J*A*S*M

Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že sportovní zápasnické drama u mě bude atakovat přední příčky TOP filmového žebříčku roku 2011, vysmál bych se mu. Fighter, Wrestler, Těžká váha, Rocky, Zuřící býk ... ani jednomu z těchto zápasnických filmů jsem pět hvězd nedal a marně teď přemýšlím, jestli existuje vůbec nějaký jiný sportovní film, který jsem tak vysoko ocenil. Warrior má velmi jednoduchý děj, nikomu asi nebude činit obtíž uhádnout, jak přibližně film skončí. Ačkoli musím říct, že mě v průběhu napadla ještě asi dvě možná zakončení, obě poměrně působivá, takže úplně jistý jsem si nebyl. Tvůrci se tedy nakonec příběhově vydali cestou nejmenšího odporu, ale nevadí. Warriorovi tohle odpustím, protože když odhlédnu od ne úplně stoprocentně sofistikovaného scénáře (což neznamená, že by byl hloupý!), jedná se o naprostou pecku, která funguje jako drama i jako akční bojový film. Ve finále ve mně Warrior vzbudil tolik bouřlivých emocí, jako žádný jiný letošní film. Napětí, následované radostí, následované posmutnělým dojetím. A na pozadí boží soundtrack. Fakt jsem se modlil, aby ta emoční smršť nebyla v závěru narušené ještě nějakými zbytečnými dialogy, no naštěstí ne. PS: Teď už věřím, že Hardyho Bane se vyrovná Ledgerovu Jokerovi, fakt že jo.

Netradičně začnu komentář k dobrému filmu nedoporučením. Nedoporučuju se na 50/50 dívat ve vlaku. Já se na něj při cestě vlakem díval, ke konci jsem si pěkně tiše zaslzel, a měl jsem co dělat, abych se před cizími cestujícími v kupé nerozevzlykal nahlas. To by bylo potupné :-D. No ale k filmu - všechno dobré. Joseph Gordon-Levitt potvrzuje svoje herecké kvality. Tak trochu je mi líto Bryce Dallas Howard, která si letos ve dvou oscarových nadějích zahrála takové nesnesitelné krávy, že už ji s tímto typem postav budu mít nejspíš navždy spojenou. Ve filmu se míchá spousta emocí, od smutku po radost a veselí, působí to přirozeně a upřímně, žádný kalkul kvůli oceněním. Být to useklé v nejsilnějším momentě chvíli před koncem, jdu na pět hvězd. Nastavovaný závěr velmi pozitivní dojem z filmu ... nechci říct přímo zabíjí, ale snižuje. Bohužel. Nejednoznačnost by filmu s názvem 50/50 jenom prospěla.

Carpenterova Věc je samozřejmě jiná liga, ale jsem spokojenej, že van Heijningen alespoň jakž takž trefil stejnej sport :-) Nová Věc je fajn pěknej trikovej horor. Nic, na co by se mělo vzpomínat, ale současně nic, kvůli čemu by člověk musel být naštvaný. Na to jsou tu jiné kousky. Je pravda, že jednotliví členové základny jsou od sebe těžko rozlišitelní. Je pravda, že prostorové řešení základny není divákovi úplně jasné. Je pravda, že s paranoidní atmosférou by se dalo pracovat lépe. Ale co už, prostě se mi na to pěkně koukalo, od začátku až do konce. Na tricích je občas dost poznat jejich digitálnost, na druhou stranu v několika scénách mě skoro až nadchly. Hororové umění asi ne, ale hororová zábava dobrá. Čistých 7/10.

Osmdesátiminutová reklama na RedBull a Quiksilver. Vizuálně moc pěkné, adrenalinové, ale obsahově prázdnější než bříško somálského dítěte.

Na Tintina jsem se netěšil, takže z výsledku nejsem nijak zklamaný. Vlastně mi návštěva kina v jednom velmi hektickém týdnu celkem sedla. Je to takové pěkné na pohled, nenáročné, odpočinkové, zábavné... Humor sice dost často za hranicí trapnosti, ale svým způsobem funguje. Překvapila mě animace - kdyby nebyly postavy výrazně stylizované, tak bych v několika scénách nepoznal, že se nedívám na reélné prostředí (třeba hned v prvních minutách na tržišti). Nic co bych zamiloval, ale na jednorázové pobavení ok. PS: Včera jsem v televizi zahlédnul několik scén ze čtvrtého Indyho a uvědomil jsem si, že Spielberg v posledních letech asi ztratil cit pro míru. Takhle přepísklá akce mě už nebaví.

Můj hororový cup of tea to není .... ale spokojenost, dobrý film.

Netradiční artové romantické drama v brakových kulisách a s nezávisláckým make-upem. Nechť si z toho každý odnese co chce, pro mě je posledních asi patnáct minut esencí toho, co mám na filmech rád, a Bellflower považuju za jeden z nejlepších, nejstylovějších a nejzajímavějších filmů roku. Glodella hlídat.

Cože, ten film měl jenom 93 minut? Subjektivně asi nejdelší a nejpomalejší lesní vyvražďovačka, kterou jsem kdy viděl. V první půli se nestane vůbec nic, po polovině už teda sem tam někdo někoho zamorduje, ale stejně se tak děje v takovém lážo plážo tempu, že se mi málem povedlo usnout. Chtělo to radikálně prostříhat, někam ke stopáži šedesáti minut. Pak by vznikla velmi fajn jednohubka, technická stránka ja totiž ok.

Z části jakože ano, z části jakože ne. Kalevet je poměrně zajímavý pohled na žánr lesních vyvražďovaček, tak trochu mi to připadalo, jako kdyby byl Tucker & Dale vs Evil natočen s vážnou tváří. Řemeslně zvládnuté na výbornou, celkově tvůrci určitě věděli, jaký má výsledný film být, ale přesto nejsem nadšený, ani nijak výrazně spokojený. Některé ty výchozí zvraty, které postavy dostanou do situace všichni proti všem, mi totiž přišly strašně účelové. To znamená, že jsem prostě nevěřil, že by se v reálném světě, který nepíšou scenáristé, něco takového stalo. To by nebyl problém ve filmu, kde skupinku teenagerů vraždí monstrum z bažin, ale v uvědomělém thrilleru mi to zkrátka celkem překáží.

Wow, ona tam fakt není ani špetka humoru. Kovbojové a vetřelci v této podobě nemohli dopadnout dobře, ani kdyby se za kameru postavil sebevětší génius. S vážnou tváří natočit film, v němž parta kovbojů a indiánů strašnou haluzí odvrátí invazi mimozemšťanů, kteří na Zem přiletěli těžit zlato, jejda spoiler, to je na pozvánku do Bohnic. Kdyby to alespoň vypadalo nějak vizuálně pěkně, ale ne - C&A jsou dvě hodiny šedi, nudy, nezajímavosti. A ani ti ufoni se příliš nepovedli.