Okara

Zlej, schizofrenní origin záporáka, kterej plní vyprchaný očekávání u Venoma. Daří se mu skvělá paradoxní smyčka: divák v jednu chvíli s Jokerem soucítí a chápe ho, ale jakmile se přistihne, tak se mu znechutí a odsoudí ho. A tak stále dokola dokud neví, jestli s Jokerem sympatizuje, nebo ne – podobně jako jestli se Joaquin směje, nebo brečí. V určitých momentech si film dovolí na můj vkus moc teatrálnosti, ale s pětihvězdim si rád přisadim. Už jen proto, že dojem je subjektivní, ale tak kvalitní filmařský řemeslo jsem nějakej ten pátek neviděl. A hlavně je tu konečná niterná, drásavá sonda do hlavy jednoho z nejkomplexnějších padouchů, která se nesnaží o nějakou empatickou glorifikaci jeho pohnutek, ale sází na surovou realitu. Nejlepší soundtrack z filmu: Following Sophie. 90 %

Proč? Napětí střídaný s nostalgií, smutek mísící se s nadějí, ale hlavně humor s hororem? Kontrastová směska, kvůli který při vzpomínkách teče z plátna patos a při lekačkách se člověk směje. Dokonce i oblíbenec McAvoy subjektivně přehrává. To zkrátka mělo zůstat v knize, kde představivost dělala se čtenářem mnohem víc než předimenzovaný stvůry s divákem. 40 %

Stačí jedna párty u bazénu na seznámení s Polanskim, ale mně jedna párty u bazénu nestačí na vyžehlení předchozích dvou hodin. Protože jsem zkrátka nepobral ty bezpochyby tuny popkulturních i showbyznys narážek a nejsem omámen šedesátkovym Hollywoodem jako většina, jak hodnocení napovídá. Pro fajnšmekry a Tarantina je to asi vizuální nostalgická orgie, pro nás smrtelníky unylá těžkopádnost, kterou táhne tandem Dicaprio Pitt. 50 %

I prasata se víc brání, když jdou na porážku. Ale což, když je to zábava. Hvězda navíc za (dost možná) vizuálně nejvydařenější filmovou sebevraždu. 70 %

Kdo měl někdy při Man vs Wild sto chutí zjistit, co by se stalo, kdyby byl na kameře on, tak má možnost. Pardál Grylls se stává povolnou loutkou a pozoruhodně nezúčastněně se vás ptá, co má provést. A ať vyberete jakoukoli volovinu, tak ji provede. Jo, někdy nemáte dost informací, jindy se na vás šije menší podfuk, takže to není moc pro honiče ega, co nechtěj udělat ani jednu chybu. Spousta situací je taky až úsměvně nahraných. Ale interaktivní putování s Gryllsem je oddechová paráda a i na jedný epizodě můžete strávit přes hodinu testovánim různých scénářů. Výběr lokací skvělej a bez pátý zdi, když na vás Bear pokřikuje "dělej" nebo "skrč se", se můžete do mise i celkem vžít a odnést si fajn rady. Cílený evidentně spíš na mladší diváky, ale vřele doporučuju všem (už jen protože můžete vybrat, co bude chudák Bear jíst). 70 %

Ach jo. Moh to bejt temnej, první film o komiskovym záporákovi, ztělesněnym kráčejícím charizmatem Hardym. Moh to bejt niternej psychoteror proloženej dravou akcí v Loganovskym stylu. O snad nejnepříjemnějšim antihrdinovi, ze kterýho se svíraj útroby. Místo toho je to vtipná, uspěchaná Marvelovka s nesympatickejma postavama, která nakonec vůbec není o záporákovi. Asi je to můj problém v očekávání a nemůžu se zlobit, že producenti se řídí mainstream poptávkou. A ve výsledku je to fajn blockbuster jednohubka, na kterou se někdy znova rád mrknu. Ale stejně - ach jo. Jo a Hardy slušně demonstruje, že v rolích gangsterů, padouchů a zasmušilců nemá konkurenci, ale jouda novinář nebo zaláskovanej přítel mu subjektivně moc nejdou. Ale jak nastupuje Venom, je světovej a už jen kvůli němu za to film zkouknout stojí. Nejlepší soundtrack z filmu: Eyes, Lungs, Pancreas. 60 %

