Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (3 495)

plakát

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013) 

Tak trochu švédskej přestárlej Forrest Gump - všechno zažil, u všeho byl a hlavně tam figuruje hromada náhod. Náhody, náhody, ty podělané náhody, ty to kazí. Humor, černej humor, ten to zas zlepšuje. Ale není to tak, že bych se u toho vyloženě bavil. Byly tam i hluchá místa, kdy se na to jen koukalo a nic. Některé nápady se mi nelíbily v podstatě vůbec (např. debilní brácha Alberta Einsteina Herbert) a některé nápady zůstaly podle mě jen tak napůl rozjeté... asi jak tahle věta. Knížku jsem nečetl, což je asi dobře, protože pak bych byl zklamanej ještě víc. Ta stařecká maska, i když ne špatná, taky ne zrovna dobrá. Ale rozhodně to nemůžu úplně odepsat. Za jedno skouknutí to stojí... možná i dvakrát, s dobrou partou, flaškou chlastu a s dabingem. PS: normálně s předlohou nesrovnávám, ale dostal jsem se ke knize a ve stínu toho musím z úcty k TAK kvalitnímu čtivu snížit ještě o hvězdu. Protože v porovnání s knihou, která je opravdu hodně vtipná, je film slabej slaboučkej odvar (i když ty náhody v knize taky jsou...). Nejvíc mě zklamala představa Bennyho, jehož knižní vzor vůbec neodpovídal tomu, co jsme viděli ve filmu (ten herec mi neseděl hned od začátku).

plakát

Alita: Bojový Anděl (2019) 

Takovej trochu sci-fi mainstream - dost mi to připomnělo třeba Ready Player One nebo novou verzi Total Recall nebo podobné kousky s metropolí budoucnosti. Neříkám, že to bylo špatně - špatně ale bylo to směšně malé množství krve a celkově to mohlo mít víc dospělejší feeling. Přišlo mi to celé úplně stejně rozporuplné, jako samotnej režisér Robert Rodriguez - dokáže natočit kultovní snímky, stejně jako pitomosti pro děcka. Oceňuji řemeslně obdivuhodné digi efekty (i když i tam jsem měl sem tam nějakou výhradu) a povedené herecké obsazení (i když stejně kvalitní postavu jako Landu už od Christopha Waltze nelze očekávat). Vyhlídka na druhej díl je sice dobré znamení a určitě ji uvítám, ale rozhodně nebudu postávat v první řadě. Ani sedět.

plakát

Sex Pistols: Děs a běs (2000) 

Fury to bylo dost, ale mnohem víc jsem v tom viděl ten Filth. Ale to je prostě punk. A na stejné notě jede i tento dokument - už jen to, že rozhovory s členy kapely jsou dělané neobvykle tak, že je ani nevidíte. I když nejsem žádným velkým přívržencem, hudba Sex Pistols se mi docela líbí. Vhled do začátků punkové subkultury, dobové souvislosti a názory, to bylo zajímavé, ale zažít bych to nepotřeboval. Jinak buď Sid Vicious nebo Glen Matlock nebo jejich kombinace mi vzhledem nějak připomínala Sama Rockwella, heh...

plakát

Batesův motel (2013) (seriál) 

