Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • Ekser
    ***

    Šialený film, ktorý po svojej premiére , hneď skončil v trezoru. Nevera , jeden zabudnutý list na nesprávnom mieste , a totálny chaos naberá na sile. U mňa je to skôr za tri a pol.(12.3.2010)

  • Vampireman
    **

    LFŠ 2011 | Co se zpočátku jeví jako formálně dobře natočená kritika společnosti a ztřeštěná komedie záměn, postupem stopáže nabírá natahované scény, které v kontrastu s předchozím tempem šíleně nudí a nezajímají. Rumuni tady jsou vykreslení hodně Rumunsky a neváhám označit "Za co táhnou zvony, Míťo?" za jednostranně orientovaný film, který mi není po chuti. Zkrátka asi takový propadák, jako kdyby se Rumuni koukali na Hoří, má panenko.(31.7.2011)

  • Mairiel
    **

    - zvládla jsem jenom polovinu, bylo to peklo -(1.8.2011)

  • garmon
    *****

    Brilantně realizovaná konverzačka s neskutečnými herci - jestli máte rádi temperamentní ženství, Mariana Mihut je mou novou hvězdou - ! V Karnevalových scénách - jak zní podtitul - není slabý herec, tempo je balkánsky vražedné snad až do závěrečné antikatarze, vše je náležitě uřvané, přepísknuté je vykreslení putik a slavností i reakcí hrdinů - dovedu si představit, jak si Rumuni ujíždějí na jednotlivých hláškách stejně jako Čech na hláškách třeba ze Světáků - protože s nimi to má společné nejen silné ženské komediální herectví, ale stejně tak je to i zde studie mravů a společnosti - byť v rumunském totalitním bezčasí jsme chvílemi ve filmu ve filmu a chvílemi v plnokrevné divadelní adaptaci textu jak od Labiche. A stejně jako ve Světácích, případně v Hoří, má panenko, se i tady objevují jednotlivé zobecňující postřehy - jak k historickému ukotvení Rumunů (které neznám), tak k ceausescuovské současnosti. Pintilie měl zjevně k dispozici velmi velkorysý rozpočet a vytěžil ho na výbornou a s frajeřinou Wajdy ve Veselce, Jakubiska v Tisícročné včele anebo Kusturici v Undergroundu (a Tarra a Iljenka a kolika dalších). Občas jsem si uvědomil, jak dřevní úroveň musela mít v osmdesátkách v Rumunsku realita natáčení gagů a trikových sekvencí (sekyra v záběru - mrtvolce). Všímal jsem si průzračnosti / naivity Pintilieho výstavby formy - hřebenovým vsouváním krátkých úryvků dvou paralelních dějů do sebe (stejně jak je tomu v konverzačce na jevišti). Obdivoval jsem chvílemi detailnost a přesnost střihu a všímal si chvílemi velmi nepřesné a přesto obdivuhodné kamery. Častokrát byl děj budován v druhém plánu obrazu, zatímco vepředu se odehrávala věc, která mu pro ten moment "uhnula", aby vzápětí zase převzala hlavní zpěv - starý, krásný způsob. Hodně se zde týrala zvířata - inu, lidi tam taky moc hodnoty neměli.(1.12.2017)

  • radektejkal
    ****

    Pintilie přeitalštíl Italy. Přitom však nejde jen o řvavou komedii, kde slovo není nositelem významu, nýbrž emocí, a tedy o souboj o to, kdo přežve koho. Ale o co tedy v tomto celovečerním karnevalu jde? Které společenské vrstvy se to týká? První pohled: Film byl natočen podle povídky Iona Luca Caragiale, autora druhé poloviny devatenáctého století. Nacházíme se tedy v postředí obchodníků a zlodějů (Dylan: Merchant and thieves hungry for power), zbohatlých maloměšťáků a pomatených politiků (lázně), kteří vyřvávají své "snahy a mínění" v obludné karnevalové kakofonii. Druhý pohled: Na začátku byl dopis (manifest - málo srozumitelný a špatně interpretovaný). Jednotlivé osoby (frakce) se snaží o prosazení své vize (Miticova smrt není první, dojde k revoluci, občanské válce...). Pohled třetí: Nemusíte ani chodit ven, stačí si pustit televizi, a už to tu máte!(29.9.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace