Režie:
Franklin J. SchaffnerKamera:
Fred J. KoenekampHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Steve McQueen, Dustin Hoffman, Victor Jory, Don Gordon, Anthony Zerbe, Robert Deman, Woodrow Parfrey, Bill Mumy, George Coulouris, Ratna Assan (více)Obsahy(1)
Steve McQueen jako nepoddajný vězeň Motýlek se svérázným tetováním a Dustin Hoffman jako slabší, intelektuálně založený padělatel peněz Louis Dega, vytvořili hlavní herecké úlohy v nezapomenutelném filmu režiséra Franklina J. Schaffnera. Vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: „Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla.“ Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně… Film byl natočen podle pamětí bývalého trestance a galejníka Henriho Charriera (1906–1973), exteriéry vznikaly v tropických krajích Střední Ameriky. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (692)
„Vypadá to tak… tak beznadějně“ Motýlek měl všechny predispozice stát se filmem, ke kterému se budu rád vracet: silné „vězeňské“ téma, Dustin Hoffman, solidní knižní základ, oscarový režisér… a taková pitomost z toho. Série občas zábavných výjevů, které nedrží při sobě. Zdlouhavé scény, neobratně gradované, jakoby předznamenávaly příchod něčeho velkého, třeba závěrečné katarze, která se nedostavuje. McQueen zde nemá co hrát víc než kde jinde. Na začátku špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný, na konci špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný. Nepřál jsem si, aby přežil, nepřál jsem si, aby zemřel, byl mi úplně ukradený. Schaffner se sice snaží o nepřikrášlené vykreslení děsivých podmínek, jenže ty uťaté hlavy, breberky ve vodě a malomocní vesničané dnes již nikoho nevyděsí. Něco málo zachraňuje Goldsmithova hudba a Hoffman, opět úplně jiný než v kterékoliv předchozí roli a opět strhávající většinu pozornosti na sebe. Motýlek je možná nadčasový tématem, ale ne tímhle nedomrlým hollywoodským zpracováním, které nedokáže skutečně tnout do živého. 55% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Andreas, Bukiet ()
Předloha je jedna z mých nejoblíbenějších knih, na zfilmování je však extrémně pestrá a rozsáhlá, id eální materiál pro výpravný seriál. Filmu se dokonale povedlo ztvárnit část odehrávající se v uvěznění, různě úspěšné pokusy o útěk jsou ovšem zkráceny extrémně. Přesto odhlédnu-li od předlohy (film jsem ostatně viděl dříve) jedná se o výjimečný snímek s úžasně vystiženou atmosférou a geniálními výkony Stevea McQueena a Dustina Hoffmana. ()
Mám výhodu v tom, že nemusím porovnávať a konfrontovať film s knižnou predlohou, ktorú som nečítal...Schaffnerovi nesporne "sedeli" veľkolepé projekty (napr. aj geniálny Patton) pri ktorých zúročil svoj rozprávačský talent. Darabont mal určite výhodu v tom, že sa mohol inšpirovať (okrem Portrétu Rity H.) filmami ako Útek z Alcatrazu alebo práve týmto filmom. Veľmi pekne až naturalisticky zobrazený život trestancov, nezdolná túžba po slobode a sila priateľstva. Na tých pár nudnejších a rozvláčnejších pasáži sa dá zabudnúť a prežiť to "bez ujmy", pretože sú bohate vyvážené omnoho väčším množstvom napínavých, zaujímavých, emocionálne silných pasáží (alebo sa stačí iba kochať nádhernou výpravou a prostredím:) O hereckých výkonoch je aj zbytočné hovoriť, skvelé! Motýlik je každopádne parádna kinamatografická nestarnúca klasika, na ktorú sa bude dať pozerať aj o 30 rokov. ()
Franklin J. Schaffner viac ráz počas svojej kariéry zadaptoval bestseller niektorého slávneho spisovateľa a pohyboval sa pritom v rôznych žánrových plochách - napríklad v prípade Pierra Boulleho a jeho Planéty opíc šlo o science-fiction a zároveň alegóriu ľudskej civilizácie, vo filmovej verzii románu Robina Cooka Sfinga o odpočinkový dobrodružný thriller. Z veľkej časti autobiografický Motýlik Henriho Charrièra však už bol priveľkým sústom a potvrdil mi mierne pochybnosti ohľadom Schaffnerovej režijnej metódy. Z dnešného pohľadu konzervatívny prístup fungoval v prípade Planéty opíc, ktorá je okrem niekoľkých momentov prevažne statická, zaberá relatívne krátky časový úsek a stojí mimo hercov na dialógoch a kostýmoch (respektíve maskách). V Schaffnerových odľahčenejších filmoch zasa na seba strhávajú pozornosť rýchlo sa meniace lokality, s tým súvisiace napätie a zmeny nálad. V Motýlikovi sa však ako problematický ukázal aspekt, s ktorým Schaffner až tak často nepracoval, a to je vývoj postavy. McQueenova fyzická premena je len povrchnou zásterkou toho, že sa skutočný charakter Motýlika nijak výrazne nemení a vnútornú prázdnotu zapĺňa len hercova charizma. Desivosť výjavov krutosti dementuje častý humor a vyvoláva tak rozpačité pocity. Záver, ktorý sa snaží dojímať nás nad dvoma starnúcimi mužmi je už len naťahovaný a rozhodne som z neho nemal pocit, že by som si týmto nikdy nechcel prejsť. A to by som zrejme mal mať. Stranou formy by som nemal väčšie negatíva až na už spomínanú konzervatívnosť, prejavujúcu sa i tu - jedinou relatívne zaujímavou je scéna nočného úteku, ktorá sa aspoň trochu snaží pracovať s viacerými plánmi (a ide jej to na výbornú, preto zamrzí, že je jediná). Nízkemu hodnoteniu definitívne napomohol i záverečný predtitulkový komentár. 55% ()
Stevea McQueena jsem vždy respektoval, ale nepovažoval jsem ho za charakterního herce. Motýlek můj názor změnil. Jeho fyzická a psychická proměna byla působivá. Když jsou na konci s Hoffmanem na tom ostrůvku a oba už jsou zpola magoři, působí to groteskně i smutně zároveň. Oproti jiným vězeňským filmům je Motýlek zajímavější díky prostředí Francouzské Guayany. Hrdina musí přemoci jak vězeňský systém, tak nástrahy džungle na druhém konci světa a setká se díky tomu se spoustou zajímavých postav. ()
Galerie (84)
Zajímavosti (26)
- Dalton Trumbo, scenárista filmu, si zahrál malou roli ředitele věznice na Ďáblových ostrovech. (J.A.K.)
- Henri Charrière, ktorého život sa stal predlohou tejto snímky, zomrel v Španielsku 29. júla 1973, a to len pár týždňov pred celosvetovým úspechom filmu. (esopesokeso)
- Autorovi knižní předlohy Henrimu Charrièreovi bylo pětadvacet let, když byl odsouzen k odsunu do kolonií. (DaViD´82)
Reklama