KarelR

Dost podobný případ jako Firefly a Serenity. Kdo neviděl (těžce anti-westernový) seriál, vůbec se nebude chytat. Kdo ho viděl, měl by být nadšený z toho, že se dokonale udržel původní styl a vytasilo se emocemi nabité finále, jemuž zvedám palec vysoko nahoru.

Hm, tak zase průměr. Už první Spideyho sólovka mě dost minula, a ta druhá je občas vyloženě útrapná. Celý nápad s výletem do Evropy nebyl marný, jen by na něj nesměla vyrazit kupa nezajímavých postav, které mají zbytečně moc prostoru. Peterovi spolužáci (a učitelé) většinu filmu jen bezcílně melou, takže se člověk musí chytat těch pár akčních scén, které… se do dějin žánru také nezapíší? Čekal jsem, že to zachrání alespoň nadějný Mysterio. Chudáka Gyllenhaala ale semlel nevýrazný scénář, takže mezi plusy patří jen Tom Holland, Zendaya a humor, na který se tlačí tak mocně, že to sem tam prostě klapne. Jako celek je tedy Daleko od domova vcelku zbytečné plácnutí do vody, u něhož jsou paradoxně nejlepší dvě potitulkové scény. Kéž by byly takhle povedené i ty dvě hodiny předtím! (6/10)

Danny Boyle a Richard Curtis vyhodili logiku z okna a stvořili parádní hudební poctu Beatles, která je zároveň výbornou romantickou komedií. Už teď je samozřejmě jasné, že Yesterday nesedne všem. Já jsem se ale bavil u každé písničky a napjatě jsem čekal, jak (respektive jak moc hezky…) to celé dopadne. Kéž by se takhle nápadité feel-good bijáky točily častěji! (9/10)

Jako film na dívčí sleepover, při kterém se pije, kecá a občas koukne na sexy Hemswortha, je čtyřka Mužů v černém naprosto ideální. Pokud od ní ale chcete cokoliv jiného, tak jděte o dům dál, protože tu takhle drahá nuda už dlouho nebyla. Vlastně jsem měl pocit, že F. Gary Gray podal hercům A4ku s příběhem a šel spát do přívěsu, jelikož ho absolutně nezajímalo, jak se tak extrémně průhledná sci-fi natočí. Tessa tudíž chodila před kamerou a tvářila se nijak, Hemsworth neustále mlel o čemkoliv, co ho napadlo, a druhý štáb to nakonec vycpal hrstkou marných pokusů o akční scény. U Sony nedrží embargo na recenze do poslední chvíle náhodou. Tady musí být všem jasné, že čeká Muže v černém stopka na dalších deset let, jelikož se v kinech bude regulérně usínat! (4/10)

Dark Phoenix není zdaleka taková katastrofa, jakou jsem čekal. Kinberg docela umí singerovskou atmosféru z prvních dvou dílů, takže se X-Meni i tentokrát jasně liší od marvelek, a navíc se opírají o parádního Fassbendera a nečekaně řízné finále ve vlaku. Správně však tušíte, že tím zásadní pochvaly končí, jelikož většinu filmu podrývají buď slabí herci (ano, jde o partu z Apokalypsy), anebo přílišná zkratkovitost, která paradoxně ničila už třetí X-Meny od Ratnera. Kinberg má řadu zajímavých nápadů (linku s Profesorem X trefil skvěle) a hlavně v akci si je až překvapivě jistý v kramflecích. Jeho film se ale bohužel točí kolem Jean Grey a záhadných mimozemšťanů, což jsou dvě věci, které vás absolutně nebudou zajímat. V rámci série tedy jde o jeden z nejslabších kousků, které vůbec není potřeba vidět. V rámci očekávání to ale zase tolik nebolí. Už kvůli tomu vlaku! (6/10)

