Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (431)

plakát

Správci osudu (2011) 

Ve mě trošku rezonuje zklamání a ke čtyřem se to přiklonilo díky oblíbenosti Matta a Emily. Už před promítáním se ke mě doneslo, že Správci osudu mají předlohu v knize viz., a tak jsem byl docela rozmrzelý, protože jsem se nemohl zbavit pocitu, že to mohlo být mnohem lepší a že mnoho postav tam bylo skoro naokrasu, bez pořádného popsání jejich motivů. Že ta knižka (nečetl jsem) musí být košatější a peripetie musí být strhující jako trilogie s agentem Bournem.

plakát

Thor (2011) 

Tak já jsem po shlédnutí tuze spokojený. A hlavně proto, že se to celé nepodělalo, protože vznik filmu a propagace (trailer 10 měsíců před preiérou) vzbudili velké obavy. Taky musím říct, že mě mile překvapila finální kombinace děje, protože z teaserů a videí se Bůh Hromu tvářil uplně jinak. Celé to, kdo je dobrý, kdo špatný, lstivý, arogantní, naivní a zamilovaný je namixovano v poměru blížící se více než čtyř hvězdičkovému hodnocení, které k dokonalosti chybí tak dalších 15 až 20 minut filmového materiálu. Na 130 minutách se pak některé dějové linky (které jsou důležité pro sequel, Avengers, a odehrávají se na Zemi) tváří velmi zkratkovitě a škarohlídi si pak lehce smlsnou nad Natálkou, Stellanem, výběrem lokací v Novém Mexiku ap. Bez problému se pak jeví hlavně casting Ásgarďanů (další škarohlídovka, původní komiks si vybral za námět severskou mytologii, ale jinak si přece dělá vlastní pravidla, tak proč tolik keců okolo obsazení černochů a asiatů), v němž zprofanovaný Shakespearofil Branagh umě rozvedl hru krále, jeho synů a jejich motivací. V poslední řadě vřele dopuručuju přetrpět titulky a počkat si na závěrečnou scénu s Nickem Furym, která pro mě poprvé měla nějaké sdělení (narozdíl od Iron manů a Hulka, kde proběhlo jen takové plácnutí do větru, pomrknutí na diváka, že tady ten komks má něco společného i s jiným komiksem, který bude mít vlastní film příští rok). PS: Velký dík za Toma Hiddlestona + i když se v dabingu hlas Olšovského na takovou postavu hodil, tak to totálně zmastil herecky, protože v originálním znění i díky změně hlasu skvěle dokresluje motivaci postavy.

plakát

Zdrojový kód (2011) 

Když jsem vyšel z kina, tak ve mě převládalo mírné sklamání (očekávání bylo z reakcí a recenzí obrovské), ale s odstupem několika desítek minut a velkém přemýšlení nad významem děje (v samozřejmé kombinaci plátna, skvělého obrazu a zvuku) dám s klidnou duší 5 *. Je to přece pro diváka skvělá přidaná hodnota, když i po několika desitkách minut od shlédnutí, v něm ten zážitek pořád rezonuje. PS: Osobně mě herecky velmi zaujal Jeffrey Wright. Společně s charakterem postavy mi dal docela zabrat. Jakea Gyllenhaala mám dlouhodobě rád, takže u něj jsem věděl, že budu v klidu.

plakát

Podraz (1973) 

Pro mě ten film strašně zestárl. Nebo přesněji po něm vznikly kvanta dalších podrazových filmů a já mám tu smůlu, že u podobných počinání strašně přemýšlím, jestli je to reálné. A tady jsem převezen pouze dvakrát, a to tak, že se naplátně objevila zcela nová postava, která onen zvrat provedla. Jinak jsem tak nějak od začátku cítil, kam se bude film směřovat. Nadruhou stranu nelze říct ani žbl nad typologickým výběrem herců a PNovi s RR to spolu prostě klape.

plakát

Útěk ze Sibiře (2010) 

Za největší problém vidím nepochopení Weira a jeho týmu, protože taková látka s tolika postavama se prostě do 133 minut nevejde. Nebo-li nevejde natolik, aby divák po shlédnutí neremcal. Protože pokaždé když film houstne a nakrásně vtáhne, je něčím utnut, což je problém jen a pouze stopáže. Mít možnost, stejnou hereckou sebranku a smlouvu na minimálně 6 hodinový seriál, Emmy a Zlaté Glóby by se rojili jak houby po dešti.

