Green Card
Green Card
Green Card
Zelená karta
Režie:
Peter WeirScénář:
Peter WeirKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
Hans ZimmerHrají:
Gérard Depardieu, Andie MacDowell, Bebe Neuwirth, Robert Prosky, Jessie Keosian, Ethan Phillips, Lois Smith, Ronald Guttman, Ann Wedgeworth, John Spencer (více)Obsahy(1)
Američanka Bronte Parrishová je půvabná, ale poněkud upjatá mladá vegetariánka, nekuřačka, abstinentka a bojovnice za ekologii. George Faure je francouzský emigrant, spontánní a bezprostřední, labužník holdující biftekům, cigaretám a vínu. Jak se vůbec tihle dva mohli stát manžely? Jednoduše. Bronte si chce pronajmout byt s obrovským skleníkem, podmínkou majitelů je však manželský pár. George potřebuje povolení k práci a pobytu v USA, tzv. zelenou kartu. Formální sňatek, jehož prostřednictvím dosáhnou splnění svých snů, je otázkou půlhodinky. To ovšem ještě netuší, že imigrační úřad podrobuje podobné "podezřelé" manželské páry přísnému dohledu. Bronte a George čeká perný víkend, kdy musí pod přísným pohledem úředníků sehrát roli dokonale fungujícího a milujícího se manželského páru. (TV Nova)
(více)Recenze (268)
Téma Kráska a Zvíře trochu jinak, ale skvělý Depardieu, nadupané dialogy. Pamatuji si nejvíc, s odstupem času, na prales v bytě v kontrastu s flegmatickým buranem, který doslova klame tělem. ()
Nejsem vůbec, ale fakt vůbec fanda romantických komedií. Protože jsou to většinou prvoplánový nesmysly, kde hrajou mizerný herci a celý je to od začátku úplně jasný. Ono je to vlastně docela schématický i tady, jenom to prostě celý funguje. Andie McDowell vypadá tak, že by se do ní musel zamilovat úplně každej (včetně mne, po asi 30 sekundách filmu). A stejně tak by každýho soudnýho člověka musela štvát ta její káva bez kofeinu a zrní k snídani a nesmysly s lesem v ghettu. No a oproti ní je živelnej, obtloustlej a zábavnej Depardieau. Je to strašně dobře napsané a zrežírované (Peter Weir), když se ti dva baví, nešustí to papírem. A když z jejího bytu vyhazoval pana mrkvičku, fandil jsem mu totálně. Prostě jestli má smysl koukat na nějakou vztahovou komedii, tak na tuhle. /// UPDATE 2021: Všiml jsem si pár věcí, které mi dlouho unikaly. Třeba že Andie McD je prakticky celý film (s výjimkou scény na střeše v županu) oblečená jako hastroš. Nevím, jestli je to nevkus 90. let nebo záměr tvůrců, ale čistě pocitově působí tlustý Depardieu v nepadnoucím saku o dost elegantněji než ona. Druhá věc je trochu alogismus s panem Mrkvičkou. Podle fotek s ním Bronte chodí už dlouho... a přitom s ním nechce spát? Ani ho nepozve doma po večeři dál? To je divné. ()
Pět hvězdiček nedávám ani tak pro kvalitu snímku, která určitě neni stoprocentní, jako spíš pro nespornej přínos žánru. Weirova Green Card je patrně nejmíň lacinou romkom, s kterou jsem měl tu čest, což mu zároveň s klidem na srdci přiznávám coby hrdej curtisovec. Čili "vyznavač" jaksi protisměrnýho postupu při (zde trpělivym, pečlivym) budování vztahu mezi hlavními hrdiny, (zde nesmírně dynamickym) rozvíjení a posouvání postav či psaní (zde sympaticky zamlžený) pointy ... Weir na to šel zkrátka úplně jinak. A díky skvělýmu Gérardovi, kterýmu se role musela psát na tělo, i tradičně ohromující Andie si pak člověk ani tolik nevšímá tý trošku aktivistický rétoriky (jakožto další dimenze Weirova neotřelýho přístupu), která tenhle "přezelenalej" film doopravdy špikuje skrz naskrz. ()
To už bude skoro 30 let, co jsem na tom byl v letním kině? No teda. Ale pořád jsem si pamatoval parádní klavírní scénu (kterou si pak podobně Depardieu zopakoval v Táta nebo milenec). Taková milá romantická komedie, ne přímo k zasmání, ale k nemizícímu úsměvu na tváři, z doby, kdy se osmdesátky lámaly do devadesátek. A k tomu výborná Enya jako hudební podkres. Kdo by si nepamatoval Monticello? ()
Not my cup of tea. Nejvíce zarážející je nominace na scénář, protože jsem si kolikrát říkal, že dialogy jsou úplně nepřirozené. A ten konec? Koho zajímá značka krému? ()
Velmi příjemné a chytré - řekl bych že chemie mezi hlavními herci je skvělá. ()
Komedie, kterou jsem jako dítě nechtěně viděl snad asi třikrát nebo čtyřikrát, ale musím i s odstupem času uznat, že byla zábavná, vtipná a asi opravdu i romantická. Gérard Depardieu byl tehdy navíc ještě docela ve formě. ()
jak hraje na piano je genialni ()
Já moc romantické komedie nemusím, ale tahle mě dostala. Bavila mě od začátku do konce, byla vtipná se spoustou výborných dialogů a scén. Hlavně nebyla naivní, jako většina rom.kom.! Opravdu skvostné jsou herecké výkony Andie a Gerarda. Weir opět dokázal, že točí kvalitní filmy. ()
