Režie:
Adéla KomrzýScénář:
Adéla KomrzýKamera:
Prokop SoučekHudba:
Marek MrkvičkaObsahy(1)
Lékaři Ondřej a Kateřina se při své práci často dotýkají nedotknutelného. Průkopníci české nemocniční paliativní péče otevírají v celovečerním dokumentu témata, která z našich životů v podstatě zmizela. V prostředí robotické medicíny a zbožštělých bílých plášťů, orientujících se na nemoc jako takovou, se do středu jejich pozornosti vrací člověk. V intimních rozhovorech lékaři se svými pacienty hledají odpovědi na otázku, na niž se v nemocnicích, kde život končí pro 60-70 % české společnosti, bohužel zapomíná: „Jak žít dobrý život s nemocí?“ Režisérka Adéla Komrzý v průběhu tří let dokumentovala Oddělení paliativní péče ve VFN na Karlově náměstí v Praze. To vzniklo jako pilotní projekt, jenž má sloužit jako modelový příklad ostatním nemocnicím. Tým odborníků pomáhá pacientům nalézt řešení a učinit rozhodnutí, které pro ně v době nekonečných možností umělého prodlužování života může být dobré. Protože život neznamená jen to, že srdce bije a plíce dýchají… (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (31)
Dokument na téma, o kterém by se určitě mělo mluvit a řešit ho, protože je u nás asi zatím spíše "v plenkách". Ač chvílemi mi připadalo, že už se trošku moc (při rozhovorech lékařů s umírajícími) "tlačí na pilu" nebo hraje na efekt (vsuvky s pojídáním čínských nudlí nebo hrou na nástroj), celkově se podle mého podařilo uchopit věc poměrně s citem, pokorou k umírajícím, což oceňuji, ne vždy se to u filmů na takto závažná "důstojnostní" témata podaří. Člověk si v průběhu (i po skončení) snímku klade spoustu otázek. A to je podnětné, obohacující, takové filmy mám ráda. 80 %. ()
Paliativní péče je něco, o čem většina lidí nechce ani slyšet. Tady je to krásně demytizované a ukázané, o co doopravdy jde: o spojení medicíny, psychologie, empatie a komunikace nejen s pacienty a jejich nejbližšími, ale i s jejich lékaři. Všichni pacienti zemřou, ale důležité je, co se děje předtím. Oba ústřední protagonisté jsou navíc velmi sympatičtí, takže doporučuji k vidění všem. ()
Přesné a autentické prezentování hlavního tématu, jehož vážnost svým odrazem v medicínské realitě v mnohých scénách zamrazí. K veškerým členům paliativních týmů chovám obrovský respekt. Každý jednotlivec individuálně zastupuje škálu klíčových dovedností, nýbrž jako celek tento obor disponuje precizní a komplexní profesionalitou. Klobouk dolů! ()
Prečo v závere tá doslovnosť o ľudskosti Ondřeja a Kataríny? To je fakt škoda... Dielo pojednáva o poslednej štácii v ľudskom živote, avšak celé sa nesie v nepopísateľnej ľahkosti a krehkosti, ktorá je hodná obdivu. Hodná obdivu aký vie byť stále človek človeku podporou i oporou, ako vie vliať nádej v beznádeji. ()
Působivý dokument o práci psychologů a lékařů s lidmi s kratším prognóza i délky života. Já řekl Alexander Solzenicin všichni jsme odsouzenci na smrt čekající v celé smrti, někteří ještě neznají datum své popravy. "Umírání je podstatná délka našeho života" říká v dokumentu lékařka. U pacientů s nejkratší prognózu života se už neresuscituje. Psycholog se zde hlavně snaží zpracovat emoce. U někoho již nemá smysl prodloužit život, ale zachovat kvalitu života posledních dnů nebo neprodluzovani utrpení. Nastupuje paliativní péče. ()
Galerie (11)
Photo © Česká televize, FAMU
Reklama