Kaka

Umění, je bourat/posouvat/vytvářet žánrové hranice a ne jít přesně po nich. To pochopila Alicia Vikander v herectví, nikoliv však tvůrce(i) tohoto filmu.

Pusťte tuhle vulgární sexistickou hrůzu lidem za 30 let a budou se cítit asi tak 10x hůř než dnes my při sledování neuvěřitělně megagay Wham! live tour. Ne že by to na dnešní zvrácené standarty diváckého očekávání nebyl dobrý film, on jím vcelku je, je i sebeuvědomělý, dynamický, jen zoufale nekritický. Ale miliardu to vydělá, takže pohoda. Comicsům docházejí nápady, tak přicházejí comicsové parodie comicsů. Těším se na rok 2020 co bude od Marvela za parády.

Bay se hledá a neví kudy kam. Sice stárne a v jistých tvůrčích aspektech dozrává, zároveň však ale dramaticky ztrácí svůj režijní rukopis a z toho, co v devadesátkách a nulkách bavilo miliony fandů a skalních uctívačů tohoto mega hitmakera nezbylo skoro nic. Dneska už jsou to víceméně experimenty, které mají evokovat jakýsi posun divákova vnímání, ale sakra já chci zpět ten starý Armageddon a 14 střihů za vteřinu a ne half digital copycat Black Hawk Down, kde je umírání a marine feeling sice podobně syrový, ale formálně se to ztrácí před očima. Divák je výbuchy a kulkami nakonec přece jen udolán, ale ne úplně v pozitivním slova smyslu. Není to tak jak by mělo být.

Inspirace od Vlka z Wall Street (vedení herců, dynamika), skvěle zvolení protagonisté a Steve Carell, který hraje mě. Srdcovka pro lidi z branže a recipienti, kteří tomu nerozumí, budou hořekovat nad tím jak je tam málo příběhu a jak je to moc o číslech a hypotékách.

Událost roku 2015. Už od první scény přepadení tábora je jasné, že filmařsky je to někde jinde (ta kamera a minimum střihů !). I když je mnoho věcí zbytečně diskutovaných (např. herci), ten zážitek při sledování tohohle syrově špinavého survival příběhu se dostavil tak, jak se všeobecně očekávalo. Innaritu je nejsilnější ve vyobrazení čehokoliv. Scénáristicky se nic moc objevného nedá očekávat, vždyť hnací motor celého filmu je pomsta - jedno z nejprimitivnějších a zároveň nejvděčnějších témat. Ale punc který tomu dokáže tenhle Mexičan vdechnout pomocí vypiplané formální stylizace tvoří jedinečně opulentní a žánrově čistou podívanou. Bylo to příliš dlouhé - jediné selhání. Kdyby bývali tvůrci zůstali jen striktně přízemní a odpustili by si snové scény ala Terence Mallick, bylo by to flawless.

To opravdové jádro filmu a to nejlepší v něm uvidí jen člověk, který je/ byl v kůži postavy Anne Hathaway. Ten stres, tlak a věčné nestíhání je skoro hmatatelný přes televizní obrazovku. Trefa do černého a v rámci odlehčeného amerického filmového popíku zřejmě vrchol roku. Dechberoucí interakce mezi Hathaway a De Nirem. Škoda slabšího finále. Emoce se konají totiž uprostřed, když to není chtěné, ale bezprostřední.

Extrémně užvaněný, megadlouhý a do sebe zahleděný Tarantino, který vrátil Gaunery o 150 let zpět v čase, akorát zdvojnásobil stopáž filmu a změnil asi tak 20 procent scénáře a dialogů. Nečekal bych něco tak málo svěžího a neoriginálního vzhledem k jeho dosavadní tvorbě. Samozřejmě tradiční dlouhé, do absurdity dovedené dialogové pasáže lízlé divadlem jsou super, stejně jako vedení herců a očekávané splatter finále. Nicméně těch spaghetti westernů už bylo tak akorát dost. Navrch tomu dává korunu Tim Roth, který se marně snaží dělat úplně stejná gesta a kreace jako Christoph Waltz, který zřejmě nebyl na tuhle zimní taškařici k mání. Kde je ta invence, originalita a multitématická pocta všemu možnému i nemožnému s tunou nápadů na každém kroku, která byla tak patrná v Kill Bill ?

Nejuměřenější Helgeland co jsem zatím viděl. Film, kde všechno funguje přesně podle na začátku jasně stanovených kontur. Vše co přijde čekáte, stejně tak happy end. Ford je stoprocentní správňák majitel, Boseman je zase černošský správňák hráč a emocionální vrchol se z toho všeho správného tak úplně nedostaví (snad až na nejlepší scénu filmu - rozmlácení pálky). Není to ani ten přízemní, sugestivně progresivní biják jako Moneyball. Ale kouká se na to krásně, neb je to všechno do detailu vypiplané a veskrze uhrančivě pozitivní.

Esence toho nejlepšího ze starých dílů, precizně dávkovaných kapek nostalgie a zároveň plně přizpůsobivý produkt naší doby, tedy parametrům, které dnes od filmu chceme a očekáváme. To je přesně Creed. Tohle jsem očekával od Star Wars a nedostal jsem. Od Creeda jsem nečekal nic a dostal jsem v podstatě vše. Vrchovaté emoce a totální sympatie k hlavním hrdinům, především pak ke Stallonovi, který se změnil. Stal se z něj citlivý herec, plný charizmatu a životních zkušeností, který dokáže zapůsobit nejenom s kulometem v ruce, ale překvapivě mrštně a suverénně i v komorních scénach, kde používá maximálně osobitě taková ta moudra, která všichni známe, ale ne od každého je chceme slyšet. Pro hard-core fandy původních sérií a pro filmové nostalgiky to bude absolutní TOP, protože to má ten studený zimní street feeling (ikonická poslední scéna) původních dílů a díky bohu to není tak moderní, jako poslední Rocky. Musí se to prožít, stejně jako jednička.

V 91. stačilo jít si vlastní cestou a nerespektovat sociální a finanční systém, dnes to musí být šmrnclé spiritualitou a především "zemi bereme, zemi vracíme". Krásné, ale trochu nedomyšlené, protože i tito drsní hoši přece někde musejí brát peníze na ty svoje luxusní auta, párty na jachtách, adrenalinové sporty a cool tetování. Krom toho jim ty řeči nevěříte ani trochu až na Edgara Ramireze - ten chlap je čisté CHARIZMA. Velká škoda, že to nemělo větší spád a čistší, resp. žánrovější (akční film) obsah. Protože vizuál a režijní nápady OK, příroda super a celé je to technicky/atmosfericky zvláštně podmanivá věc (namísto rockových vypalovaček je tu obvykle ambient post-rock apod.) se studeně našedlými kamerovými filtry, navíc pro fandy extrémních sportů to bude totální slast. To je ten aspekt, kde je snímek určitě nejsilnější. Scéna šplhání na Angel je fantastická. Vidět to doma na bluray ale úplně dostačuje.