tahit

Naturalisticky silné. Povolání vojáka není zrovna vždy šlechetné poslání. Znervózňující prvek zabíjení, když děti umírají zbytečně. Nepřikláním se k tomu, že je to správné, ale pravidla přežití jsou dané. Myslím, že pravda je nepochybně v jediném, zákrok proti všem teroristům by měl být rychlý a nesmlouvavý, ne polovičatý. Neboť, jak praví Edmund Burke, k vítězství zla stačí, když slušní lidé budou sedět se založenýma rukama. A já dodám, že jinak poté budeme zralí na odpis.

Prvotřídní film a řemeslně bezvadné. Celé je to dobře vymyšlené i natočené. Bitva je takřka dokonalá, herci jsou ozdobou filmu, věrné kulisy včetně kostýmů.

Nádherný film a velká spokojenost.

Nejvypiplanější kousek na téma útěky. Viděno celkově potřetí. Navíc mě to furt baví. Co se pravdy týče, zaujímám stanovisko, že nebýt jeho energie a vypravěčského kumštu, možná tento film nikdy nevznikl. Ať se to odehrálo jakkoli, osud Henriho Charriera zvaného „Motýlek“ byl zcela mimořádný.

Působivý dokument podle skutečné události, ostatně na zajímavosti tomu přidává i pohled na německou stranu.

Úsměvný příběh vymodelovaný dobou. Realitou je fakt, že zrnko pravdy na tom je, že i takový byl tehdy život. Co tady vyzdvihnout? Ján Kadár dokázal vytěžit na dobu vzniku socialistického realismu z tohoto prostředí jednoduchý oddechový film. Jen pro zajímavost, firmu Tatrasvit, kde se film natáčel, založil Tomáš Baťa a podnik stále dobře prosperuje.

Kouzlo tomu dodává nádherná kulisa modrých hor Severní Karolíny. Pro mne osobně je nejkrásnější vyšperkovaná hudba, která unikátně souzní s celým příběhem. Na zážitku neubírá ani fakt, že v knížce to je přece jen trochu jinak.

Vizuálně slušné, informačně nijak objevné. Přinášené skutečnosti o mravech Ludvíka XIV zde uvedené napoví leccos. Nevyjímaje malý kaleidoskop v odlehčeném tónu (s kým spal a co dělal), aneb možná jedna pani povídala… Pak tu máme to hlavní zámek ve Versailles. Politické intriky a ekonomické boje o výstavbu zámku. Okolnost, že se tvůrci filmu ani slovem nezmínili o mladším bratrovi Filipu I. Orleánském, který pro Ludvíka hodně znamenal, je u dokumentu velmi neobvyklá.

Kdyby pro nic jiného, tak mohu s klidem říct, že za herce určitě ***** a navíc pohodový humor se tu povedl.

Vlastně ani tolik nevadila doba totality, to i přesto, že tu úřaduje kádr místního národního výboru v roli téměř jakéhosi milosrdného samaritána. Ačkoliv se nejedná o nic světoborného, tak to nebylo tak špatné. Netřeba snad ani podotýkat že obdobné situace se dějí i dnes.