Habansz

Myslel jsem, že "Veření nepřátelé" jsou nejnudnejší, nejvíc potencionálem mrhající, životopisnej gangsterskej film, kterej jsem kdy viděl (možná kdo kdy natočil). A tisícíce recenzí by mi dali za pravdu. Jenže ... Pak jsem udělal tu chybu, že jsem se nechal nalákat námětem a pro jistotu jsem ji následoval dalším chybným rozhodnutím - pustil jsem si "Capone". Že je něco špatně mi bylo jasný už tak v půlce filmu, kdy bych dal všechno za to, abych místo toho zase sledoval ty Veřejný neprátelé. Dokonce i o hodinu kratší stopáž ubíhala dýl. Tohle nezachránil ani Hardy a snad lituje toho, že se tomu upsal stejně, jako já toho, že jsem to viděl až do konce.

Začnu tím, že souhlasím s tím, co napsal Hitman_47. A k tomu jen dodám, že Mizerové navždy určitě nejsou špatný film. Není to ani špatný pokračování. Bavil jsem se celou dobu. Dost jsem se i nasmál. Jen jsem se po skončení filmu nemohl zbavit pocitu, že to chtělo trochu víc od všeho. Paradoxně tolik nesnášená dvojka, co se týče akce, strčí trojku hravě do kapsy. Místo praktických efektů, tu máme záběry na blízko a v pozadí rozmazané CGI pozadí, CGI helikoptéru a CGI požár. Chápu, že Smith ani Lawrence nemládnou, nikdo z nás, ale to neznamená, že zapomenu na akční sekvenci hned, jak skončí. Už při sledování trojky jsem myslel na honičku ve Ferrari ve dvojce, přestřelku v domě s naprosto skvělou kamerou, nebo honičku slamama. kde to všechno bylo bylo víc doopravdy. Kam se to podělo? Že je hlavní záporak nakonec syn Mikea snad nikoho nešokovalo a celej ten rodinnej plot twist, kterým se vysvětlilo, přoc je Mike tím, kým je, je tam nacpanej vyloženě násilím a rohodně by se to obešlo bez něj. Bylo strašne fajn vidět tu starý tváře, to všechna čest (strašně me pobavil Reggie), ale to tak nějak nestačí.

Martin Scorsese opět a jednou pro vždy jasně dokázal, že už nikdy nikdo nedokáže natočit film z mafiánského prostředí tak, jak to dokáže právě on. Po Goodfellas a Casinu je tohle jeho poslední dílo z tohoto prostředít. Herecká esa a modla všech gangsterek Robert De Niro, Al Pacino a Joe Pesci, jsou tu po dlouhých letech zase pohromadě, aby tu předvedli symfonii hereckých výkonů, díky kterým jsou tyto jejich postavy nezapomenutelné. A to nejsou zdaleka všechny známá jména a tváře. Od Scorseseho už tak tipického úvodu, kdy začínáme téměř na samém konci filmu, přičemž nás provádní monolog hlavního protagonisty zabijáka Franka Sheerana o tom, jak to tehdy všecho začalo, když sloužil jako věrný člen zločineckého klanu Bufalinových. Přes seznámení se s Jimmym Hoffou, tehdejším a do dneška asi nejslavnějším odborářem v USA, až po závěr, který je tady hodně silný a dojemný, Přes tohle všechno je mým číslem jedna Goodfellas, který mne bavil o poznání více. I tak jsem ale moc rád, že jsem Irčana mohl vidět a kdo ví, třeba mu s druhým shlédnutím příjdu více na chuť. Největší vítka je k omlazení obličejů. To sice patří k těm nejlepším, jaké jsme mohli vidět, ale i když herci vypadají o 30 let mladší, je jim pořád 76 a více. Párkrát se tu tedy setkáme s případem, kdy se na 40 let vypadající De Niro pere jako stařec, protože to je stařec. Celkový dojem to ale nijak výrazně nekazí.

