Mariin

Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci.

Jaksi navíc je v příběhu postava Bílé holubice, míšenky bělocha a indiánky. Hrála ji izraelská herečka Daliah Lavi, která se ve scénce mezi vodopády koupe nahá (což je v mayovkách naprosto výjimečné). Její honorář za film 91 600 německých marek byl vyšší než honorář Pierra Briceho (!). Producent Artur Brauner neponechal nic náhodě a aby film náhodou u diváků nepropadl, dal do filmu toto lákadlo a více násilí. Zatímco vinnetouovské filmy Haralda Reinla byly určeny i pro děti a mládež, tento byl spíše směřován na dospělé diváky.

Vzniku filmu předcházel velmi ostrý konkurenční boj mezi Horstem Wendlandtem a producentem Arturem Braunerem, který se rozhodl natočit velkofilm s Vinnetouem a Old Shatterhandem s velkým nákladem. Film není točen podle žádné románové předlohy Karla Maye, scénář vychází čistě z invence Ladislase Fodora. Důvodem bylo to, že na všechny Mayovy romány koupil autorská práva Wendlandt. Scénář měl zpracovat dramatik Leopold Lahola, který měl být i režisérem Old Shatterhanda. Protože to nezvládal, byl narychlo sehnán argentinský režisér Hugo Fregonese. Rialto poskytlo Braunerovi Pierra Brice velmi nerado, a to jen proto, že se obávalo, že kdyby hrál Vinnetoua jiný herec, byla by celá série nenávratně zkažena. Výměnou za něj však dostali herečku Elke Sommer, kterou obsadili do mayovky Mezi Supy (1964).

Československo na „Divoký západ“ vyslalo Olgu Schoberovou, která v v témže roce hrála ve westernech Limonádový Joe, Die schwarzen Adler von Santa Fé, dále Jaroslava Rozsívala, Jana Pohana, Jiřího Holého, Eduarda Dubského a Vladimíra Hrubého (jenž tu hraje Indiána!). Za kamerou stál Jan Stallich.

Film, který běžel v socialistickém Československu v kinech s českými titulky, se natáčel nedaleko Berouna, ve skalách v Srbsku a proslavil se hlavně tím, že při útoku Indiánů plavaly v záběru po řece kelímky od piva.

V 60. letech vzniklo 8 filmů s agentem FBI Jerry Cottonem, kterého hrál americký herec George Nader. Ačkoli příběhy jsou situovány do amerického prostředí, postava Jerry Cottona byla stvořena v Německu. Objevila se v 50. letech v sešitových kriminálkách a dlouho nebyl znám její autor. Dnes se ví, že tvůrců stovek příběhů s Cottonem je více, ale největší podíl na úspěchu tohoto fiktivního hrdiny má spisovatel Rolf Kalmuczak. Film Smrt v červeném jaguáru byl točen kromě Hamburku také přímo v San Franciscu a můžeme v něm několikrát spatřit proslulý most Golden Gate Bridge.

Kara ben Nemsiho hraje Viktor Staal (1909-1982), rodák z Frenštátu pod Radhoštěm (vlastním jménem Stiassny). Při premiéře filmu r. 1958 v Düsseldorfu způsobil skandál, když se urazil, že jako první byla představena španělská herečka Mara Cruz, představitelka vedlejší role spanilé Senicy. Proto Staal v dalším filmu Der Löwe von Babylon už nehrál a musel ho nahradit Helmuth Schneider.

V krátkém záběru lze zahlédnout herečku Ingeborg Schönerovou, zde jako Madam Ruizovou, která byla manželkou režiséra Georga Marischky.

Románová předloha Karla Maye se odehrává vesměs v Argentině a je tu řada dalších odlišností. Např. Haukarakorova otce zabil kvůli zlatu Perillo, nikoliv Gambusino; kostru pravěkého lenochoda sestavil profesorovi k narozeninám Jaguár, nikoliv Kieswetter, slečna Graciela v románu úplně chybí atd.