Galahad

Klaus byl dobytek ... geniální dobytek ...

Film byl volně natočen podle stejnojmenné divadelní hry Franze Xavera Kroetze, který Fassbinderovu filmovou verzi označil za sociálně kritickou pornografii a snažil se zabránit uvedení filmu. Hlavní postavou filmu je čtrnáctiletá, předčasně vyspělá Hanni, která se seznámí s devatenáctiletým Franzem, vyspí se spolu a Franz poté musí do vězení za sex s nezletilou. Po návratu z vězení se Franz s Hanni opět začnou stýkat, což se hrubě nelíbí jejímu otci. Hanni přesvědčí Franze, aby jejího otce vylákal do lesa a zastřelil ... Film je tradičně plný nahoty a odvážných scén. Bere si na paškál maloměšťáckou zabedněnost a falešnou morálku.

Film s velikým poselstvím, romantiky pomálu a sci-fi ani náhodou.

Skvěle zvládnuté řemeslo na straně jedné, kýč jako prase na straně druhé ...

Doufám, že se dívali všichni ti, kteří si myslí, že zrovna my jsme (pro)národem kolaborantů, udavačů, přisluhovačů a vlezdoprdelků. Nakonec na nás v tom 12ti dílném seriálu ani nezbylo místo ...

Těšil jsem se na chytráky, kteří to tu budou srovnávat s Formanovým Amadeem a nebyl jsem zklamán a jestli někdy budou na ČT dávat Saurovo http://www.csfd.cz/film/49404-goya-en-burdeos/ tak se jistě dočkám dalších duchaplných srovnání s Formanovými http://www.csfd.cz/film/220918-goyovy-prizraky/ Ale zpět k Donu Giovannimu, byl jsem moc potěšen, že Saura po sérii hudebních dokumentů natočil hudební film ve stylu http://www.csfd.cz/film/49395-carmen/ kde hlavní hrdina, umělec, spoluprožívá děj svého díla. Z herců mě nejvíce zaujal Tobias Moretti v roli stárnoucího Casanovy, který pak o rok později skvěle ztvárnil herce Ferdinanda Mariana ve filmu http://www.csfd.cz/film/273646-zid-suss-film-bez-svedomi/ a překrásná Emilia Verginelli, kvůli té bych také dokázal zanechat prostopášného života :-)

Začátek mě nabudil, prostředek chytil za koule a konec docela nasral ...

Kdyby to bylo o hodinu kratší, bylo by to geniální. V téhle stopáži si to opravdu vychutnali asi jen elitářští fajnšmekři.

Přínosnější by jistě bylo za vynaložené peníze natočit dokument a Santiniho životě a tvorbě.

Podbarvit film s homosexuální tématikou Wagnerovým Tristanem, to už vyžaduje notnou dávku odvahy. Film mě velice příjemně překvapil, skvěle stupňované napětí a famózní závěr.