poster

Proces

  • Francie

    Le Procès

  • Itálie

    Il processo

    (Itálie)
  • Západní Německo

    Der Prozess

    (Západní Německo)
  • slovenský

    Proces

    (festivalový název)
  • anglický

    The Trial

Krimi / Drama / Mysteriózní / Thriller

Francie / Itálie / Západní Německo, 1962, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Stanislaus
    ****

    Stejně jako u Kafkovy Proměny, tak i v Procesu se hlavní postava, Josef K., dostává hned na začátku do naprosto absurdní situace a na světě je hned množství nezodpovězených otázek, na jejichž odpovědi budeme čekat marně. A Orson Welles se rozhodl, že tento netradiční román převede na filmové plátno, a to se mu IMHO povedlo. Do hlavní rola obsadil Anthonyho Perkinse, který už dva roky předtím dokázal, že v thrilleru (Psycho) na sebe dokáže upoutat diváckou pozornost. Orson Welles, coby proradný advokát, jehož pronikavý hlas a sebevědomý výstup, skvěle vyvažoval labilního Perkinse. Třešničkou na dortu bylo obsazení Jeanne Moreau a Romy Schneider, které dodávaly filmu půvab. Nejpůsobivějšími scénami byl rozhovor Josefa a Leni během bouře a Josefův útěk úzkými chodbami před rozjívenými děvčaty. Zkrátka velmi kvalitní filmová adaptace literární klasiky, ve které stojí v popředí nicotnost jednotlivce, jenž se snaží vzdorovat systému, který je ale skrz naskrz zkažený, a tak vše spěje k nevyhnutelnému závěru.(23.3.2013)

  • CiTrus007
    ****

    Welles je dokonalý, tentokrát se mu podařilo úžasně vystihnout (takřka vymalovat) typickou Kafkovskou atmosféru. Ponurost, zmatení, strach, očekávání, úzkost, šílenství - to vše namixoval v dostatečné míře tak, že je divák po zhlédnutí náležitě a správně "vyžvejkán". Perkins byl dokonalou volbou pro nevinného leč uvědomělého třicátníka, který by i rád za svůj život bojoval, ale nemá s kým. Člověk získává pocit, že hlavním konfliktem je vlastně anonymita systému vs. nevinnost jednotlivce a psycho-nálada jenom více a více deptá. Místy nudný děj snad ani nelze filmům s knižní předlohou vytýkat. Co mě ale zklamalo, byl výbušný konec. Abych to uzavřel: Proces si nepustíte kdykoliv, ale když už se do něj trefíte tou správnou náladou, litovat nebudete...(16.4.2013)

  • Aluska88
    ****

    O tvorbu Franze Kafky jsem se nikdy nezajímala a na snímek jsem se dívala především kvůli Anthony Perkinsovi a také kvůli jménu velikána Orsona Wellese. Proces se nedá pochopit běžným způsobem. Ve snímku se stále hovoří, ale nic se v podstatě neděje. Když se Perkinsova postava dostala do budovy, kde byli v různých místnostech pozavíráni lidé, kteří takto zastávali jakési absurdní pozice, jsem začínala chápat, že tento snímek nemá "logické" vysvětlení, ale jedná se o jakousi bizarní a nesmyslnou verzi popisující fungování soudnického systému. Film má osobitou atmosféru, která vyzařuje podivný neklid, hrůzu, obavy a jakési nekonečno a spletitost věcí, které se vždy budou řídit podle vlastního řádu.(29.10.2012)

  • Radko
    *****

    Narušené súkromie. Neusporiadaný milostný život. Nespokojnosť so súdmi, advokátmi. Život v betónových monoblokoch. Pracovné sily vyťažované monotónnou, ubíjajúcou prácou. Šašovia-umelci tvoriaci chtiac-nechtiac na objednávku tých čo vládnu. Vzbura proti systému končiaca na odkladisku v pustine za hranicou mesta. Súčasťou procesu je každý, nik presne nepozná svoje miesto, zaradenie, náznaky sú dôležité, ale správny kľúč aj interpretáciu neponúkne nik. Bežný človek sa dostane jedine k tým, čo poznámkujú poznámky. Oslobodenie je zapovedané. Aj po rokoch od nakrútenia aktuálne posolstvo o svete, v ktorom je nemožné obsiahnuť svoje práva a povinnosti. Kde geometricky rastie kvantita prijímaných noriem a zároveň ich šarlatánskych náladových vykladačov (justičný, policajný systém). Základné jednoduché odpovede pritom ostávajú ukryté. Prekrývané sú haldou kníh (dnes už aj iných médií) s falošnými proroctvami a pomýlenými filozofiami výkladu, zavádzajúcimi interpretáciemi a kalkulom nikdy dopredu neodhadnuteľného zisku alebo výhody za toto roky opakované cielené mätenie hláv.(9.10.2012)

  • Karlos80
    ***

    Plejáda neméně slavných hereckých jmen tvoří tento původně slavný Kafkův román (1925) v chytré filmové dílko. Josef K. vynikající A. Perkins se stává obětí procesu, o jehož pozadí nemá nejmenší tušení. A to je natom právě to vzrušující ale jako pouhá představa je to děsivý! Josefovy pokusy rozumově se vyrovnat s procesem a ovlivnit jeho neblahý průchod ztroskotají, a hlavní hrdina končí...? Film Proces považuji za velmi originální a opravdu velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzostrašného tématu. Bohužel občas se svými velice drsnými až nadbytečnými scénami duchovnímu světu své literární předlohy (ze které jsem měl tu čest si i pár stránek přečíst) vzdaluje. Proto také ani kritiky a všem kdo můžou tyto dvě na hony vzdálené kulturní oblasti porovnat, tak často není uznáván za adekvátní filmovou podobu svého literárního díla. Zajímavost : film se natáčel, tedy alespoň jeho interiéry v ateliérech v Boloni a v Zábřehu.(21.11.2006)

  • - Dle jistých zpráv Orson Welles předaboval některé věty z dialogů Anthonyho Perkinse. Sám Perkins později prohlásil, že nikdy nepřišel na to, které věty to byly. (Vampireman)

  • - Interiéry filmu se natáčely v ateliérech v Boloni a v Zábřehu. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

  • - Scény v K-ových kancelářích se točily v pařížské železniční stanici Gare d'Orsay poté, co tato stanice byla zavřena. Později se tyto prostory proměnily v muzeum umění. (Vampireman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace