Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Známý ruský režisér Andrej Končalovskij a americké hvězdy Tom Hulce, Lolita Davidovich a Bob Hoskins jsou podepsáni pod filmovým příběhem z roku 1939, v němž se obyčejný muž musí rozhodnout, zda bude sloužit vlasti nebo půjde za hlasem svého srdce. Ta letní noc roku 1939 je pro Ivana Sanšina nocí svatební. Přesto na jeho dveře zabuší KGB a Ivan se dozvídá, že jeho soused byl před hodinou zatčen. Neví, co se stane s ním, obává se, že už nikdy neuvidí svou ženu, přestože nic neprovedl. Je odvezen ulicemi noční Moskvy, ale místo na popraviště se dostane až k samotnému Stalinovi a jako promítač filmů se stává součástí diktátorova vnitřního kruhu (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

Olafsson 

všechny recenze uživatele

Nevím no, mně to zas tolik nenadchlo... Výkon Toma Hulce jako neuvěřitelně naivního trouby je víc než přesvědčivý, ale nedá se to říci o ostatních hercích.. Působilo to na mně celé tak nějak uměle.. Možná to bude i tím že zvuková stopa kopie na youtube, kde jsem film sledoval byla otřesné kvality.. Nevím jestli byli ruští herci do angličtiny předabováni nebo co, ale znělo to hrozně.. Mnohem lepší by byl film v ruském znění.. ()

gidzitka 

všechny recenze uživatele

Komorní, lidsky uvěřitelný příběh s ATMOSFÉROU par excelence. Ta plíživá a všudypřítomná nejistota, kdy jsou veškeré konvence lidských očekávání totálně semlety na prášek, postaveny na hlavu a vy v zátylku cítíte lišácký úsměv nejlepšího přítele lidu, dětí a nevím koho ještě, než vás kdosi střelí do hlavy - a to v tom lepším případě. Kdo by si dovolil zpochybňovat Džugašviliho smysl pro humor, no? ( Těch takřka 30 milionů obětí se taky doslova potrhalo smíchy, nehledě na jejich rodinné příslušníky, přátele, milence/milenky.) No tak vidíte!... Za vybudování takovéto atmosféry patří tvůrcům můj velký hold (přesně TOTO chybělo v Passerově snímku, který ke srovnání přímo vybízí). Tom Hulce exceluje v roli nadšeného komunistického blbečka, který postupem času ztrácí jakýkoliv kontakt s lidskou blízkostí. Ostatní zdařile sekundují. S MissJ nemohu souhlasit ohledně sirotka Káti, neboť považuji tuto část za naopak velmi emotivní, silnou a strašnou.(POZOR SPOILER!) Zachycuje totiž dítě semleté systémem, které nejprve děkuje Straně, že odhalilo špionáž nepřátel lidu - jeho rodičů; aby na konci vygradovalo v rezignované a pochopitelné "ne" životu, protože jak říká Káťa sama: "TAKOVÝ život pro mě není." ...TAKOVÝ film ovšem pro mě je. 85% ()

Reklama

Reklama