saliman

Seriál o dospívání, lásce, přátelích, rodině, dobré hudbě a tvorbě školního filmu s velkým množstvím humoru (po americku). Schvaluji. Probudilo to moje dětské hravé přemýšlení. Úsměvné okamžiky na každém rohu a hltal jsem díl za dílem. Že nebude další série? No a co? Skončilo to tím nejlepším. Co se mělo vyřešit, bylo dokončeno. A zatraceně dobře! Teaser na další sérii stejně nebyl nic moc. K seriálu jsem se dostal samozřejmě přes Sydney Sweeney, ale nějak zvlášť mě její výkon neoslovil, i když si její postavu ze seriálu vybavuji. Čím to asi bude? No, dále... zklamalo mě působení herečky Peyton Kennedy (Kate), naopak příjemně překvapen jsem byl z výkonu Jahi Di'Allo Winstona (Luke).

Tak jednoduché a zábavné. Připomnělo mi to zábavu z Ghosted (2023), jen více roztomilé díky Anně a jejím pohrávání si s různými výrazy v obličeji (tu mimiku má zvládnutou skvěle) a Sam se svým charismatem také skvěle hraje. Dvojice se úžasně doplňuje. Už ten úvod je nádherně rozehrán hudbou - saxofonem (Saint Motel - My Type) a od té doby to jede a jede až do konce. Je to rychlé a akční a Tyranosaurus Anna spolu s klaunem Samem každou scénu zahrají tak, abych si ji pamatoval.

Mám problém hodnotit takovéto filmy procentuálně. Vlastně je to nudné, ale příjemné. Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem si našel cestu k postavám, ale našel jsem ji včas! Charakter postav se odhaluje jejich činy krůček po krůčku. Bylo hrozně fajn, že jsem si obraz o postavách mohl tvořit sám a nebyl mi nijak vnucen v úvodu nebo nebyl nijak zvýrazněn na začátku, abych přesně věděl, s kým mám tu čest a o čem to vlastně bude. Prostě jsem cizím lidem nahlédnul do jejich všedních životů. A byl jsem zvědavý. Po shlédnutí můžu říct, že rozumím. Viděl jsem pár odlišných úžasných lidí a jejich úžasné životy, kde je vidět, že i z mála se dá vykouzlit šťastný život. To ale nebylo obsahem filmu. A o čem to tedy bylo? Obsah napsaný tady na ČSFD mi nic neřekl. Trailer je mnohem lepší, i když jsem ho neviděl před shlédnutím filmu. Jak jsem si já vysvětlil příběh? - Je to o tom, jak vniknutí osoby s odlišným charakterem může narušit jiným lidem jejich cestu, o které si myslí, že je nejspíše ta správná a že "tak to prostě má být". Výsledkem na první pohled mohou být jen problémy, ale je v tom mnohem více. Ozvláštní to život, vyvolává inspiraci, podněcuje k drobným změnám, které mohou zpříjemnit život. Všechno tohle je v malých dávkách vidět počas celého filmu. Není na to upozorňováno, nikdo ty změny nerozebírá, prostě se stanou a jsou, jakoby to bylo všechno skutečné. Tyhle změny mohou obohatit stereotypní životy a donutí zamyslet se nad minulým i budoucím "já". Pro koho je tento film? Pokud hledáte nebo rádi objevujete život kolem sebe, je film pro vás. Pokud chcete být očarováni velikostí filmu a filmovým plátnem, prostě zažít něco úžasného, tak film není pro vás. Jo, a film není pro vás ani v případě, že byste chtěli být jen očarováni sympatiemi Anny Kendrick. Film není pouze o ní a zrovna tenhle film Anna netahá a hlavně ani nemá utáhnout. Je však lákadlem ke shlédnutí, to nemohu popřít. Jsem rád, že právě díky Anně jsem na tento film narazil a jsem ještě raději, že jsem měl možnost ho shlédnout. Mimochodem, líbí se mi zmínka o přirozené lidské trapnosti v recenzi eraserhead666.

Ač scény pěkné, tak příběh je nudný, předvídatelný. Těšil jsem se, až to skončí, ale oni museli všem hodným udělat pěkný konec a všem špatným vyrobit špatný konec, tak jsem jen čekal a čekal. K tomu ta muzikální složka, která mi nesedla (bohužel jsem viděl jen CZ dabing). Hromada věcí je na sílu dokreslována hudbou/hudebními efekty i kamera s nějakým zoomem mě nejednou zaskočila, což mě ještě víc odtrhlo z kontextu dění. Kdyby aspoň ten příběh byl nějak dobrý - také jsem se nechytl. Jak už jsem říkal - předvídatelné, nudné a hrozně rychlé. Pan Wonka cokoliv, co potřeboval, vytáhl z klobouku nebo se to ve filmu najednou nějak zjevilo. Atmosféra byla dobře naladěná prostředím (scénou), ale v kombinaci s hudbou a kamerou a těmi rychlými nevysvětlitelnými událostmi to byl hrozný guláš. Nebo kdyby byla šance se aspoň jednou zasmát, ale ani jeden úsměv se bohužel tvůrcům u mě nepodařilo vyčarovat.

