Cesta za smířením

Po scenáristickej stráne super, ale ten súbor prehnanej akčnosti a extrémnych vizuálnych efektov mi dosť pokazilo celkový dojem. Asi cielili na milovníkov hororov a akčného násilia, tak pre takých divákov to musí byť fakt ideálny film po všetkých stránkach. U mňa takéto niečo bohužiaľ úspech nemá, ale aspoň dej ako taký a dialógy boli pre mňa výborný. Kiežby to nehnali do takých extrémov, bol by som aj ja z tých nadšenejších. Ale OK, dávam 3* (no mohlo byť aj viac). (27.02.2022)

Aneb I takto se dá řešit manželská krize. Tommy Wirkola je v podstatě takovou norskou verzí Edgara Wrighta. Vsadil bych i všechny své vlasy na to, že je obrovským fanouškem jeho Cornetto trilogie. Jeho nejnovější snímek Cesta za smířením je v podstatě taková krvavější a vtipnější forma filmu Pan a paní Smithovi, akorát s kvalitnějším scénářem a lepším závěrem, který celkový děj řádně zakončí. Přijde mi ale trochu škoda, že Wirkol poměrně brzo opustil onen motiv "manželé jsi jdou krku", na který film láká, ale ve skutečnosti se ho drží vlastně jen jednu třetinu. Myslím, že by bylo poměrně zábavné sledovat, kdyby se vyvíjel déle. Klasicky nás ale ten dánský plantážník neošidil o krvavé a brutální scény (ovšem zároveň hezky kreativní), které jsou natolik absurdní, že se u nich musí člověk prostě řehtat. A svým způsobem je to i dost uvěřitelný film o krizi v manželství. Ne snad, že bych doporučoval si z něho brát příklad, ale na konci filmu jsem si o hlavních dvou hrdinech říkal něco ve stylu: ,,Sakra, to je chemie!" Herci vynikající, stejně tak i pozvolně gradující tempo. Finále možná trochu přepálené, ale ve výsledku to vlastně funguje. Důležité je, že to je po celou dobu dobrá sranda. Průměrné 4* (02.12.2021)

Tommy Wirkola už kdysi překvapil s jeho 7 životů a Jeníček a Mařenka, ale tohle mi kupodivu zas tak nesedlo. Předem nutno říct, že jde o trochu jiný film, než co by si člověk představil pod klasickým Norskem. První půlka je za mě trochu těžkopádná, nicméně pak už se film rozjede a dokáže relativně bez újmy zabavit. Nápad o třech vězeňských utečencích v domě není nic bůhvíjak originálního, herecky jde o průměr a jinak film ničím obecně nestrhne. Taková obyčejná kříženina parodické komedie a home invasionu se slušným gore, která jede ale v obou směrech jen napůl a moc mi to k sobě ve výsledku nešlo. Celou dobu jsem měl zkrátka takový pocit, že je mi jedno, co se ve filmu bude dál dít. Zlatý průměr - nic, co by se nedalo překousnout, na druhou stranu nic, nad čím bych jásal jako zdejší kolegové. (19.10.2021)

Normálne som sa kvôli tomuto filmu znova prihlásil do svojho účtu (po pár rokoch) , aby som zo seba niečo vyblil. Takže dámy, páni, tranzistori, nebinárni a vlastne veškerá populácia kde akých úchylných deviantov... Konečne !!! Konečne po kurva dlhej dobe som narazil na film, ktorý mi vrátil šťavu do gúl. Ono našinec (rozumej biely heterosexualny chlap bez pocitu viny za všetky krivdy ľudstva, ktorý sa sem tam ešte aj na ženu usmeje bez toho, aby sa šiel na pol dňa hanbiť do kúta za sexuálne obťažovanie ) v dnešnej dobe nemá šancu... V dnešnej krásnej dobe politickej kokotnosti sa človek musí prehrabať nekonečným svinstvom účelových, ideologických a nútených výplachov plných spravodlivých a ukrivdených primátov, emancipovaných kosostvorcov (rozumej píč) a vystajlovaných polobuzerantov, ktorých hladina testosterónu dávno ustúpila do nekonečna. A tak jeden zanevrie a vracia sa k dévédéčkam s Rambom... Proste Hollý Úd už dávno nehrá prím pokiaľ ide o zábavnosť alebo chuť niečo tvoriť - TEDA O TO, O COM MAJÚ FILMY BYŤ !!! Ja nečumím na tú bedňu preto, aby ma niekto prevychovával, dával mi rozumy a nejaké posolstvá do života ! Ja sa chcem pri filme ZA-BA-VIŤ ... A toto je presne ten film...toto ja presne chcem vidieť... Je to skôr na tie 4 POMOhviezdy, ale ja tu piatu dám rád a s hrdosťou... Čau (12.03.2022)

Norská divočina, která perfektně skáče mezi komedií, thrillerem, akčním filmem a vztahovým dramatem. Film, který nepřipraveného diváka může až šokovat a nikdy není jasné jakým směrem se bude dále ubírat. Pokud se divák filmu přizpůsobí a uvědomí si, že to tvůrci po většinu času nemyslí úplně vážně, bude se bavit jak při dialozích, tak i při přestřelených krvavých scénách, které jakoby vypadly z Braindead. Jedinou ale zásadní výtku mám k nevyváženému tempu a možná zbytečné dvouhodinové délce. Pořád to je ale originální dílo, kterým Netflix příjemně překvapil a má celou řadu výborně vypointovaných a vymyšlených scén. Cesta dědy na chatu je nejvtipnější scéna, kterou jsem viděl za posledních minimálně 10 let. (06.11.2021)