plakát

Láska a jiné závislosti (2010) 

Strašně rád bych dal za čtyři, ale já nemůžu. Protože když se zamyslím, jestli bych to chtěl vidět ještě jednou (jedno z prvních kriterií pro nadprůměrnost) tak to prostě nechci. A nejvíc za to nesnáším nevyváženost, protože mi příjde, že tvůrčí tým vytvořil dvě na sobě nezávislé verze titulního názvu, které však měly diametrální vyznění, a ty mi pak navzájem prasí divácký zážitek. Do traileru sestřihaná jedna, pak ve finálním střihu kazí tu druhou a nechává se zamést na druhou kolej. Žánrový titulek je do puntíku napasován do sousloví Komedie / Romantický / Drama, kdy si tvůrci měli vybrat buď romantickou komedii nebo romantické drama. Tento žánrový mišmaš názorně vystihují vedlejší postavy, které v jedné rovině pěkně pasují, aby v té druhé působili jak pěst na oko.

plakát

Muž se zlatou zbraní (1974) 

Za 4* hvězdy, ale spíš s odřenýma ušima. Zřejmě díky režisérovi, i přes Moora v hlavní roli, je Muž ze zlatou zbraní podobný starším Bondovkám, které jsou dnešním pohledem dětinsky naivní a někdy až hloupé. Další výtkou, která mě iritovala byla absence skriptu, kdy se několikrát stalo, že scény na sebe nenavazovaly (jeden záběr, jedoucí auto v pravém pruhu - střih - auto jedoucí v levém ap.). Co drží tento díl nad hranicí průměru je Christopher Lee (ten týpek by mohl předčítat návod k ručnímu mixerů a čtenář by si myslel, že je to nejděsivější Kingovka), jeho liputský sluha (který celou dobu tak mistrně schovává, za které "družstvo kope") a v neposlední řadě nebo především když jsme u těch Bondovek okatá Britt Ekland.

plakát

Norské dřevo (2010) 

Podle mě šel ten příběh přepsat do scénáře mnohem srozumitelněji i s cíleným zachováním lyriky Murakamiho bestselleru. Pro neznalce knižní předlohy musí být několik úvodních minut velmi nepochopitelných (jsou odvyprávěny velmi překotně a podle mě nedostatečně vykreslují postavy a jejich motivy), na což se samozřejmě nabaluje zbytek filmu, a pak se ani není čemu divit, že se film nelibí, když onen divák nestihne chytit nit. Mimo to snad jen může existovat malá entita japanofilů, která knihu nezná, ale z vlastního zájmu se jí bude líbit jen samotná atmosféra a kudrlinky okolo, které tady adorují všechny pozitivní ohlasy. Těmi kudrlinkami jsou pro mě hlavně výpravu (nevybavuju si lepší zobrazení retra, výběr lokací téměř dokonalý), tento zážitek podpořený doopravdy výbornou kamerou (v mých očích východoasijský trademark), a to celé v neposlední řadě skvěle zahrané. Knížku se nebojím doporučit okamžitě, film jen po přečtení a to ještě divákům se slabostí pro "Asii".

plakát

Zelený sršeň (2011) 

Jsem ohromen. Přes všechnu tu snahu se Sršáň nevyhl škatulky komiksový film, i když jím při vzniku vlastně vůbec nebyl, a od začátku se pak musel potýkat s pozicí toho poslední vzadu, i když šel do kin jako první, protože ho nelanařil Nick Fury ani se nemůže počítat do Justice League. O to víc jsem byl po na vážkách po prvních trailerech, kam se ubere kariéra mého Gondryho, oblíbeného Rogena (on a superhrdina wtf?!) a v neposlední řadě na další počin Hanse Landy. Výsledek pak do sebe zapadl jak puzzle. Rogen už přece v minulosti ukázal, že hlášky umí nejen zahrát ale i napsat, Gondry, že vizuál má zmáknutý snad jak nikdo jiný, a Waltz nedostal Oskara jen za to, že Náckovi propůjčil německý přízvuk. Na jednu stranu bych si chtěl dat nášup, na druhou stranu nemám sebemenší představu, o čem by to mělo být. Pro teď pohodové 4 *.