Asi bych se na to díval jinak, kdyby na každém posteru nebylo napsané "Od producenta GULLERMA DEL TORA". To pak očekávám trochu něco jiného, než nakonec dostanu. Konkrétně třeba hororovou zábavu. Nebo alespoň ten horor, když už to je tedy o nočních můrách. Jen jedna příšera stála za to a klidně na ní mohl stát celý film a věřím, že potom by byl výsledek i můj dojem úplně někde jinde. Takhle nezbývá, než zapomenout to málo, co jsem si hned po titulkách stihl z filmu pamatovat a počkat na Gullermuv nový snímek.

Dneska jsem měl tu čest vidět nejlepší Jokerův origin, jakej kdy kdo natočil. Výkon Joaquina fakt nahání husí kuži, stejne tak jako jeho Arthur/Joker a někdy ani není poznat, jestli ho hraje, nebo jím fakt je. Depresivní, surovej, nekompromisní a s užasným soundtrackem, kterej někdy az mrazí. Tohle je Joker, jak se ho nikdy nikdo neodvážil natočit.

Zklamání. Far from Home má všechno, co Homecoming nemel. Tzn. nudu, hluchý místa, nezapamatovatelnýho a nesympatickýho záporaka s úplně šablonovitou motivací (a to mam Gyllenhaala fakt strašně rád jako herce i jako člověka). Evropskej road trip se nám tady zúžil asi na 4 místa, z toho 2 byly Praha a Liberec. Z Anglie, Francie, nebo Benátek jsme měli kulový a a Tower Bridge to taky neschytal i když by to tomu přidalo alespoň malinko epičnosti. Zrovna ty Benátky, nebo treba Eifelovka se k nějakýmu ničení a následnýmu "slepování" pavučinou úplně nabízí. Mohl to být stejně zapamatovatelný moment, jako když v prvním díle zachraňoval potápějící se trajekt. Kam se poděl celej potenciál Spider-Mana to nevím, ale tady ho určitě nikdo nenajde. Ta tam je i snaha o propojení s úplně prvním Ironmanem (motivace zhrzených vědátorů být padouši), když to celý prostě nefunguje a my vidíme jen další generickou hru na superhrdinu a superpadoucha. Vtipný to je jen tehdy, když tam je Happy a ten je tam asi 5x. Sečteno podtrženo po naprosto perfektním Homecomingu, kterej je pro mě nejlepší hranej Spidey vůbec tu máme Spidermana kterej snad vznikl jen pro to, aby vyplnil mezeru mezi Endgame a další Marvelovkou. Kdyby nebyl, nic se nestane. Jak příběhově, tak z diváckýho hlediska.

Tohle musel být trash uz v roce 2007, natož dneska. Nejdou mě do hlavy ty oslavný písně tady. Příběh tu není, ale to bych prominul vzhledem k žánru. Postavy jsou úplně dementní, ale zase - vzhledem k žánru. Jenže to je tak všechno. Je to prostě další generická vyvražďovačka, kterých jsme už do roku 2007 viděli tak stovku a nenabídla nic nového. Gore je tady na úrovní osmdesátkovýho slasheru. Víc toho předvedl i první Robocop se svou legendární zakázanou scénou s ustřelováním nádobíček. Ničim to nešokuje, nebaví, nechutný to taky není. Čekal jsem, že si tady z nečeho fakt ublinknu, jako třeba u Martyrs, ale na blinkání byl akorát tenhle počin jako celek. Jako 20 min studenťák bych tomu byl ochotnej lecos odpustit, ale protože jsem neměl v žíle 3 gramy, jako tady kolegové, co byly ochotní pod vlivem drog dát 4* a víc, tak tomu dám přesně takový hodnocení, jaký si to zaslouží. Snad to co nejrychleji vytěsním z paměti. Stopu to ve mě opravdu zanechalo, jen jinačí, o který tady tolik lidí básní a jakou zamýšleli tvůrci. P.S. Jestli i vy nechce te skončit s nůžkama v hlavě, tak si to pusťte s originálním dabingem. Protože ten český je na úrovni 30 let starého jedním hlasem s jedinou intonací. Film to není o nic mín opovržení hodnej, ale alespoň je snesitelnejší.

