Říše světla

Poetický, křehký, intimní Mendes. Empire of Light je pomalu plynoucí film, který skrze strhující obrazy Rogera Deakinse a minimalistickou výpravu jedné pobřežní ulice s opulentním kinem, pojednává o strastech osobního života. Deprese, samota, nemoc, rasová problematika. Načrtává se tu několik silných témat v pomalu plynoucím příběhu hrstky lidí, sdílející své trable v britském maloměstě. Celek mi přijde ale možná až příliš artový, příliš statický a bez energie. Olivia Colman herecky vládne, ale cestu si k většině postav nenajdete. (10.12.2023)

Empire of Light je skôr taký nenápadný film, človek by až nepovedal, že je od Mendesa. Nie síce jeho najlepší, ale stojí za pozretie. Mendes sa tu venuje viacerým dôležitým a citlivým témam, každej z nich by sa dalo venovať aj individuálne a on ich tu všetky skĺbil do jedného filmu, čo miestami pôsobí až prekombinovane. A potom tu máme lásku k filmu. Kino Empire je v skutočnosti bývale kino Dreamland Cinema v prímorskom mestečku Margate na juhu Anglicka. Páčilo sa mi byť na dve hodiny v zákulisí diania v kine, keďže aj ja osobne kino milujem a navštevujem ho pomerne často. Olivia Colman tu priam exceluje, z vedľajších postáv ma oslovil Toby Jones. Spočiatku to celé plynie dosť pomaly a vzbudzuje dojem, že to asi nebude za veľa stáť, no postupne to začne gradovať a napokon diváka odmení množstvom emócií. Empire of Light nie je ani tak o deji či myšlienke, ale skôr o pocite. Samota, smútok, rutina, nespravodlivosť, beznádej, hnev, sklamanie. Záblesk nádeje, svetla, radosti ako Empire of Light, keď sa všetko rozsvieti na lepšie časy ako úsmev na tvári Olivie Colman. Zároveň som získala tipy na zopár klasických filmov z tej éry. 65%. (04.03.2023)

Možná tento film není úplně nejlepší pocta všem, kteří v minulosti pracovali v podobných kinech, jako je zde kino Empire, ale mně se to líbilo. Sam Mendes tu natočil komorní drama, které sice neví, co chce být a tak je od každého trochu, ale pro svojí melancholickou náladu si mě dokázalo získat. Chvíli opravdu odkaz na fungování kin v Anglii 80. let, chvíli psychologické drama, sem tam romantika, pak trošku napětí vzhledem k době, kdy se příběh odehrává. Pravda, od všeho trochu, ale i o tom občas život je. Má to tu takové neotřelé kouzlo a třeba taková role Tobyho Jonese je naprosto fantastická. (26.04.2023)

Roger deakinsuje jako o život a Olivia, panečku...! Ale jinak to byl pro mě tak těžký film k usledování, ani neumím pořádně pojmenovat proč. Filmy o lásce k filmu nemám moc ráda (výjimky se nejspíš najdou, ale z hlavy mě nic nenapadá). V letošní oscarové sezóně jsem z tohoto žánru viděla ještě Fabelmanovy a Babylon a oba dva mě nebavily až rozčílily. Přístup Empire of Light byl pro mě určitě nejvíce přijatelný z těchto možností, hlavně díky svojí... řekněme úspornosti, nebo ještě lépe schopnosti sebeovládání. Ale i tak byl na mě ten film zároveň málo vyprázdněný a málo komplikovaný, jestli to dává smysl. (14.02.2023)

Komorní melancholické drama, které má od každého trochu a u kterého je třeba odložit veškerý cynismus. Olivia Colman pracuje v kdysi slavném kině na britském pobřeží, poznáváme i další milé loosery z obsluhy kina, kterým šéfuje arogantní „stav se u mě v kanclu“ Colin Firth. Vyprávění rozhýbe příchod nového trhače lístků. On je mladý černoch (příběh se odehrává v 80. letech), ona postarší dáma s několika podezřelými psychickými zkraty. Výsledek je takový nijaký a odtažitý, hůře se ztotožňující s některou z postav, nicméně jisté neotřelé kouzlo to má (protože za kamerou stojí skvostný Roger Deakins) a Sam Mendes jednoduše není průměrný režisér, takže si diváka postupně získá na svou stranu. Ovšem jakmile v druhé polovině přišly vypjatější momenty, moc jsem si přál, aby jich bylo víc. Nestalo se. (30.04.2023)