Zrovna nějak moc mi to nesedlo. Divné je hlavně ta nesourodost v tom, že se to sice odehrává v současnosti, ale mnoho věcí spojených s Batesovými je jakoby ze staré doby (asi aby se to víc přiblížilo Hitchcockovu originálu - nejen dům a motel, ale i jejich auto no a Norman je celej strašně retro - oblečení, účes, mluva). No a v kontrastu s tímhle jsou tam moderní technologie, které scénárista často úplně nelogicky nepoužije v různých kritických situacích... a to mi rozbíjí důvěru v tento seriál. Navíc je to celé jakési moc komplikované a často dost neuvěřitelné - město prosperující z marihuany, divná městská komunita, do toho obchod s bílým (nebo spíš žlutým) masem, prostě takové dost křečovité motivy, které jsou tam hlavně proto, aby se tam něco dělo. Celé mi to bylo divné hned od prvního dílu, kdy se kolem divného Normana hned začaly motat krásné holky (a jiné tam snad ani nejsou - i když mají u nosu hadičky). Vera Farmiga - ne že bych ji vyloženě nemusel, ale tady je jí nějak hodně. Opravdu na mě až moc. Postupem času se mi nepozdávalo jednání a psychologie většiny postav. Ale dám tomu šanci. Třeba se to ještě nějak vyvine... 2. série - celé je to nějaké strašně komplikované. Navíc znát minulost postav, tím se úplně ztratí ta tajemnost originálu. Když se ale od originálu oprostím, stejně pořád dostávám takovej jakejsi zmaštěnec. Nejen že Norman má bráchu, ale pak se tam objeví i strýček a všechno kolem je krajně neuvěřitelné. Všechny postavy mají tolik různých problémů a charakteristik, až se v tom zračí jednoduchá mysl scénáristy, kterej chce za každou cenu prostě něco vymyslet. Vera Farmiga mi postupem času stále více něčím připomíná Marylin Mansona a to není dobré. A navíc to vypadá, že i ten Freddie Highmore měl svůj vrchol kariéry, když z něj byl Karlík. 3. série už je jen takové nastavované nic. K incestně psychotické rodině přibude mrtvá babička, o které se na štěstí jenom mluví. O čem se ale nemluví a neustále se to tam dělá, je to všudypřítomné objímání. Připadám si u toho už jak při sledování Beverly Hills 90210. Většina všeho (a ze všeho nejvíc jsou to dvě hlavní postavy Norma a Norman) je tam velmi stupidní a nelogická a zejména časté hysterické chování matky úplně kurvilo vše. Také to časté opakování, jak moc se milují a nemůžou bez sebe být, je už trapné, obzvlášť když pak proběhne hádka, při které se do krve rozhádají. A furt dokola. Docela relativně normální mi připadá jen šerif Romero, teda až na to, že asi používá řasenku. Na Veru Framigu začínám být alergický a nevěřím tomu, že by Freddie Highmore dokázal zahrát i postavu jiného rozsahu (podle mě on takový divně dětský prostě je). Celé to na mě působí jako zářnej příklad toho, jak se dá vše zkomplikovat. Na druhou stranu jsem rád, že se v Normanovi konečně začíná projevovat zlo a psychóza. Bohužel v tento moment musím snížit hodnocení na pouhé 2. Ve čtvrté sérii se konečně z Normana stává ten správnej pomatenec a začíná se projevovat to jeho legendární psycho. Ale já ten celý seriál už strašně prokoukl. Pod slupkou vysokého hodnocení se v tom skrývá strašně hloupoučký seriál. Scénárista si už s postavami neví rady, děj se taky často úplně nesmyslně stáčí nelogicky jinam, dialogy jsou vesměs debilní a mě to přestává bavit. Šanci by to mělo, kdyby se to navléklo do trochu eRkového hávu - používat tam víc sprosté mluvy, nebát se nahoty (které se to úspěšné vyhýbá v jakékoliv situaci, jen aby nebylo vidět ani kus kozy), přitvrdit s krví a násilnostmi a ZEJMÉNA ubrat ty kvanta objímání a slzavých scén. Pak taky zkrátit celý seriál tak na 10 dílů, použít úplně jiné herce (ok, nad Freddiem Highmorem ještě hůl nelámu - ale z celého seriálu mě nejvíc zaujala asi jen jediná postava Chicka, kterého hrál Ryan Hurst - ale tak nějak spíše svým motorkářským zjevem, než tím, že by byla dobře napsaná.), a nevymýšlet pitominy, které se tam nehodí, jsou zbytečné a jen to prodlužují. Já v tom teď vidím jen to, že výrobní náklady musely být docela nízké, a proto se to zmohlo na 5 sérií. A bohužel, já i tu pátou skouknu, když už jsem zvládl čtyři... ať vím, jak to dopadne. Ale radost z toho nemám. Snižuju na ubohou 1 hvězdičku. 5. série je už jen vyvrcholením všech sraček, které do nás tvůrci celou dobu cpali. Vlastně mám takovej dojem, že už od začátku byl děj vymýšlen až za chodu - žádnej koncept, kam by to mělo směřovat, jen takové nejasné vaření z původního filmu, na kterém to parazitovalo. Demence ohledně logiky pokračuje, takže i z šerifa udělají blázna, co vidí duchy a chová se jak idiot (a taky tak dopadne). Všichni se chovají najednou úplně jinak, než by podle předchozího chování měli. Celá linie ohledně pěstování trávy přišla vniveč (jak jsem tušil už v začátku). Největší debilita je to, jak pořád nezamykají dveře toho jejich domu, takže si tam kdykoliv může přijít kdokoliv, i když kvůli těm tajemstvím by měli. Vera Farmiga se posunula mezi herečky, které nejenže neumí hrát, ale když hrají, jde mi to strašně na nervy (hlavně ty emocionální výlevy by se hodily spíš do výlevky). A že se tam objevila Rihanna? No, vybrala si asi tu nejhorší možnou sérii připomínající potápějící se loď. Mimochodem ten děj, který odkazoval na původní Psycho, tady zprasili nejhorším možným způsobem a úplně ho pošpinili. A to nepovažuji Hitchcockovo Psycho za nějaký kult. Tak to prostě je. Bohužel. Je to prostě seriál, kterým se podařilo vzít vám ze života spoustu času za cenu strašné nudy.

plakát

42nd Street Forever, Volume 1 (2005) 

Nejsem si jistej, že bych některej film z těch trailerů chtěl vidět, ale jako krátké ukázky mě to pobavilo dost. Hlavně to, že většina se bere opravdu vážně, ale přitom je to strašná blbost nebo strašné zpracování. Nejlepší je, že před některejma filmama nás varujou, že něco takového jste ještě neviděli/že se budete bát/že se z toho prostě zeserete. No, někdy se možná nechám přesvědčit skouknout ty největší ujetiny, pro pobavení.

plakát

Gentlemani (2019) 

