Reklama

Reklama

Vozka smrti

  • Švédsko Körkarlen (více)
Trailer

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (116)

Webb 

všechny recenze uživatele

Takto pojatý film mi zrovna moc nesedl. Retrospektivní příběh, který mohl dopadnout výrazně lépe tady nemá náboj. Jinak má ale snímek dobře naaranžované dvojexpozice, to ale dobrý film nevytvoří. [6/10] (Svensk AB) (Němý, čb. /// Produkce: Charles Magnusson /// Scénář: Victor Sjöström podle románu Selmy Lagerlöfové /// Kamera: Julius Jaenzon) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vo Vozke smrti sa odrážajú oba smery, ktorými sa hneď od počiatku začala uberať kinematografia. Lumierovsky realizmus a Meliesovsky iluzionizmus. Vozka je mix sociálnej drámy (realizmus) a fantasy hororu (fikcia) a napriek tomu dokonale funguje. Možno preto, že fantasy bájka je myslená ako podobenstvo. Na nemých filmoch ma baví, že okrem uznania tvorcom v oblasti technického vývoja môžeme pri skutočných klenotoch tohoto obdobia sledovať aj objavovanie háklivých spoločenských tém pre kinematografiu. V tomto prípade je to o to vzácnejšie, že tématika alkoholizmu je spracovávaná dodnes oveľa menej, akoby si podobný spoločenský fenomén zaslúžil. Alkoholizmus je tu zobrazený vo všetkých štádiách, od domáceho násilia, cez osamelosť až po zatrpknutosť a deformáciu osobnosti. Film je aj geniálne napísaný a vystavaný, sledujeme niekoľko dejových línií, pri ktorých sa z jednej dostávame prostredníctvom retrospektívy do ďalšej a popri tom sledujeme rozprávanú legendu. Postupne sa táto mozaika začne skladať do pevne previazaného a premysleného celku a končí silnou katarziou. Pre mňa je Vozka smrti možno emocionálne najsilnejší film nemej éry. Taktiež ma baví v takto starých filmoch objavovať scény, ktoré boli inšpiračným zdrojom pre mnoho slávnych filmov, v tomto prípade som si takmer istý, že Kubrick pri sekerovej scéne v Shining vedel, odkiaľ opisuje. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Tak konečně jsem se k tomuto silně mystickému, němému filmovému skvostu dopracoval a konečně jsem ho i shlédnul. Opravdu nádherný filmový zážitek, vřele doporučuji všem kdo tento skvost ještě neviděli. Film je inspirován románem švédské spisovatelky Selmy Lagerlöfové v němž novým způsobem zpracovala prastarou švédskou legendu. Victor Sjöström který si ve filmu zahrál hlavní roli Davida Holma si bere za ústřední postavu tohoto svého filmu mytického "Vozku smrti''. Tento severský Cháron si musí podle starého zvyku najít na konci roku svého nástupce mezi hříšníky, kteří o silvestrovské noci zemřou. A právě sám David Holm alkoholik a tyran (v jedné osobě) vlastní rodiny, leží jedné takové chladné noci na hřbitově, zbitý do bezvědomí svým kumpánem. Ve snové vizi mu proběhne před očima celý jeho nedůstojně prožitý život .Těsně před půlnocí když se už zdá, že ho nic neochrání před údělem vozky smrti, mu v posledním okamžiku podá pomocnou ruku sestra z armády spásy a navrací ho k řádnému životu. Toď Spoiler. Opravdu zajímavý film, hne dle s několika temnými pasážemi najednou. Vozka smrti byla už v době svého uvedení považována za mistrovské a vrcholné dílo švédské školyu. No považte sami kolika filmům se takovéto pocty (kdy ještě nebyl oficiálně v kinech) asi moc ne. Možná jen všem těm Caligarům, Nosferatům či Metropolisům. Právě svojí fantaskností je Vozka Smrti velmi blízká poetice německého expresionismu. Tajemností prosycená romantická nálada literární předlohy je v tomto filmu dokonale vytvořená pomocí dovedně využitých výrazových prostředků, rafinovaného osvětlení (kdy nevíte jestli je den či noc) dále třeba populárních dvojexpozic (zejména ten fantasmagorický obraz kočáru smrti), rektrospektiv, především ve snových scénách a v neposlední řadě pak na svou dobu opravdu vyjímečnou technickou dovedností. Abych to nějak ukončil, byl jsem tímto brilantním dílem unesen a ještě to ze mě nevyprchalo. Všechny ty scény jako např. ta s tím fantaskním kočárem, jenž sbírá duše mrtvých, vytvářejí ve filmu nadpřirozenou atmosféru. Přízračný je zejména bělostný kočár imaginárně proplouvající vlnami moře či scéna oddělení duše od těla sebevraha, zastřelivšího se o té již zmíněné silvestrovské půlnoci na hřbitově. Krajina zahalená tmou, hřbitov i mořské pustiny jsou výrazem duševních stavů postav, což bylo typické i pro další romantismem ovlivněná Sjöströmova díla, zejména pak "Terje Vigen" z roku 1917'. O mnoho let později na tuto kinematografickou tradici navazoval, sám Ingmar Bergman, zejména ve svém majstrštyku "Sedmá Pečeť". Nevím, nevím jestli se ke mě ještě někdy dostane nějaký film od tohoto legendárního režiséra, abych mohl případně porovnávat jeho starší a novější tvorbu a to jakým směrem se pak třeba nadále vydal. Když ne, tak se nebudu vůbec zlobit a tento film zůstane navždy v mém srdci.. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Rozhodně Vozkovi smrti neberu to, že je dobře natočen, má dobdré triky a je zřejmě pro kinematografii důležitý, ale to za žádnou cenu nemůže vyrovnat tu nudu, kterou jsem u toho zažíval. Kromě scén s Kočárem jsem se nudil neskutečným způsobem - myšlenky mi lítaly jinam, chtělo se mi spát, a asi každých pět minut jsem se díval o kolik už film pokročil a zdálo se mi to jako věčnost. Němé filmy miluju, ale tohle považuji za své divácké šlápnutí vedle. Podruhý už to asi vidět nemusím. ()

Kass 

všechny recenze uživatele

"Körkarlen" je vedle čarodějnického, a o rok mladšího "Häxan", s přehledem nejznámějším filmem zlaté éry (němého) švédského filmu. I zde jde o lehce strašidelný, ovšem morbidně duchařský film, který zaujme svou narativní strukturou, kdy je většina filmu složena z vysvětlujících flashbacků. Výborně je zde využita efektní dvojexpozice. Tenhle trik se v němých filmech používal velmi často, ale málokde byl využit tak efektně a nápaditě jako ve "Vozce smrti". ()

Galerie (40)

Zajímavosti (11)

  • V rámci příprav na natáčení se režisér Victor Sjöström převlékl za ubožáka a nějakou dobu pobýval v chudinské části Stockholmu. (džanik)
  • Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)
  • Během promítání filmu v Trondheimu v dubnu 2005 k němu norská psychedelickorocková skupina WE tvořila hudební doprovod. (džanik)

Reklama

Reklama