Brandon

"Je to pocit doteku...Co?...Víš, v každém velkém městě se procházíš. Otíráš se o lidi. Lidé do tebe strkají. V L.A. se tě nikdo nedotýká. Vždycky jsme za nějakým kovem a sklem. Myslím, že nám ty doteky tak chybí, že do sebe bouráme, jen abychom něco cítili."

Romantické drama s dlouhovlasým fešákem Bradem Pittem, u kterého si mnohé dámy popláčou. Protože ženy byly pravděpodobně cílovou skupinou, příběh o bratrech a jejich sourozeneckých peripetiích šel lehce mimo mě. Oceňuji několik velmi silných momentů a opravdu krásnou hudbu. Ještě jedna myšlenka mi v souvislosti s Tristanem zamotala hlavu a to je.......

Trapná komedie. Nudná komedie. David Spade je rádobyvtipnej ubožák......Čtyři hvězdy. Musí všechno dávat smysl? :-)

Tři alternativní dějové linie. Když začínala třetí, modlil jsem se, aby byla už poslední a ukončila tak mé trápení. Vilhelmová hrát umí, dvojrole ufňukané puťky a ambiciózní mrchy byla takovým mihotajícím se světýlkem na konci tunelu. Pomalu a jistě jsem umíral nudou.

Kdepak horor, průměrná veselohra. U House of Wax se člověk bát snad ani nemůže. Herecké výkony oscilovaly kolem bodu mrazu, hlavně Paris by se měla držet svého kopyta a dělat to, co umí nejlépe....večírky, mejdany, skandály.....Dalším nedostatkem byla předvídatelnost. Nostradamus by měl ze mě jistě radost. Já už se ale tak nebavil, chybělo mi jakékoliv překvapení. Ach jo. Mám sto chutí dát v té husté džungli průměrných filmů nějaký odpad, ale zas nemůžu. Tak snad příště.

Myslím, že o týhle komedii bylo už vše řečeno (napsáno). Popravdě, co psát o jedné z miliónu podobných komedií. Dva momenty, které ve mně vyvolaly vzpomínky. Parádní prdelka Jennifer Aniston v postelové scéně a tanec Salsy.....:-)

Moc srandy jsem si s agentem "Beanem" neužil. A ten mizernej závěr. Hrůza. Dávám dvě hvězdičky za krásné velké modré oči Natálky Imbruglie a hlášku, kterou určitě někdy použiju: "A vy jste tady sám, pane English?......To je můj způsob života, slečno Campbellová. Ženy chtějí ochranu, bezpečí. Já mohu nabídnout jen nebezpečí!" ;-)

Ripleyová si se Schaeferem zajdou do kina. Pohodlně se usadí a těší se na pořádnej masakr svých miláčků. Odezní vopruzující reklamní blok, po plátně přeběhne zlatej chlápek se slepenýma půlkama a začne film. Panuje lehké nadšení, vypadá to dobře. Chyba lávky, po dvaceti minutách Dutch vytahuje svůj oblíbenej partagas a připálí si. Zkouší vytvářet kolečka z dýmu, hrábne do popcornů. Začíná se nudit. Otrávená Ripleyová usrkne brčkem colu, zadívá se na Dutche a sykne: "Hele brouku, nezajdem na něco divočejšího?". Dutch kývne, zvednou se a zmizí kdoví kde. Nejsem Ripleyová ani Schaefer, já jsem zůstal a byl jsem spokojenej. Dostalo se mi přiměřeně akce, přiměřeně hezké Kristen Hager, přiměřené porce nenáročné zábavy. Dávám odpovídající 3 hvezdičky. P.S. Příště by ale mohlo z tlamiček vetřelců téct víc slizu :-)

Na motivy Urushibaryho manga natočil Ôtomo fantasy film o lidovém léčiteli jménem Ginko a zvláštních stvořeních "Mushi", které se mohou dostat do člověka a ten pak díky nim získá mystické schopnosti. Bohužel, ani více jak po dvou hodinách se mi nepodařil rozlousknout příběh jakýchsi parazitických entit, které spolu soupeří. Mushishi tak dál pro mne zůstává zahaleno tajemstvím.

Mile naivní film o nerozlučné dvojici nejlepších přátel. Učebnicová korejská romance. "Ne každý může být Jackie Chan. Někde jsem slyšela, že byl pětkrát v bezvědomí a v celém těle má kousky železa.........Mým cílem je být v bezvědomí šestkrát a stát se Robocopem!" :-)