Reklama

Reklama

Síla

Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Kamil Fila je otec, filmový publicista, zastánce progresivních hodnot a genderové rovnosti. Ve virtuálním prostoru vystupuje jako neúnavný diskutér a bojovník za spravedlivější společnost, v soukromí prožívá bolestné rozpory mezi svým přesvědčením a jednáním. Filmová fikce a skutečný život se vzájemně zrcadlí a Kamil hledá své lepší já mezi kinosálem, posilovnou a nestálými milostnými vztahy. Jak se stát lepší verzí sebe sama ve chvíli, kdy se ztrácíme ve vlastním životě? Film Martina Marečka Síla zachycuje pět obtížných let v životě Kamila Fily, během kterých se potýká s partnerskými problémy, depresí i hraničním fyzickým experimentem na vlastním těle. Výsledkem je nejen drtivě upřímná výpověď o vnitřním konfliktu a krizi středního věku, ale i obecnější reflexe proměn a podob maskulinity nového milénia. (Artcam Films)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (100)

Davies182 

všechny recenze uživatele

Tenhle dokument sice úplně nefunguje jako nějaká osvěžující nebo nápaditá exkurze do života někoho jiného, která by divácky zabavila mého vnitřního voyera, ale jako drsný nastavení zrcadla k mýmu bezbřehýmu sobectví to fungovalo naprosto znamenitě. Je mi ze sebe mizerně, a může za to Kamil Fila! [HBOmax] ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Lol, a to jsem si myslel o sobě, že mám narcistní poruchu. Z hlediska bezvýchodné situace zkoumaného objektu to připomíná Danielův svět, kde akorát místo pedofila je Kamil Fila (*zing!*). Je to špičkově nasnímaný a sestříhaný dokument, který akorát občas spadne do pasti dávat nám nějaké časové checkpointy, ačkoli by si vystačil po celou dobu s tekutou narací, protože k žádnému vývoji zde nedochází. A úplně se dokážu vcítit do Marečka a jeho zklamání, že zhrzený žárlivý blbeček z posilovny nakonec tu svojí bejvalou z nešťastné lásky neuškrtil, a jemu by to udělalo kariéru. V případě tématu dokumentu nelze být z mé strany úplně objektivní, protože dlouhá léta jsem celkem přesvědčeně Filu hájil jako u nás jediného zástupce mainstreamové kritiky, který vůči filmům projevuje vysokou empatii a schopnost zasazovat je do dobových i aktuálních kontextů, přičemž ovládá jazyk, kterým je schopný tohle vše přiblížit i průměrně vnímavému kmánovi. A to navzdory tomu, že z několika zdrojů jsem byl upozorňován, že je to zejména sociopat, jehož veškeré kritické schopnosti a znalosti jsou primárně právnicky nadrcené a empatie naopak jeho silnou stránkou skutečně není. Přičemž mě ani dostatečně nevarovaly red flags v podobě toho, že chodí po městě v teplákových kraťasech. Když odešel z Respektu na vlastní blog, byl to pro mě první krok jeho úpadku, protože tam se ukázalo, jak je třeba, aby nad, byť schopnýma, grafomanama stál nějaký editorský dozor a prostorová limitace. Nehledě na to, že věnovat se kritice za paywallem, je z obecného hlediska špatně, pokud se člověk snaží tvářit, že mu jde o dostupnost kultury a sociální spravedlnost. Jak čím dál více v jeho práci překrývala feministická témata ta filmová, musela být celá jeho mise podezřelá každému, kdo si pamatoval jeho misogynní komentáře ještě před deseti lety. A tak mě tento dokument už nestihl šokovat, ale přišel mi jako logický vývoj protagonisty. Problém je však v tom, že Fila si ho, přesně v duchu svý narcistní poruchy, ownul a okolí mu na tenhle lep skočilo. Ono mu takhle asi nic jinýho nezbývalo, když si vytleskalo do svého popředí patriarchálně arogantního hocha z posilky, aby dokázalo, že být testosteronem narvaný obr a zároveň feminista nemůže být v opozici natrvalo. Tenhle paradox zde kulminuje okamžikem, kdy se Fila snaží sbalit svojí fanynku pár minut po přebrání ceny Gendermana a připomene tím tak Jesseho Pinkmana, který chodil na rehabilitace drogově závislých, aby tam prodával meth. To, že následně objížděl projekce Síly, aby byl k dispozici na besedách, kde si pod slupkou sebereflexivního kajícníka naopak buduje svůj monument rozporuplného hrdiny, se kterými se ve filmech tak rád identifikuje, je opravdu velkým selháním prostředí a hodnot, které zastupuje (ale co čekat od prostředí, jehož přednášky jsou uváděny slam poetry). Jako přidanou hodnotu dokument ještě trefně popisuje pofidérnost současné doby terapeutické, kde všechna ta otevřenost a popisnost vlastních stavů ve výsledku slouží jen k utvrzení ve vlastním narcismu měšťáckých hochů ze zajištěných rodin. Každopádně pro netrpělivce existuje i zkrácená verze dokumentu. () (méně) (více)