Když je humor to jediný, co v Predátorovi funguje, je něco špatně. Někdo měl scenáristům pošeptat, aby za volant busu sedl Key, a než se něco rozjede, ujet se skupinou 2 na roadtrip po Státech. S nálepkou komedie by za mě film uspěl víc (byť si mohl půlku fuck-slovíček odpustit). Takhle černobílý postavy zmateně pobíhaj sem tam jak v červenomodrym RPG a jejich smrt podobně jako ve hře nikoho nezajímá (ostatní postavy, ani diváka). Ústřednim predátorem je teoretická bioložka, která strčí do kapsy profi-vojáky, skáče deset metrů, má nezlomný kosti z titanu, umí s plejádou automatickejch zbraní a stačí, když se podívá na sekvenci DNA či dříve neviděnou masku, a má o všem jasno a může ostatní vzdělávat. Já vim, já vim, šel jsem si s přimhouřenym okem pro tříhvězdovou blockbusterovou nálož, ale bez vtipů by to byla vyloženě tragédie. 40 %

Riziko spoileru Osvícení na třetí, trýznivější rodinnou naháněčku jsem neviděl. Těm, kdo odlehčeně kritizujou vyústění se závojem klišé, trochu závidim. Protože na ně evidentně nedolehla tíže vedlejší roviny: tragédie, která dokáže rozvrátit rodinu a vydeptat ji až do morku kostí. Ta rovina ve mně drásavě rezonuje snad víc, než excelentně natočená stěžejní linka, u níž se přidávám k blahem vrnícímu táboru. Geniální snoubení psychologickýho a duchařskýho subžánru a Hereditary se daří na výbornou ten hororovej paradox: vzbuzení negativních emocí, který se vám líběj. Opakovačka brzo a Asterova tvorba má novýho stalkera. Nejlepší soundtrack z filmu: Funeral. 90 %

Nejlepší soundtrack z filmu: The Long Way Back. 70 %

Surovej, zamotanej uzel intrik, zrady a přetvářky. Musim se přiznat: k týhle neznámý francouzský lahůdce jsem si hledal cestu dlouho, minimálně pět šest epizod. Některým seriálům to zkrátka trvá, než vás pohltí. Ale LBDL mě ke konci první série vtáhl tak, jak už dlouho žádnej seroš. Husina, zaraženej dech, nehty zabořený v polštáři i zakalený oči. Jestli váháte, zda si obrazovkou zas ukrást několik hodin života, tady je několik důvodů, proč jo: (1) Tak výborně napsaný a zároveň zahraný postavy snad nikdy neuvidíte. Většinou se divák chytne jednoho dvou charakterů a skrze empatii se pak poddá nějakým těm emocem. Tady to prožíváte se všemi noname Frantíky, který přehrávaj některý hollywoodský esa o dvě plátna. (2) Pokud si rádi zahrajete zdrcující hru parodující filmový momenty, kdy se v poslední sekundě vše zachrání. (3) Realističnost s nejnutnějším zvukovým podkresem jede naplno a zjistíte, jak reálně fungujou tajný služby. A že správnej agent nezmlátí všechny na hromadu, ale naopak dobrovolně nechá seznámit zuby s chodníkem. (4) Díky jazykový mozaice frániny, ájiny, ruštiny, arabštiny i farsí se zamilujete do intonačních a výslovnostních specifik všech řečí. (5) Protože uvidíte současnej seriál první třídy, kterej nikdo nezná, a to je cool. --- A otázka k zamyšlení: jako je druhá světová nevyčerpatelnej pytel námětů pro knížky i filmy, bude tak jednou i tzv. Islámský stát (byť ne v takovym měřítku)? Nejlepší soundtrack ze seriálu: Research 24.2. 100 %