Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (1 576)

plakát

The Terror of the Tongs (1961) 

Být to film z druhé půli třicátých let, byl by to ucházející dobový dobrodružný brak, taková variace na dr. Fu-Man-chu. Ale jako film z r. 1961 je spíše směšný, nechtěně parodický. Jen nevím, jak mám pojímat skutečnost, že většinu rolí Číňanů hrají běloši. Je to výraz dobového rasismu, či naopak ten film předběhl svou dobu, že není svázán rasovým původem herců (viz černoch v roli řeckého antického hrdiny jako dnes)?

plakát

The Naked and the Dead (1958) 

Takový pěkně po starohollywoodsku natočený válečný film. Akční, ale zdaleka ne tak naturalistický jako filmy o 10 let mladší. A nakonec ve svém vyznění velmi idealistický. Tak velmi, že je to až (bohužel) nepravděpodobné. Vlastně spíše morální drama v hávu válečného filmu.

plakát

Uranus (1990) 

Pěkně misantropický film. Pohled, který nezapadá do oficiálního obrazu hrdého francouzského odporu. Asi by jej měli povinně shlédnout naši krasodušní intelektuálové, kteří sebemrskačsky lamentují nad chováním Čechů za protektorátu a nad čecháčkovstvím obecně. Hle, zde je tedy film o "francouzáčkovství". Úplně mne zde dostal Michel Galabru (Monglat) při hovoru se svým synem.

plakát

Night of the Demon (1957) 

Základní zápletka vypůjčena z povídky Magická síla run od M. R. Jamese. Leč, jak žádal a žádá Hollywood , je "obohacena" o romantický vztah dvou jedinců, v těchto letech ještě naštěstí opačného pohlaví. Už od začátku povedená pochmurná atmosféra, které svědčí černobílý materiál, s působivou symfonickou hudbou. Jediné, co na tom filmu zestárlo náramně je trikové zobrazení démona. Kdyby z něj ukázali méně, což by odpovídalo duchu předlohy, bylo by to zlověstnější.

plakát

Veruschka (1971) 

No, tak po stránce formy to exploatuje kdekterou avantgardu, hudba je občas luzná, ale ten děj je tak plytký a hloupý, že to ani pohled na tehdejší super manekýnu nezachraňuje. Jednomu připadá, že kdyby hlavní hrdinka musela ráno vstávat do práce, tak by jí ty "zásadní problémy žití" přešly raz dva.

plakát

Žít v míru (1947) 

To městečko je zde zřejmě vykresleno náramně idylicky, jako by ani válka nebyla. I ten místní německý voják, strážíci telefonní linku, je dobromyslný obtloustlý Hans, který rád jí a pije a je s domorodci sžitý. Občas děj filmu přechází až do grotesky, jako když se opilý Hans bratří s opilým uprchlým černošským vojenským zajatcem. Jistě je ta idylka budována záměrně, aby byla v kontrastu s koncem, kdy městečkem protáhne ustupující jednotka Wehrmachtu. Vzhledem k době vzniku je konec trochu patetický, ale ani to nevadí.

plakát

Kein Platz für wilde Tiere (1956) 

Zde v tomto více jak 50 let starém dokumentu vypadá ta Afrika (Kongo) jako nedotčená divočina. A přece je část filmu věnován rizikům přelidnění, ničení životního prostředí, kšeftu se sportovním lovem. Nic se nezměnilo, tedy vlastně ano, zhoršilo se to. Nevím, zda pasáže s domorodci nevysloužily by si dnes několik žalob od nějakých aktivistů.

plakát

Paso de cojo, A (1980) 

Příběh z doby mexického Povstání kristerů v l. 1926 - 1929. Osazenstvo ústavu mrzáků kdesi na mexickém venkově, byvše inspirováno kázáním svého kněze, zformuje batalion, který má pomoci povstalcům. A tak jednorucí, jednonozí, jednoocí a jinak postižení vyzbrojí se pár puškami a pod vedením kněze, který má koňskou nohu, vyrazí na svou křížovou výpravu. I tak vojensky v podstatě bezcenná jednotka však může při svém množství terorizovat slabší. Loupit, plundrovat i znásilňovat. Mnozí z těchto dosud uražených a ponížených berou tuto výpravu jako dobrodružství, jako možnost mstít se zdravým, jako vzrušující alternativu dosavadního hnití. A jejich duchovní vůdce pomalu ztrácí nad nimi kontrolu. Groteskně vypadá pak jediná vojenská akce tohoto houfce, když hopsající jednonozí šturmují víceméně opuštěnou vesnici, kterou následně vydrancují. Je to tedy příběh nadmíru groteskní, ale ani trochu veselý.

plakát

Zámek (1994) 

Jako adaptace Kafky je to vlastně neúspěch (už jen ta stopa naděje na konci), ale film je to přesto působivý. Zima, kontrast tmy a světla a grotesknost čerpající od Bruegelů po Spitzwega. A k tomu nějaká ta ruská rozevlátost, která neladí s kafkovskou klaustrofobií.

plakát

28 minuti per 3 milioni di dollari (1967) 

Vcelku povedená variace na v šedesátých létech oblíbený žánr kriminálních filmů o perfektně promyšlených loupežích (viz parodie na tento žánr Velký šéf), zde s italským šmrncem a koncem, který přechází do dost takřka komediálního žánru.