Starej dobrej Guy Ritchie se vrátil a ve formě, která mu sedí nejlíp. Není to sice tak velká sranda, jak jeho předchozí gangsterky, ale napsané je to výborně. Takovej scénář, za ten se platí zlatem. Jednou bych to chtěl vidět, jak se zadařilo s dabingem, protože ty hlášky slyšet v češtině musí být bomba. Postavy. Ty dělaj skvělej příběh. A tohle jsou zatraceně dobře napsané postavy. Všechny do jednoho. Příběh dokáže být krvavej, ale zároveň fakt gentlemanskej. Herecké výkony, to je kapitola sama o sobě - všichni jsou boží. Jak vidíte, nadšení mě zasáhlo, zavládlo, převládlo a můžete si být jistí, že jednou zase jednou určitě zavládne.

plakát

Čtyři pokoje (1995) 

Úvodní titulky jak Růžový panter, ne? Tim Roth se vyřádil - jeho šílené křečovitě schizofrenní přehrávání je dokonalej záchvat. Grimasa střídá grimasu, hláška hlášku, pohyb pohyb. Povězme si to otevřeně - kvalita jednotlivých povídek se stupňuje - první dvě jsou nic moc (přesto dobré), Rodriguezova lepší a vtipná (i když bohužel to byla předzvěst jeho "dětských" filmů) a pak přijde Tarantino s jeho dialogově dokonalou, herecky skvěle zvládnutou a humornou, velmi rychle utlou epizodou, která to zakončila ve vší parádě. Holt, zajímavej konec starýho a začátek novýho roku. Jo a doporučuju svoje dítě nikdy nepojmenovávat Theodor.

plakát

Control (2007) 

Joy Division mě nikdy nezajímalo, asi hlavně proto, že jsem si myslel, že všechna jejich hudba je ve stylu Love Will Tear Us Apart, což mi vždy přišlo docela vlezlé. Po skouknutí tohohle filmu jsem to ale musel přehodnotit. Hudební pasáže byly tak dechberoucí (a na celém filmu to nejlepší), že mě Joy Division určitým způsobem dost ovlivnily a teď je vnímám úplně jinak. Hlavně jsem zjistil, že mají mnohem lepší kousky než zmiňovaný flák. Sam Riley předvedl dokonalé vtělení, řekl bych. Zajímavé je, že ta epilepsie se na Ianu Curtisovi podepsala už na pódiu, když předváděl ty své tanečky, chch. ČB barva byla dobře zvolená, protože se to k filmu parádně hodilo a mělo to své opodstatnění (depky). Musím zmínit vynikající soundtrack, kterej už nějakou dobu sjíždím a pořád se neomrzel.

plakát

Don Camillo (1983) 

Terrence Hill je sympaťák, ale kdo viděl původního Dona Camilla, asi jasně vidí ten kvalitativní propad. Nelíbí se mi tady několik věcí - Terrence Hill je do role prostě moc mladej, ksichtem kněze taky nepřipomíná a že jezdí na krosové motorce místo kola, to zmodernizování se mi tam vůbec nelíbilo. Navíc všechny postavy, včetně těch dvou hlavních, jsou docela ploché - člověk o nich nic moc neví a ta chemie tam prostě není. Taky mi tam chybí ta atmosféra kolem řeky (a samozřejmě i ty povodně), taky mi tam kupodivu chybí ty politické rozepře a celkově to není vůbec vtipné. Respektive v 80. letech v Itálii se tomu asi někdo zasmál a možná by se tomu zasmála i generace, která těmito filmy musela trpět, protože jiné se nedovážely. Ale dnešním pohledem je to prostě nuda, kterou nevytrhne ani několik rádoby bitek s pár gagy. PS: viděno s nic moc dabingem, kde Dona Camilla namluvil Petr Štěpánek - jak říkám: nic moc.

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

"Od Tarantinova filmu bych čekal víc," to jsem slyšel a četl od hodně lidí. Přiznám, že i já sám jsem při odchodu z kina byl trochu zklamaný. Ale pak jsem si uvědomil: proč být zklamaný jen kvůli tomu, že to nebylo tak násilné? Vždyť to byl skvělej film! Přesto se mi nechtělo hodnotit to za plnej počet bodů... a rozhodně jsem tomu chtěl dát druhou šanci. Což se stalo, s dabingem. Musím říct, že jsem se na to těšil. A musím říct, že dabing se povedl. A musím říct, že tentokrát mě to uchvátilo. Asi se to ve mě potřebovalo uležet. Na poprvé se mi to vůbec nechtělo hodnotit. Je škoda, že Margot Robbie si tam zahrála v podstatě jen tak málo... ale oproti ostatním vedlejším postavám to bylo ještě dost, chch. Příběhově to nemá cenu, to snad ani nemusím dodávat. A pak už jen vyjmenuju to, co je na tom filmu nejdokonalejší: dialogy, herecké výkony a režie. Takže bacha, já těch 5 hvězd nedávám jen ze setrvačnosti vůči Tarantinovi, mě to prostě fakt dostalo!