ing.Frosty

Marvel má obdivuhodný talent, že kromě produkování nejprůměrnějších filmů na světě, ještě dokáže z hezkých ženských dělat asexuální kreace, na které se nedá koukat. Po Jamie Alexander ve směšném brnění a Zoe Saldaně s vyloženě odpudivým makeupem, nasadil Evangeline Lilly na hlavu otřesný žalud. To byl asi největší poznatek, který jsem si z filmu odnesl. Zbytek je jen sto padesátá osmá recyklace všeho, co jsme už viděli.

Po dlouhé době snímek, který mi utkvěl v hlavě na více než 24 hodin. Každá druhá scéna je nervydrásající. Stačil (ne)obyčejný Deakinsův průlet nad Juarézem, doprovázený fenomenální hudbou a zvukem helikoptéry v pozadí, na tváři se mi vytvořil takový ten přiblblý úsměv, v zádech mě zamrazilo a jen jsem uznale přikyvoval. Všudypřítomná syrovost, strach, nejistota a podezíravost člověku na klidu taky moc nepřidá. Žumpa se prostě kartáčkem na zuby vyčistit nedá a člověk se od těch sraček zkrátka musí umazat, jak už tady někdo trefně poznamenal. Moji oblíbenou Emilku do tý žumpy hodili po hlavě a od začátku do konce dostává takovou sodu, že je z toho jednomu špatně. Ze závěrečné konfrontace (vlastně z obou závěrečných konfrontací a obě má svědomí Benicio) už jsem skoro dostal srdeční zástavu. Velmi silné 4*. Možná, až se to víc rozleží, zvýším na 5*.

Gareth Edwards má velice svérázný způsob režie. Jeho vizuální styl je hodně unikátní a hrozně mě bavil. Nicméně pokaždé, když se něco děje, tak je noc a je vidět úplný hovno. Když se k něčemu schyluje, tak kamera švenkne mimo nebo pro jistotu se střihne úplně jinam na druhou stranu světa, co kdyby náhodou divák viděl to, co chce vidět. Očekávání a napětí to šponuje na maximum, jenže ono se nakonec vůbec nic nestane nebo je tam tma jak v prdeli. Zvláštní zpúsob jak točit blockbuster. Na jeho nové Star Wars se ale hodně těším. Konečně by mohy mít nějak osobitý ksicht, ale chtělo by to víc exhibice.

Nebyla to taková sračka, jak jsem si myslel. Projevuje se zde klasický syndrom většiny blockbusterů posledních let. Tzn. rutinní přístup, který postrádá sebemenší invenci a vývoj postav, scénář, který způsobuje fyzickou bolest, CGI pochybných kvalit, ucházející řemeslo, které neurazí, tempo, co nestíhá člověka nudit a pár celkem povedených vtípků. Ze všeho nejvíc se nabízí srovnání s Indym 4. V rámci svého žánru solidní podívaná, co kope v okresním přeboru, ale nejlepší díly série zkrátka hrají meziplanetární extraligu. Navíc naprosto bezohledné a trestuhodné pošlapání Cameronových klasik a anulování všeho, co se v terminátořím univerzu doposud událo mě bude bolet ještě hodně dlouho.

Celkem zklamání. Ano film má parádní tempo a neustále se něco děje, je to napínák, bodycount je vysoký a krví se v rámci PG-13 moc nešetří, Chris Pratt je borec, BDH je kočka a překvapivě i hodně vtipná. Základní problém jsou ale špatné triky. Ale opravdu hodně špatné triky. Špatné takovým stylem, že mě kolikrát vytrhly z kontextu a místo abych se nechal unášet popcornem, jsem si myslel, že tohle vypadá vyloženě hnusně. A prakticky pokaždé, když se dinosauři pohybují krapet svižnějším způsobem. Což je skoro pořád a vůbec celkově vypadají jako z nějakého béčkového seriálu na sobotní odpoledne. Hlavně ve finální bitvě se pixely už absolutně nedaří ukočírovat a všechno se mění v podivný digitální výblitek. Kromě toho, základní premisa cvičených raptorů, ač byla propálena už v trailerech a člověk si na ní mohl zvyknout, mi stále přijde neskutečně debilní. A navíc je zdrojem hodně velké dávky klišé a WTF momentů.

V dnešní době vykastrovaných studiových sračiček se zjevil Šilený Max. Film s tak osobitým ksichtem, že diváka bez váhání rozemele na kaši. Film, který představuje neskutečně hnusný a zvrácený svět, že je vážně nepříjemné na něj koukat, ale oči od něj odtrhnout prostě nedokážete. Film, který je tak nápaditý, že bez jakékoliv příběhové kostry (což přeci jen zamrzí), dokáže strhnout a udržet pozornost celé dvě hodiny. Film, který se nedá srovnat snad s ničím od dob Bojovníka silnic. Film, který Vás přesvědčí o tom, že přimontovat na svoji kytaru plamenomet je nejlepší nápad na světě. Vizuální efekty, kamera, kostýmy, výprava z fleku na oscara.

Ne všechny vtípky se trefily do černého, ale zbylých cca 80% Vás v závislosti na Vašem filmovém nevkusu rozseká na hadry. Ultimátní, nekompromisní, nekorektní a kontroverzní komedie, která dokazuje, že písničky Katy Perry nesou tak silné poselství, že srazí na kolena i severokorejskou vládu.

Hurt locker reloaded

Hromada více či méně průměrných scén, které drží pohromadě jen silou vůle. Po něčem, co by se dalo nazvat příběhem, gradací, vývojem postav nebo nějakým tahounem, ani památky. Když se roztáhne posledních 40 stránek pohádkové knihy na 140 minut, tak co jiného se dá čekat. Šmak se ze scény odporoučí za nějakých 15 minut a s ním i nejlepší část celého filmu. Bitva, ve skutečnosti jen 4 armád, má solidní nástup, ale vyzní podivně do ztracena a mnohonásobná přesila je zdecimována mimo obraz (to snad nejsou zas tak velký spoilery, všem přece musí být jasné jak to dopadne). Jacksonovi se daří ze sebe ještě vyždímat nějaké ty nápady a když se nad tím zamyslím, tak spousta scén byla dobrých, ale dohromady to prostě nefunguje. Jedná se sice o nejkratší film ze Středozemě, ale poslední půlhodinu jsem měl pocit, že ten film snad nikdy neskončí. Pořád je to ale Středozemě a na to jak Šmak bude na plátně smažit jezerní město jsem čekal víc než 10 let. Už jen proto, ten film prostě nedokážu odstřelit. Koukat se na to dalo.

Jedna hvězdička za kozy hlavní herečky.