Nic moc jsem od filmu nečekala a po celou dobu trvání jsem se učila a napůl sledovala film. Nijak zvláště mne nezaujal, ale k učení mi připadal docela příjemný. Nemohla jsem jinak a srovnávala ho s jihokorejským snímkem Daenseoui sunjeong, který je založen na stejném tématu, kdy se jedna osoba kvůli získání práva na pobyt v zemi rozhodne vdát se či oženit se. A musím říci, že u Daenseoui sunjeong bych se učit asi nedokázala... Ale i přesto příjemný film. ()
!!! ---- SPOILER ---- !!! Osviežujúci zážitok, pretože najslabšia je Zelená karta presne tam, kde iní podávajú vrcholný výkon. Aspoň pre mňa bola kontrola v "ich byte" doslova utrpením; až takí hlupáci neboli, aby sa nezvládli aj lepšie pripraviť. Ale to je len epizóda. Inak bez výčitiek, to pre žáner najdôležitejšie (chémia medzi ústrednou dvojicou) zafungovalo až tak, že som pri finálnom lúčení veril obom každé slovo a mal tak z toho úplný happy end. A vôbec mi to nevadí. ()
Jedna z nejlepších romantických komedií na téma protiklady se přitahují. Andie MacDowell mě sice nikdy moc nebrala, Zelená karta je ale čestnou výjimkou. Tahle role jí padla jak ulitá. Když je křehká introvertní vegetariánka konfrontována s výstředním a životem protřelým masožravcem z Evropy, máte pocit, že všechny ty rozpačité pocity nejsou z její strany ani trochu hrané. Jako by už někdy něco podobného opravdu prožila. Její protějšek neopakovatelným způsobem ztělesnil Gérard Depardieu a třetím do party je tady "okamžitý" fotoaparát Polaroid, který má naší dvojici posloužit k oblafnutí americké byrokracie. Dát dohormady dva lidi prostřednictvím product placementu, tomu říkám neotřelý nápad. Peter Weir tady zkušeně zabrnkal na romantickou strunu a obešel se u toho i bez cukrkandlově přeslazeného finále. A to se cení. ()
Zelená karta není špatná, jen podle mě nevyužila svého potenciálu... No a ani si nejsem moc jistý, jestli se Gérard Depardieu hodil do této role. Každopádně filmu jako celku stejně něco chybělo. Podobný a novější Návrh je na tom podle mě lépe, už jen z důvodu, že využil více svého námětu a je vtipnější... ()
Nemám pocit, že by bola niekde MacDowellová tak krásna a okúzľujúca ako tu. Weir natočil pre neho netradičný žáner, ale očividne to bola srdcová záležitosť a je to z toho cítiť. Jeden z tých filmov, ktorý spoluutváral žáner. Podobne ako keď Harry stretol Sally alebo iná podobne ladená chuťovka. Chémia medzi ústredným duom funguje. Je to nenásilné. Plné ľahkého humoru a príjemných emócií. Len trošku zamrzí, že niektoré veci ( kamoška, otec, Phil) vyšumia do prázdna. Možno je to tak dobre. Film má správne tempo a nenudí. Ale trošku to uberá tej komplexnosti z ktorej som bol počas sledovania tak potešený. Každopádne je to veľmi pekný film s veľmi dobre spraveným záverom. ()
Blud. Romantiku nemusím a tu sa to potvrdilo. Ja somár že som to vôbec pozeral do konca. To som asi fakt nemal čo robiť a akurát v telke toto ide. No nikdy viac. ()
Dá sa povedať, že dané téma by sa asi už lepšie natočiť nedalo. ()
Tož tenhle film už jsem viděla aspoň dvacetkrát. Můžu ho prostě kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv, a nikdy se mi nemůže omrzet. :-) A navíc - vůbec mi nevadí, když mě s ním náhodou někdo přistihne "in flagranti", dokonce se při tom ani nezamykám. :-D Scéna s večerem u Adlerových je jedinečná, hlavně to, jak se George jakási dáma u večeře ptá, zda není příbuzný s Gabrielem Faurém, no ale především Georgovo klavírní preludování. Holt každý nemívá tak často Faurého v domě. :-) ()
Ocenění : Zlatý glóbus - film - komedie/muzikál, herec - komedie/muzikál (Depardieu) Scénář : Peter Weir. Kamera : Geoffrey Simpson. Hudba : Hans Zimmer - Typ soundtracku: instrumentální. Počet skladeb :13. Celkový čas : 44:56. ...........Je to první anglicky mluvený film Gérarda Depardieu. ()
Hezký a milý film, který mě vlastně ve výsledku potěšil nejen příběhem, ale i herecky. ()
Ne tak geniální jako Společnost mrtvých básníků nebo Truman Show, ale pořád velice slušný film od Petera Weira. Zajímavý je tím, že je - oproti tradiční výstavbě romantických komedií - vyprávěný jaksi odzadu: na počátku stojí svatba a až na samém konci velká láska. Tento snímek má také hezkou hudbu a místy je dokonce napínavý (např. když jde George ukázat úředníkovi, kde mají záchod). Výtku mám k tomu, že příběh se až moc drží základní linie a tu neopustí až do konce. Když si přečtete slogan "Příběh dvou lidí, kteří nejdříve uzavřeli manželství a pak se do sebe zamilovali." znáte automatický celý děj, celou hodinu a čtyřicet minut víte, kam to bude směřovat. Tím se z filmu vytrácí gradace: Víte, že i když se na začátku ti dva nemají rádi, nakonec spolu skončí. Pěkný film, ale předvídatelný. ()