Šílené. Co jsem to viděl? Jak to někoho mohlo napadnout? Odporné a přesto jsem nadšen. Zůstává mi rozum stát z toho příběhu. Atmosféra bez emocí se sem vážně hodí. Svět, ve kterém existují dva extremistické tábory a nic mezi. Po dokoukání si říkám, že je to nesmysl. Ale to extrémy prostě jsou! Stejně k extrémům občas lidstvo sklouzne. A když si to lidé uvědomí, je pozdě. Ale to už začínám přemýšlet o něčem jiném a právě proto mám rád takovéto filmy. Donutí mě filozofovat. Pro tento film je třeba mít velký nadhled. Velmi kontroverzní snímek, bravo.

Vysvětlila se poslední scéna předcházejícího filmu, ale to je tak všechno. Film je úplně bez náboje. Odtekl jako voda. Herci a herečky jak z časopisu krásy, ale to už jsem viděl minule.

Zatraceně. Zas podíval na náhodný teen film, co měl dobrý námět, ale... velké ale. Co k tomu říct. Měl jsem velký problém přijmout tu popularitu královské rodiny. Nedokázal jsem si představit, že by to takhle mohlo v Norsku fungovat, ale dobře. Možná prostě žiji v úplně odlišném světě, takže tohle úplně pochopit nemohu. S touto myšlenkou jsem to nějakým způsobem zkousnul, přijal to a přesunul se k dalšímu dění. Že se princ zamiloval do "holky z ulice", to jsem také přijal. Přeci jen to je motiv, který se ve filmech ukazuje stále. A je to dobrý motiv pro teen film. To jak se příběh vyvíjel, jsem si vlastně celkem užíval. Bavilo mě, jak se vyvíjí vztah mezi ústřední dvojicí, jednoduše řečeno: pěkně zidealizované. Taky mě bavilo to postupné odhalování minulosti hlavní hrdinky. Zápletky byly skvělé. No, a dostáváme se k závěru a řešení problémů minulosti, která se nám na závěr krásně odhalila a začala se prolínat s přítomností. Proč to tím závěrem tak neuvěřitelně zkazili?! Posledních 10 minut jsem křičel a trhal si hlavu. Proč?! Kam se poděla ta logika, na kterou jsem si zvyknul v poslední hodině a půl? Hrozně moc jsem filmu chtěl dát 3 hvězdičky, ale nedokážu to. Na konci film hluboce klesnul. Jedna plusová hvězda je spíš za snahu, protože mě poslední dobou celkem baví skandinávská produkce.

Nádherně vybudované napětí, které nebylo ke konci využito. Oči mi vypadávaly z důlků, jak jsem průběh filmu hltal. A napětí se stále stupňovalo. Ale ten konec? Co to mělo být? Někdo vzal to nádherně, pěčlivě vybudované napětí, hodil ho do koše a nalepil na to konec, který jakoby vytvářel úplně někdo jiný. Asi takový pocit z toho mám. Konec byl, vzhledem k dlouhému rozjezdu, který ale nebyl vůbec na škodu, ba naopak, a vlastně vzhledem ke všem scénám, příliš rychlý, šíleně rychlý! Kdyby si s tím někdo pohrál, vydržel bych se dívat i další hodinu. Mimo udržování napětí, musím pochválit gradaci, odkrývání charakteru Eileen i herecké výkony Thomasin McKenzie (jako Eileen) a Anne Hathaway (Rebecca), vzpomenu si i na Marin Ireland (Mrs. Polk), všechno to bylo skvělé. Nemůžu se ale přenést přes ten konec, který mi zkazil pohled na jinak vynikající film.

Dobrý nápad, dobrý příběh, film byl plný různých událostí, které na sebe hezky navazovaly. Díky tomu nejspíše jsem udržel pozornost a proto jsem si ihned po dokoukání řekl: "To bylo fajn". Ale na druhou stranu žádný zázrak se nekonal. Chybělo mi nějaké větší souznění s filmem, respektive s příběhem. Byl jsem pozorovatelem, ale chtěl bych, aby mě film donutil vcítit se do příběhu a to se pánům filmařům nepodařilo. Jako kdyby se ten příběh ke mně dostal z druhé ruky. Spíš než film, jsem pak sledoval, kterou známou tvář ještě uvidím. Možná, že právě herecké výkony to celé zachraňovaly (Christoph Waltz v roli Dušana mě dost bavil). Takže ve zkratce, příjemný film na nudné odpoledne.

Cítím z toho upřímnost. Film mě vážně nádherně pohladil po duši. Byl jsem ozářen pozitivní energií a to v podstatě jen z rozhovorů a příjemného vystupování hlavních herců. Příběh o letní lásce, nenucené. Dost jsem se spojil s tématy života, které hlavní dvojice rozebírá - jak obsahem, tak stylem přednesu. Filmy s motivy letní lásky se často snaží vyvolat stav, u kterého si divák říká: "Tak už jí/ho polib!". Tady jsem žádný takový pocit (ani v podobném směru) nezažil a jsem neskutečně rád. Před shlédnutím jsem si zde přečetl pár recenzí a dost se opakovalo téma, že jsou chudí, ale pak rozhazují peníze po Vídni. Teď mohu říct, že mi to tak vůbec nepřišlo. To, že říkají, že jsou chudí, se podle mě nemusí brát až tak vážně, je to jen další součást života, o které se ve společnosti mluví. Kdyby se to objevovalo častěji a film se snažil nějak řešit všechny věci, asi by to ztratilo to kouzlo přítomnosti, které film nese.