Godzilla z roku 2014 dojela na to, že měla pitomý příběh, mizerné lidské hrdiny a chyběla v ní spousta epické akce. Godzilla z roku 2019 dojíždí jen na pitomý příběh a mizerné lidské hrdiny, takže... je vlastně o trochu lepší? Asi jo, žánrovou klasiku nicméně nečekejte. Michael Dougherty totiž opakuje řadu chyb svého předchůdce a jednoduše neumí vystavět smysluplný svět a prodat hrdiny, na kterých by vám záleželo - nebo byste alespoň chápali, co proboha dělají. Jeho výhoda nicméně spočívá v tom, že má v arsenálu čtyři obrovská monstra, a kdykoliv dojde na akci, je to strašně epická podívaná, která díky bohu trikově nijak nestrádá. Warneři do Godzilly vážně nalili hrozný balík a je to vidět. Zároveň však dorazila úplně všechna blockbusterová klišé, včetně klasického obdivování monster, i když by každý člověk s půlkou mozku dávno zdrhal, nebo záporáckých plánů, jež se inspirovaly někde u druhého Thora. Zkrátka a dobře je tu kupa dialogů a "dějotvorných" scén, které byste doma zděšeně přeskakovali rychloposuvem. Pokud vás ale zajímá jen monstrózní akce, nedorazilo jí zrovna málo, takže fandové kaiju jednu projekci rozhodně přežijí. A něco mi říká, že o tohle šlo Doughertymu v první, ve druhé i ve třetí řadě.

Za mě větší doják než celá osmá série (a to mi přišla v pohodě). Potěšilo hodně prostoru pro Vladimíra "Night Kinga" Furdíka, největší srdcař je ale stejně Andrew McClay. Snad se ještě někdy někde mihne.

Nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu, ale John Wick 3 má… ehm… moc akce. Chad Stahelski natočil fenomenální akční nářez, který většinu stopáže sype z rukávu krásné lokace a realizuje na nich bezchybné likvidační balety. V poslední půlhodině se ale těžkotonážní hollywoodský biják překlopí v čistě asijskou vybíjenou, která potěší fanoušky Raidu a… otestuje trpělivost všech ostatních? I já bych ve finále maličko stříhal, protože se tu (navzdory geniální choreografii a píli všech zúčastněných) přeci jen přešlapuje na místě. Třetí Wick je tak sice nejlepší díl série a opravdový akční svátek, paradoxně by mě však potěšilo, kdyby Stahelski na konci trochu ubral na kaskadérských hodech a přidal na skvěle rámovaném příběhu. (8/10)

Endgame stejně jako Civil War a Infinity War není film pro náhodné kolemjdoucí. Bratři Russoovi znovu vyžadují znalosti předchozího dění, a jelikož píší poslední kapitolu dvaadvacetidílné ságy, není těch potřebných informací zrovna málo. Nevím, jak dopadnou diváci, kterým je celý tenhle vesmír vlastně ukradený – asi s nadprůměrným blockbusterem, u něhož se občas přestanou orientovat? Já jsem si nicméně vychutnával každý odkaz, každý nápad a vlastně každou minutu tohohle (často) nevypočitatelného eposu, který opravdu plní jeden fandovský sen za druhým (a nebojí se přihodit i věci, o nichž mnozí ani nesnili). Ty tři hodiny mi tak uběhly strašně rychle a na spočítání parádních scén a ikonických záběrů by mi nestačily ani prsty obou rukou. Smekám před Russoovými, že to takhle celé ukočírovali, a pevně doufám, že se Marvelu bude dařit i po téhle fenomenálně sestavené rozlučce.

Shazam je fajn rodinný film, který jasně cílí na menší děti, ale jestli čekáte něco víc, tak… se bohužel nedočkáte. Nová comicsárna od DC se totiž zasekla na půli cesty mezi Ant-Manem a Deadpoolem, aniž by měla to hlavní – nosného hrdinu. Zachary Levi se opravdu snaží a sype z rukávu fóry, co mu síly stačí. Samotná postava Billyho Batsona vám ale k srdci nepřiroste, protože jí chybí jednak sympatičtější mladší představitel (Asher Angel toho ve filmu moc nepředvede) a jednak lepší origin. Celá sirotkovská linie je vlastně dost nepochopitelná/nesmyslná a zachraňuje ji akorát parta Billyho nových sourozenců. Ti jsou však dost upozaděni, což je velká škoda, a místo nich se buduje stoický záporák, který ovládá, ehm, bandu šedých monster. V něčem tak u DC pokročili, v něčem ale pořád přešlapují na místě. Podobně jako u Wonder Woman nebo Aquamana tu tak máme slušnou superhrdinskou jednohubku, která však na žánrovou špičku kouká z úctyhodné dálky. (6/10)