaru autorek Němcová stále uniká sama sobě. Ale to unikala i ve vlastním životě… (18.01.2021)

Měla jsem pochybnost ohledně přeobsazení Ani Geislerové do role spisovatelky. Nemám ji moc ráda, protože hraje pořád stejně, nebo dostává role, kde se to tak žádá. Tentokrát mi ale její ustaraná tvář tolik nevadila, i když souhlasím s názorem, že je herečkou současnosti a role z historie jsou mimo její herecký rejstřík. Vadí mi ale celý příběh čerpající z nějakých starých dokumentů, které si převyprávěly do stávající podoby autorky scénáře. Dneska spolu žijí lidé volně bez sňatku, mají spolu děti, střídají partnery, mají různé psychology a ústavy pro týrané ženy, ale před 200 lety to bylo jinak. Božena, nahlížena pohledem 21. století, to je krok vedle. Představte si učitele, až budou probírat v literatuře Boženu Němcovou a její dílo, co si budou muset od svých žáků vyslechnout. (18.01.2021)

Doteď si pamatuji, jak jsme se učili o Českém národním obrození a mě to vůbec nebavilo, prostě zástup divných jmen nějakých staříků, kteří se dohadovali, zda se bude kapesníku říkat čistonosoplena. O to víc mě to (byť velmi velmi náznakově a zkratkovitě) zaujalo tady. Josef a Božena jsou zde velkou čát děje od sebe. Nemají si moc co vyčítat, podvádějí se navzájem, píšou si dopisy, které chodí pozdě i kdyby neměli zpoždění a když už se vidí, dají pořádně zabrat posteli. Život Josefa v Uhrách je drsný, ale on je drsný chlapík, takže to asi bere sportovně. Život Boženy v Praze je... no možná tady poprvé jsem si řekla, že je vážně blbá. Ne proto, co zvedá ze židle velkou část sledujících - totiž že si užívala s milenci - ale kvůli scéně s cukrem, ve které byla ukázaná velká nešetrnost v domácnosti a sobeckost. Protože Božena nebyla blbá, to víme všichni, sama si toho byla dost dobře vědoma. A to že bylo šetření a uvědomění si hodnoty věcí nad její síly... to bych chápala v těch sedmnácti, kdy měla nově domácnost, učila se, teprve přicházely děti, ale teď? Co se týče proměny hlavní představitelky. Já asi nemám Ani Geislerové co vyčíst, scéna smrti Hynka... koulely se mi z očí slzy jako hrachy. Ale stejně tu záměnu moc nechápu. A zvlášť s tím flashbackem do minulosti s Antonií Reissovou to pro mě mělo i dost komický rozměr. První dva díly mě bavily víc. Ale myslím si, že to bylo i tím, že tady se do toho malýho prostoru muselo vtěsnat TOLIK věcí, až to na mě najednou působí strašně povrchně. (18.01.2021)

Konečně mohu zvednout své lehce nadprůměrné ohodnocení v tomto díle na 4****! Aňa Geislerová dle mého očekávání rozsvítila trojicí scénáristek a režisérky nepříliš podařeně zpracovaných výjevů ze života Betty. Snad každé televizní zpracování životopisu je jen jistou inspirací a v tomto díle je již naše vlastenka a spisovatelka cca 10 let vdaná, je zkušená a je z ni grafomanka, která píše všem a o všem. Dostává se zde ke své 4.životní ráně (v podobě úmrtí prvorozeného synka Hynka) a jen za tu strastiplně sehranou scénu dávám o hvězdu více. Líbí se mi ubrání na naturalistických scénách spolu s přidáním vášnivosti a svobodomyslnosti Boženy. Dostalo se tak prostoru i okolí Němcových, jak je nechápalo a odsuzovalo. Přivírám oko, co vše ještě uniká pozornosti tohoto dílu, vždyť je to nakonec jen minisérie... Těším se na finále a zda budu moci sáhnout k 5*****. (23.01.2021)