Trinculo

Předloha Millerova komiksu. Pravda z trojice Snyderův film, Millerův komiks a tenhle film, zabírá střední příčku. Millerovo přepracování tohoto filmu má asi sílu největší. Z druhé strany všechny díla se vyznačují stejnými nemocemi. Ale jen Millerovu komiksu věřím, že to co v něm čtu, je příběh rozehraný skrze imaginaci, kterou pohání strach. Příběh viděný někým, kdo má před sebou jen vyhlídku na nemilosrdného nepřítele.

K tomuhle filmu nemám moc slov. Viděl jsem ho asi dvacetkrát, znám ho nazpaměť a zlato jsem v něm neobjevil. Všechno co je v tomhle filmu už někde bylo. Chce-li někdo shlédnout film, který oslavuje lidské tělo, využívá principy obrazu-malby namísto obrazu-oka, fašismus, Sparťanství, retro nostalgii za Řeckou civlizací, modernistický rasistický výklad dějin, nahotu a fyzické činnosti, pusťte si Olympii od Leni Riefenstahl. Je to sice 70 a více let staré, ale filmařsky geniální. Pravda milujete - li mitcult, a chcete-li si nalhávat, že tento film nic z výše uvedeného neobsahuje, tak zvolte 300. Ale říkám, že u Riefenstahl se dočkáte všeho toho a v daleko lepší kvalitě. PS: Snyder by neměl na Watchmeny ani myslet, natož je točit.

Herci zde hrají naprosto skvěle. dostávají se až na hranici možností, které jim klade dnešní filmařská technika. Angelina Jolie v roli Grendel Mother je sice pravda trochu latexová a připomíná mrtvolu v Bondovce Goldfinger, ale zase na druhou stranu Beowulf Raye Winstona má určitou psychologickou hloubku. I když bych osobně přijal více vřeleji hrdinštějšího hrdinu, namísto takového ukázkového kreténa. Volba psychologie jednotlivých postav je, ale samozřejmě věcí režiséra a scénáristy a nedokonalí hrdinové činí příběh plastickým. Jako celek však působí velmi dobře a herecké výkony jsou, no jak bych to řekl, velmi lidské. Zde bych chtěl upozornit, že lidskost je zde velkým tématem. Sice z herců nevyzařuje tak mocně jako např. v Pánovi Prstenů, ale její přítomnost je i v tak virtuální skutečnosti jako je film, viditelně patrná. :)!!

Zápletky jak z DnD. Občas naivní souboje, ale vynikající atmosféra. Mystika, vlkodlaci, vtipné duo záporáku a něco málo "living history". Oproti pozdějším zpracováním naprosto výborné až geniální.

Inteligentní soap opera. Amerika šedesátejch let očima dospívajícího kluka. Musím se ale přiznat, že jsem to moc nesledoval. Proč taky. Kulturně je to docela jinde a zrovna jsem taky dospíval -měl jsem tedy svých starostí dost a vtipné mi nepřišly. Seriál byl spíše pro starší. Každopádně si ale zaslouží metál - společně např. s East Enders.

Z důvodu historické hodnoty. Tento seriál je přelomovým dílem v žánru "soap opery". Byl částečně budován jako vzdělávací a nabízející žádoucí rolové modely, pro lidi z dělnických čtvrtí. K dosažení větší autenticity se zde používala technika, kterou používali i výrobci zpravodajství na BBC. Paradoxně se tak vytváří nádherné simulakrum autentického života na "předměstí", které nějakou dobu žilo s divákem.

Jelikož nechci kazit hodnocení tak tomu dám odpad. Být na slušné pozici v jakémkoliv žebříčku není tak špatné, i na špatný film je třeba se snažit. "Tak jde čas" je fascinující záležitost - tyto seriály znamenají určitý vrchol televizní tvorby. Seriál co stárne s váma a nabízi možnost žít do jisté míry paralelní životy a potkávat známé lidi v tváří v tvář na televizní obrazovce (prehistorické simulakrum pospolité komunity). Největší klasika není ale tohle ale U nás ve Spriengfieldu, které bylo původně rozhlasovou hrou (známé taky jako Svíce v okně). U těchto seriálů by se také nemělo zapomínat na edukativní funkci, kterou často mají. U Svíce v okně to byla třeba náboženská výchova, běžně to je upozorňování na společenské a rodinné problémy, kterým byli typičtí např. EastEnders z produkce BBC. Podobnou vzdělávací roli měli např. i ženské romány v době před příchodem televize. Pravda s rozvojem žánru se tyto edukativní prvky částečně ztratily.

Masakr. Peckinpahovi filmy jsou brutální, ale tenhle je brutální na druhou. Na rozdíl od Divoké bandy, kde nepřátele rozemele kulomet na krvavou kaši, tak tady je násilí líčeno takovým způsobem s jakým se můžeme setkat dnes a denně běžně na ulicích. Co je ale pro mě na filmu nejzajímavější - je vylíčení tří různých typů mužů, kteří jsou vzájemně v konfliktu. Profesora matematiky, obecního vesnického blázna a chlapíky z vesnice. Tři rozdílné světy se setkají na jednom místě a dojde ke katastrofě. Zároveň nikdo v tomhle konfliktu nehraje prim a není zde nevinných nebo lepších. Život je tak absurdní a z pohledu ženy dvakrát tolik.

Tak tohle je solidní resucitace filmu/pudu z dob úsvitu kinematografie. Spousta citací různých starých záběrů a celkové správně kýčovité ladění celého snímku. Peter Jackson a Weta Workshop tak opět dokazují, že jsou mistři kýče, masek a triků. A za to jim patří uznání - hezčí obludy než Peter Jackson neumí snad nikdo. Nádherné Retro.

No Mercy !!! Obrovský opus - mistrovské dílo kýče. Sebekritičtí Japonci, kteří svůj úspěch komentují tím, že probudili Spícího tygra, asi proto aby si zachovali tvář do budoucna. Dva hrdinní letci, kteří odvrátili invazi, no kdyby se neožrali a nepobili večer před tím a vzlétli dřív, tak možná zabrání i válce v Pacifiku. Deklamační scény a národnický patos valící se proudem až ideologickým. Nová mytologie poválečného řádu!!! A ztělesnění pragmatické filosofie Amerického života (vztah pilotů a jejich lásky - zdravotní sestry; nemůžu mít oba - osud vše vyřeší). Pět hvězd za to a i nějaké pruhy !!!