Karel Zeman

Světově proslulý režisér a výtvarník Karel Zeman se narodil 3. listopadu 1910 v Ostroměři u Nové Paky. Absolvoval dvouletou obchodní školu a rovněž kurz reklamního kreslení a aranžování. Uplatnil se jako reklamní kreslíř a návrhář, několik let pobýval ve Francii (1930 – 1936) a zakotvil u Bati ve Zlíně. Už od dětství miloval loutkové divadlo. Tuto lásku mohl smysluplně využít ve zlínském trikovém atelieru.

Jeho prvním animovaným snímkem se stal poetický VÁNOČNÍ SEN (1945), kde kombinoval animovaný svět se světem reálným. Hned tento jeho první snímek zaznamenal úspěch na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hned následující rok natočil krátký film KŘEČEK (1946) i další (BRIGÁDY, KRÁL LÁVRA, INSPIRACE, POKLAD PTAČÍHO OSTROVA aj.)  a přivedl na svět postavičku pana Prokouka (PODKOVA PRO ŠTĚSTÍ).

Pan Prokouk si získal u diváků oblibu a Zeman ještě stvořil několik krátkých anekdot, v nichž pan Prokouk reagoval na aktuální témata (PAN PROKOUK ÚŘADUJE, PAN PROKOUK V POKUŠENÍ, PAN PROKOUK VYNÁLEZCEM, PAN PROKOUK FILMUJE či PAN PROKOUK, PŘÍTEL ZVÍŘÁTEK).

Své animátorské umění několikrát Karel Zeman využil i v dlouhém hraném filmu, kdy dokázal skloubit s herci hrané scény s animovanými. Hned v tom prvním, dobrodružné CESTĚ DO PRAVĚKU (1955) oživil v té době s nejdostupnější možnou autenticitou pravěké dinosaury. Celý příběh zasadil jako cestu čtyř chlapců (Vladimír Bejval, Petr Herrmann, Josef Lukáš a Zdeněk Husták), kteří se přes jeskyni dostanou až do pravěku a poznávají tak prehistorii naší planety.

O tři roky později převedl na plátno fantastický román Julese Verna „Tváří v tvář praporu vlasti" pod názvem VYNÁLEZ ZKÁZY (1958). Výtvarná stránka filmu byla Zemanem stvořena na motivy rytin Edouarda Rioua a Léona Benetta, kteří ilustrovali první vydání románu.

Film, ověnčený řadou světových cen, se stal jedním z nejúspěšnějších českých filmů vyvezených do zahraničí. Mezinárodní úspěch zažil i další Zemanův snímek BARON PRÁŠIL (1961), v němž Zeman využil známou historku Gottfrieda A. Bürgera. V BLÁZNOVĚ KRONICE (1964) Zeman skloubil filmové složky hrané, kreslené a animované. Navíc se na příběhu, zasazeném do třicetileté války, snažil ukázat nesmyslnost války a krutého zabíjení.

V druhé polovině 60. let v kinech zaznamenal úspěch snímek UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ (1966). Film opět režisér Zeman zpracoval na motivy dalšího románu Julese Verna. V tomto případě však román „Dva roky prázdnin" zásadně přepracoval a zasadil do českého prostředí. Posledním hraným snímkem Karla Zemana byl opět románem Verna inspirovaný film NA KOMETĚ (1970). I tento neskutečný příběh z neskutečného světa zobrazoval člověka, jenž touží po ideálu pravé spravedlnosti...

Na úsvitu normalizace Zeman odešel ze světa hraných filmů a opět se plně věnoval pouze animovaným a krátkým filmům. Ze sedmi krátkých animovaných filmů (DOBRODRUŽSTVÍ NÁMOŘNÍKA SINDIBÁDA, DRUHÁ CESTA NÁMOŘNÍKA SINDIBÁDA, V ZEMI OBRŮ, MAGNETICKÁ HORA, MOŘSKÝ SULTÁN, LÉTAJÍCÍ KOBEREC a ZKROCENÝ DÉMON) sestříhal dlouhometrážní příběh POHÁDKY TISÍCE A JEDNÉ NOCI (1974). Posledními pracemi Karla Zemana byl animovaný příběh ČARODĚJŮV UČEŇ (1977) podle knížky „Krabat" a klasická animovaná POHÁDKA O HONZÍKOVI A MAŘENCE (1980).

Počet cen, které za své snímky tento fenomenální tvůrce získal na tuzemských a světových festivalech a soutěžích, lze jen těžko určit. Připomeňme si proto ocenění, která získal za svoji tvorbu od oficiálních míst: Národní cena (1950) za film KRÁL LÁVRA (1950), Vyznamenání Za vynikající práci (1955), Státní cena Klementa Gottwalda (1957) za film CESTA DO PRAVĚKU (1955), druhá Stání cena (1959) za VYNÁLEZ ZKÁZY (1958), Československá cena míru (1959), u příležitosti 50. narozenin titul Zasloužilý umělec (1961), Řád práce (1968), titul Národní umělec (1970), Řád Vítězného února (1975), Řád republiky (1980) atd.

Bývá zaměňován se svým jmenovcem, režisérem Bořivojem Zemanem (1912 – 1991). Karel Zeman zemřel 5. dubna 1989 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti devíti let. Na jeho počest vznikla u příležitosti stoletého výročí narození poštovní známka (2010), pořádají se vzpomínkové přehlídky jeho díla a v Praze vzniklo jeho muzeum.

Jaroslav "krib" Lopour