WinstonS

Po Dnu nezávislosti jsem se domníval, že Roland Emmerich nemůže natočit větší pitomost. Chyba lávky. Vizuální efekty dobré, rozbořený New York hezký (ikdyž politický nekorektní - co ty Twin Towers, proboha?), jenže jinak bída a děs. Chatrný scénář, nesmyslné dějové zvraty, idiotské dialogy... jen žvýkající bodrý rádobyamík Jean Reno tohle blockbusterové béčko zachraňuje od propadáku :-)

Ááááách. Americký gangster potěšil mé srdce, které bije pro dobré mafiánské filmy všeho druhu. A Ridley Scott příjemně překvapil. Poslední šleha tohoto postaršího pána se datuje do roku 2001, kdy jeho Black Hawk Down splnil nejpřísnější kritéria akční podívané. Tentokrát však Scott zašmátral v trochu zaprášeném šuplíku a vytáhl na světlo světa opravdový diamant. Film, který by byl ozdobou pozdních 70. a celých 80. let, kdy gangsterské filmy fičely jako Milan Baroš v posledním modelu Ferrari. Od dob Goodfellas jsem neviděl tak brilantně natočený film na podobné téma. Vzestup a pád drogového krále Franka Lucase je silnou konkurencí podobně silnému a skvěle napsanému příběhu Tonyho Montany (Scarface, Al Pacino), policejní ohař Richie Roberts je podobně parádním vzkříšením nerozhodného, ale proklatě správňáckého Eliota Nesse (Untouchables, Kevin Costner). Samostatnou kapitolou by byla vizuální stránka filmu, jíž je Scott vyhlášený. Ani zde nezklame. Oscare, třes se, Ridley Scott si kráčí pro tebe!

Povedený dokument mapující vývoj Ku Klux Klanu ve Spojených státech. Za pozornost stojí řada zajímavých dobových fotografií a filmových záběrů, stejně jako vysvětlení personálního propojení lokální politické reprezentace s vrchními představiteli KKK. Zlatým hřebem dokumentu je rozhovor se současnými členy KKK. Vřele doporučuji ke shlédnutí, textu lze bez problémů porozumět i bez českých titulků.

Neúměrná délka filmu v kombinaci s plytkou mexickou povídkou mně brání v maximálním hodnocení. Jinak jsem spokojen. Zejména kvituji část o hluchoněmé Japonce, jenž rozehrává zajímavý příběh (klidně bych se na místě režiséra nebál natočit na tohle téma celý film), která mě oslovila a několikrát i dojala (ano, i cynika mého ražení). Rovněž Brad Pitt příjemně překvapil.

Jo jo, i Besson býval ve formě. Ty časy sice poněkud odvál čas, ale to ponechme stranou. Lovestory za svištění kulek, to je Leon. Hned po úvodní scéně je vám jasné, že Jean Reno není žádné ořezávátko, které maká "from nine to five". Hlavou dolů zavěšený pod schodištěm sejme padoucha naklánějícího se nad zábradlí, dalšímu hodí smyčku kolem krku a hravě si poradí i se zbytkem ochranky. Tres bien, mon ami. Jenže i takový tvrďák podlehne šarmu Mathildy, které proradný (a okouzlující milovník klasické hudby) Gary Oldman postřílí rodinku. A jak už to tak na světě chodí, Mathilda plánuje pomstu. Leon se vzpírá, jenže nakonec... Skvěle zrežírovaný akční film kombinující tarantinovskou fascinaci násilím s brilantní studií vztahu čtyřicetiletého zabijáka a dvanáctileté panenky, to je Leon. Kdyby Besson nikdy nenatočil nic jiného, tímto filmem se zapsal do světové kinematografie. Poznámka: Bezvýhradně doporučuji sehnat si Director´s Cut verzi.

Vinterberg umí. Během hodiny a 3/4 rozehraje výtečné psychologické drama, jehož pýchou je výtečně napsaný scénář. V momentě, kdy Christian pronese netypicky pojatý přípitek věnovaný otci slavícímu šedesáté narozeniny, se spouští lavina tiché bolesti, mnohaleté bezmocnosti či sourozenecké něhy, která se jako sněhová koule valí ze svahu a s blížícím se koncem filmu připomíná uragán. Nakonec strhne vše, co jí stojí v cestě. Festen je silné především ve vylíčení pokrytectví a zvrácenosti ukryté pod pozlátkem bohatství a autority. Takhle vypadá skutečný film s honosnou visačkou ART.

I samotný Mistr Alfred Hitchcock by zaplesal nad akčním thrillerem, které v produkci Jerryho Bruckheimera vykouzlil Tony Scott ve spolupráci se scénáristou Davidem Marconim. Klasický hitchcokovský motiv (ne nepodobný jeho výtečnému snímku NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU) o mladém muži nespravedlivě obviněném z něčeho, o čem nemá ani sebemenší potuchy, je doveden do moderní polohy především díky ukázkám, co všechno dokáží moderní špionážní technologie vystopovat. Občas z toho jde mráz po zádech - představa, že stačí zmáčknout pár knoflíků a Velký bratr z vás nespustí oči, je... podivná? znepokojující? tristní? Přitom technické vybavení, které ve filmu můžeme sledovat, pochází ze druhé poloviny 70. let!! Ale vraťme se raději k filmu samotnému. Scott věren své zálibě ve vizuálních experimentech to bere hodně hopem: připravte se na zběsilý střih a krátké záběry (jejich průměrná délka činí 2,3 sekundy), díky nimž získává film obrovskou dynamiku. Will Smith je hodně fajn, ve filmech podobného ražení se cítí jako Milan Baroš v nadupaném ferrari. NEPŘÍTEL STÁTU je zkrátka svižná hi-tech jízda, kterou byste neměli vynechat.

Jasně, je to víceméně americká propaganda, ale zručně a profesionálně udělaná, která kombinuje prvky právnického dramatu s akčním thrillerem. Veteráni Jackson i Jones nemají čím překvapit, oba podávají standardní výkony. Zdatně jim sekunduje i ambiciózní a bez skrupulí jednající právník Pearce. Rád bych šel na čtyři hvězdičky, ale vietnamský generál na závěr filmu, to byla až příliš velká soda...

Trefa do černého. Parádní thriller, který vás nepustí z křesla. Věřím, že tak nějak to ve světě prodeje zbraní skutečně funguje, včetně promyšleného a takřka neuvěřitelného závěru. SIce se mi příliš nelíbila psychologická rovina rozbitého manželství Orlova, ale i tak jdu do plného bodování. P.S. "Cestující náboj" je famózní.

Plytké, podbízivé a hodně laciné. Ne, tudy cesta opravdu nevede. Kde Vieweghova kniha nepostrádá vtip, nadhled a na autora až nečekaně solidní ironicko-sarkastický nádech, tam Vejdělek nabízí jen nudu, šeď a neuvěřitelně pitomé herecké výkony. Jediné zrnko zábavy v moři beznaděje nabízí Anna Polívková a Karel s Karlem :).