J.e.r.e.c

Originální nosný nápad a dokonalý představitel titulní role jsou největší devizy tohoto seriálu. Nejdřív člověka samozřejmě praští do palice skutečnost, že jeho průvodcem a hlavním hrdinou je cynický vrahoun. Ale postupem času zjistíme, že on je to vlastně hodný vrahounek a navrch sympaťák. Je škoda, že tvůrci do toho nešlápli přeci jen odvážněji, i když Dexterovo potýkání se s vnitřními démony a „černým pasažérem“ je lightmotivem celého seriálu, nikdy to nepřekročí mez „slušného chování“, snad aby diváci nemohli mít špatný pocit, že fandí někomu opravdu zlému. Ale vadilo to u Mlčení jehňátek ? V mých očích Dexter dojel na „nekonečnost“ konceptu. Jak přibývaly další a další řady, uvědomil jsem si, že se koukám jen ze setrvačnosti, přestože se tam už nic opravdu zajímavého neděje (navíc mi začaly některé postavy lézt na nervy, zejména afektovaná Deb). Nejde o to, že by následující série byly výrazně horší, než první nebo druhá, byly prostě jen další v řadě, more of the same, a protože hrozilo, že to takhle půjde až do nevímkdy, s Dexterem jsem seknul u čísla 6. Takže poslední dvě řady jsem neviděl a už to asi nedoženu. 85 %

Do zákulisí volby papeže se člověk nepodívá každý den, takže tématicky jde o zatraceně zajímavý film. Ale přestože tvůrci nešetřili humorem ani napětím, na svoji stranu mě tak úplně nedostali. Vlastně jsem se místy docela nudil. Asi je tam na mě moc starých lidí. 70 %

Nejlepší film za posledních několik let, prakticky bezchybná záležitost, dramatický příběh s několika liniemi v prvním plánu, a porcí „námětů k zamyšlení“ v tom druhém. Pro mě je nejsilnější osobní příběh Goslinga jako chlápka, co odmítnul padnout a svým rozhodnutím změnil všechno (a nejvíc sám sebe). Jak se zachováte ve zlomových situacích je to, co formuje váš život. 100 %

Pokud se o severských filmech mluví jako o dílech plných deprese a zoufalství, můžeme Submarino korunovat jejich králem. Při sledování jsem si vzpomněl na povídku Šimka s Krampolem „Jak jsem hledal nevěstu“, respektive její úryvek: „Dal jsem si sulc. Tedy, takovou krmi jsem ještě nejedl, po několika soustech mě úplně přešla chuť k životu. Naštěstí se nějaký dobrý člověk nabídl, že to za mě dojí.“ Při sledování Submarina jsem došel k závěru, že oba bratři/hlavní hrdinové, se od dětství ládovali sulcem až do bezvědomí. 75 %

Ally McBealovou beru jako svoji soukromou úchylku, začal jsem ji sledovat z naprosto náhodných pohnutek; když jsem se vracel z kolejních kaleb a zapnul někde v jednu, půl druhé televizi, běžela tam Ally velmi často a bavila mě tak, že jsem se na ni postupem času začal dívat úmyslně. Oslovila mě v první řadě dokonalými mužskými charaktery; sympaticky mimoňským pravdoláskařem Johnem a Richardem s jeho machistickými moudry, tzv. „fishismy“. Ženské postavy mě spíš sraly, zejména tedy hlavní hrdinka a ještě víc ta obtloustlá sekretářka, ale pak se objevily sexy potvory Lucy Liu s Portiou de Rossi, a bylo zamilováno. Vlastně si myslím, že je to docela poučný seriál, ať už co se týče dění v soudní síni nebo pohledu na to, jak se neurotické anorektičky dívají na život/lásku/přátele ... V tom světě plném podivných právníků a ještě mnohem podivnějších klientů (většina kauz jsou prvotřídní úchylárny) mi bylo docela fajn. Ale jakmile se tam začal romanticky přisírat Downey a pak Anne Hecht, a vůbec to začalo bejt moc o lásce, nějak mě to přestalo bavit. I ten Richard vyměknul a přestal být tak krásně cynický. Posledních pár řad jsem už ani nesledoval. Seriál je nabitý hláškami všeho druhu, ale poslední dobou se mi nejvíc líbí tahle, od Johna : „Nikdy jsem nikoho nemiloval tolik, že bych si chtěl uříznout motorovu pilou na památku jeho ruku … Ally, vždyť já vlastně nežil!“ 75 %