Druhé TO nebylo ve výsledku vůbec špatné. Dospělí herci se až neuvěřitelně podobali svým teenagerským já. Hlavně teda Bill Hader, James Ransone a Andy Bean. U Andyho, i když se mihnul jen na pár minut na začátku filmu musím před tím výběrem fakt smeknout. I ta chemie mezi nima funguje, přesto že to už není takvové, jako jednička s dětskýma představitelema. Byl tam gore, bylo tam TO, byla tam atmosféra, ALE .... Ale tam, kde jednička vsadila na děsivou atmosféru a báli jsme sehlavně toho, co nevidíme, tam dvojka tohle opuští a jde víc cestou děšení lekačkama. Tím neříkám, že to nebyl i tak super zážítek a že jsem nejednou nebyl v tom křesle připoutanej a čekal, kdy se už konečně něco stane, ale i tak mě přišlo líto, že takhle otočili. Jako plus beru flashback při sběru vzpomínek, kdy jsme viděli znovu i dětské herce a tak jsme mohli vidět scény "z jedničky", které tam nebyly. Sečteno a podtrženo na jedničku to nemá zdaleka, ale i tak musim dát 4 hvězdy, protože jsem si ani neuměl představit lepší ztvárnění této knihy. Dlouho se mi nestalo, že hned po skončení filmu jsem chtěl jít okamžitě znovu.

Ke Captive state jsem se dostal vlastně omylem a nakonec jsem byl rád, že se mi dostal do rukou. Není to klasický film, kde se hodinu chystáme na přílet mimozemšťanů a další hodinu mu vzdorujeme a nakonec i vyhrajeme (jak jinak). Tohle takovým sci-fi, s minimem sci-fi prvků okolo. Opravdu má blíže spíš k thrilleru. A hodí se to. Nejde tu primárně o ty, co nás okupují, ale o nás, o lidstvo a o to, jak se k tomu těch 9 let okupace stavíme. Tempo je určitě jedno z těch pomalejších, akce je tu opravdu velmi málo, ale vzhledem k závěru filmu a vlastně k celému vyprávění je jasné, že to tak být musí. Jako obrovské plus beru nápad, že z vetřelců se stali naši "Zákonodárci" a i když nejsme přímo jejich otroky, jsme jim podřízení a ať už vědomě, nebo nevědomě, pomáhame jim drancovat veškeré zdroje, které máme. Vidět po dleší době Johna Goodmana v hlavní roli také bylo fajn a podle mě prostor, který ve filmu dostal využil dobře. Tohle je opravdu jeden z těch skromnějších sci-fi filmů, kde se málo střílí, vidíme málo vetřelců (vlastně je vidíme jen když je to pro příběh potřeba), ale to mu nijak neubírá na zajímavosti a zábavnosti. Až je mi toho nízkého hodnocení líto. Řekl bych, že je film až zbytečně podceňovaný jen proto, že od toho lidi dostali něco úplně jiného, než čekali.

První seérie pořád zůstala nepřekonaná a právem. Nejenom proto, že byla nejvíc hororová a byl tam prakticky až do konce ten oblak tajemna, ale hlavně kvuli tomu 80´s feelingu, kterej tam byl prostě ze všech 3 sérií nejsilnější. A největší zásluhu na tom kromě hudby a rekvizit měla hlavně kamera, která fakt pomáhala tomu, že to vypadalo nejen jako, že se to v té době odehrává, ale chvílema bych věřil, že se to v té době i točilo. To mi v tý 3. řadě docela chybělo. Jinak naprostá spokojenost. Z těch tří řad byla teda nejslabší ta 2. Je fajn vidět ty děcka vyrůstat. Jak jako lidi/herce, tak i jako postavy, který ztvárňujou. Konec jsem si snad ani neuměl představit lepší. Určitě se těším na další sérii.