Režie:
Sergiu NicolaescuHudba:
Tiberiu OlahObsahy(1)
Vévoda Michal Patrascu je hrdý valašský šlechtic. Když se postaví svému pánovi, rozhodne se riskovat soud před samotným sultánem, tehdejším vládcem nad Valachy. Sultán z něj učiní svého zástupce v zemi, on se ale rozhodne postavit jeho nárokům na odpor. Dobude celou zemi až k Černému moři, kde se ale musí zastavit s marným čekáním na podporu z Evropy, jejíž vládci pouze intrikaří. I když se Michal poddá novému pánu Transylvánie Báthorymu, pomoci se nedočká, přesto však sám slavně vítězí nad Turky u Calugareni. (YSantiago)
(více)Recenze (29)
Veľmi dobré historické dielko, ale nie pre našinca, ten pozná z Rumunov len Drakulu. A práve o ňom by som skôr natočil historický veľkofilm, no nie ten mýtizovaný, ale ten pravdivý, pretože by to bol príbeh porovnateľný s Ivanom Hrozným, snád aj zaujímavejší. V tomto filme sa stretávame s postavami, ktoré nám len málo povedia, a tak sa stráca záujem. Herecky a obrazovo ale dobré. ()
Mistrovské Nicolaescuovo dílo. Historický velkofilm, který se obratně vyhýbá většině žánrových klišé a zaujme nákladnou výpravou i svižnou režií. Většina podobné západní produkce může jen tiše blednou závistí. Michal je šlechticem malé východoevropské země jménem Valašsko. Jeho snem je sjednotit země svých předků a je ochoten proto udělat cokoliv. Za pomoci tureckého přítele Selima si získává podporu Sultána, kterého ovšem po vybudování armády zradí a sám proti němu vytáhne, čímž zaujme hlavy států křesťanské části Evropy. Ti, v čele s maďarským panovníkem Zimundem Báthorym, přislíbí Michalovi pomoc v boji proti Turkům. Ta je ovšem zcela miniální a Michal je naopak ne zcela dobrovolně natlačen podepsat Zikmundovi smlouvu o svém vazalství. I tak ale pokračuje ve svém tažení, které vede až k monumentální bitvě v závěru filmu, v níž Michal bez cizí pomocí porazí několikanásobnou tureckou přesilu. ()
Začalo to pěkně po tepesovsku, takže hned na úvod jsem se dočkal hostiny s výhledem na narážení na kůl. Ale i když se pak film věnuje spíše politikaření, je se na co dívat. Nicolaescu si je jistý jak u sulatána v Istanbulu, tak na císařském dvoře či před papežským stolcem. Vydařený byl i rytířský turnaj. Vzdor samotné postavě Michala Chrabrého je film překvapivě prost přehnané dávky patosu a samotný hrdina dokáže být i pěkně proradný bastard, což ostatně nebylo u rumunských knížat nic výjimečného. Vrchol pak přichází v závěru s bitvou u Calugareni, která je epická ve všech ohledech. Sice jsem měl občas zmatek v tom, co se tam děje, ale mohutné přesuny vojsk byly natolik úchvatné, že mi to bylo jedno. 90% ()
První díl dobyvatelské kroniky Michala Chrabrého začíná v bojích roku 1593. Máme tedy ve dvou dílech před sebou události až do roku 1601, kdy Michal dojde své dějinné úlohy. Zatím se seznamujeme, například jeho manželka chrání jejich syna a jediný, kdo je Michalem od samého počátku fascinován, je italská hraběnka Rossana Viventini... Dokážu si představit, že kdyby byla k mání kvalitní kopie, možná i ten lepší dabing, tak by to sneslo širší zájem české veřejnosti. A třebas jen pro to, že se tu máme možnost podívat do rudolfinské Prahy také z jiného pohledu. ()
"Čo je, páni, nechutí vám?" pýta sa šľachtic ostatných stolovníkov na nádvorí valašského hradu niekedy koncom 16. storočia. Rozpačito sa prehrabujú jedlom, odháňajú otravne bzučiace mäsiarky a vrhajú pohľady kamsi bokom. Kamera si dá odjazd a my vidíme, že pár metrov od hodovného stola stojí niekoľko kolov, na ktoré sluhovia práve nabodávajú odsúdencov. Zrejme najvýpravnejší rumunský veľkofilm v podaní "transylvánskeho Bondarčuka" Sergia Nicolaescu nerobí hanbu výbornej úvodnej scéne. Rozmach bojových scén je ohromujúci. Príbeh napriek primeranej dávke pátosu zostáva realistický (aspoň čo sa týka dobovej špinavosti a brutality a nie celkom čestných skutkov ústredných hrdinov). Samotný Mihai je vykreslený dobre, len škoda, že jeho vývoj nevyznie kvôli topornému herectvu hlavného predstaviteľa, ktorý všetko odohrá prakticky s jedným výrazom tváre (omnoho zaujímavejšou postavou je jeho protivník Selim paša v podaní samotného Nicolaesca). Druhá výhrada smeruje ku kostýmom, ktoré ani náhodou nevyzerajú verne dobovo. V každom prípade ale nadpriemerný historický film, nezaťažený romantikou až tak ako poľské "sienkiewiczovky". ()
Galerie (17)
Photo © Romania Film
![Poslední křížová výprava - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/381/381029_8b7656.jpg)
Zajímavosti (5)
- Ve scéně papežské audience svatý Otec Klement VIII. (Fory Etterle) podvakráte žehná znamením svatého kříže pravoslavným způsobem, nikoliv katolickým. (AGAMENON)
- Ve scéně, v níž Michal Chrabrý (Amza Pellea) účtuje s poraženými šlechtici od bitvy u Selimbaru, v záběru, v němž přikazuje Stroeu Buzescovi (Ilarion Ciobanu) vrátit zajatcům jejich meče, má titulní hrdina připnut svůj sněhobílý plášť s vysokým límcem, přestože jím o chvíli dříve přikryl hlavu Ondřeje Báthoryho (György Kovács). (AGAMENON)
- Hlavní představitel Amza Pellea, hrát tuto svou roli původně vůbec neměl. Tu měl dostat sám režisér – ten ji však odmítl a objevil se v roli Selima. (Karlos80)
Reklama