Kult ! Klasika ! Nádherný seriál, který byl skutečně dobrodružný, se spoustou monster a mega zbraní. Lídr Topy, ubrečenec Gerard, kterej furt zamilovaně blekotal o profesce Anně, a hlavně žabí rebel Rana se skvělým hlasem Michala Pavlaty. Doma jsem po jeho vzoru furt hulákal, že chci „zapékané nudle !!!“ (nebo-li šunkafleky). Nelze zapomenout. Stejně jako na extrémně chytlavou znělku v báječně úchylném francouzském znění ! 90 %

Sestřih tv scének do filmu. Ale většina těch nejlepších věcí se objevila až později. 80 %

„Watch closely boy, this is how history is made! (Marcus Antonius před Bitvou u Filipp a Ex Deo – Legio XIII)“ Tvůrci seriálu Řím to mají s divákem jako já vážně lehké. Tahle historická epocha mi totiž přijde nad jiné přitažlivá, ale zároveň ji neznám tak detailně, abych mohl kritizovat případné faktické nepřesnosti. Naopak si ještě chrochtnu blahem, jak se to při tak zábavném seriálu dovzdělám. V základních věcech jako bitvy či závažná politická rozhodnutí se Řím drží historických faktů a postav, ale jejich osobní život již podléhá dramaturgické licenci. Filmařům stačila jedna zmínka o vojácích 13.Legie Luciu Vorenovi a Titu Pullovi v „Zápiscích o válce galské“, aby z nich učinili nerozlučnou dvojku (charakterově samozřejmě totálně odlišnou) a hlavní postavy celé série. Někdy je dějová hutnost a množství zvratů v jejich liniích snad až přehnané, ale ti kluci mě nikdy nepřestali bavit. K tomu dokonalý Caesar, ještě lepší Marcus Antonius, intrikující a poživačná římská smetánka. Octavianus Augustus je v každém historickém filmu líčen jako osvícenec bez poskvrny … tady na něco podobného zapomeňte. Oceňuji, že filmaři věděli, kdy zatroubit konec a odejít na vrcholu; lepší finále, než bitvu u Actia a její „aftermath“, už by stejně nenašli. Viděno se skvělým dabignem (a posledním pro Borise Rösnera). 90 %

Česká soda je spolu s Cimrmanem největším národním pokladem v kategorii televizní humor. Maximální využítí totální tvůrčí volnosti, Čtvrtníček, Šteindler, Vávra a spol. kopou do všeho a do všech, porušují veškerá pravidla slušného chování a dobrého vkusu, tahají na světlo rasismus, nacionalismus, parodují reklamy, celebrity, politiky a mají z toho nehoráznou oslí prdel. Naprostým vrcholem jsou montáže různých politických debat, Plováren s Markem Ebenem a podobně, něco tak brilantně sestříhaného a zaranžovaného jsem nikdy předtím ani potom neviděl. Ta doba se už nikdy nevrátí, protože, jak řekl sám velký Petr: „Takovou svobodu už nám dneska žádná televize nezaručí!“ 100 %

Nejde jen o ten dokonalý nápad s „finančními piráty“, ale i provedení a pointa … naprosto bezchybné. Imho lepší, než celej Brazil. Pochybuju, že by jakýkoliv soudobý filmař dokázal natočit něco podobně legračního a přitom epického. 100 %