Reklama

Filmmaniak 

všechny recenze uživatele

Přijde mi podstatné zdůraznit, že to není portrét Kamila Fily (podobně jako Super Size Me není dokument o Morganu Spurlockovi, přestože je jeho hlavním protagonistou). Je to observační dokument zachycující něčí životní krizi, vyvolanou rozchodem s přítelkyní, neschopností se s tím vyrovnat a následnými depresemi, souběžně s krizí středního věku, maskulinity a nevyzrálých emocí, a ten někdo je shodou okolností Fila. Je to umělecký dokument pojednávající o životních rozporech muže, jehož jednání je v přímém konfliktu s hodnotami, které zastává, jehož veřejná sebeprezentace se liší od toho, jaký je ve skutečnosti a v soukromí, a jehož touha po sebezdokonalování vede naopak k sebedestrukci. Je to film o životě v protikladech, v němž je Fila de facto jen figurantem, na němž jsou ty protiklady demonstrovány, a hodnocení snímku by tudíž nemělo vycházet z hodnocení jeho charakterových vlastností a morálních poklesků, protože ty tématem filmu nejsou. Ona observační umělecká forma (v kombinaci s návodnými doprovodnými komentáři a doslovnými záběry na účelově vybranou literaturu) snímku ale nesluší a z výsledku je patrné, že v počátku vznikal s jiným cílem - natočit něčí experiment spočívající ve fyzické transformaci pomocí steroidů, z čehož ovšem zbylo jen torzo, protože Filovy priority se následně stočily někam jinam. A že se pak za pochodu vymyslelo, že se z toho udělá film nabízející divákům možnost sebereflexe, v čem jsou sami sobečtí nebo pokrytečtí a jestli také žijí v nějakých rozporech nebo protimluvech, ale ani to vlastně není dostatečně nosným tématem. Je to takový podivný hybrid, kombinující dokument, hraný film, autoterapii, umělecký portrét něčí krize a kontrastního jednání a snahu vybruslit z nezdařilého pokusu o naplnění původního záměru. 50 %. ()

LenkaAK 

všechny recenze uživatele

Ještě větší nezralá osobnost, než jsme doufali. I když čtu ráda jeho recenze, o jeho osobnosti jsem asi více vědět nemusela. Ale stalo se.  Dokument mi ukázal osobnost rozervaného muže, nevyzrálou osobnost (žádná krize středního věku, pch), která se potácí světem. Věci v životě si umí logicky zdůvodnit a vyhodnotit, zda je bude propagovat (feminista). Je emočně nedostupný (vztah k matce své dcery).  No, jestli tohle je podoba maskulinity nového milénia, tak by se možná muži měli přestat rodit. ()

Lischai 

všechny recenze uživatele

Síla nemá nějaký konzistentní příběh nebo téma vyprávěné z bodu A do bodu B, ale spíš je to série děr, kterými nahlížíme na Filovo soukromí, a z náznaků se tu snažíme domyslet, co se zrovna děje za fuckup a čím je způsobený. Normálně by mi asi připadal moc nesdělný, napsal bych tu, že témata otvírá ale nerozebírá a tak... Ale nakonec mě nějak kouzlilo, že je to vlastně taková trefná univerzální skica určitého typu rozbitých třicátníků, kdy každý komu zrovna nejdou vztahy a nějak je stíhaný pocitem vlastní nedostatečnosti, bude při koukání na Sílu ukazovat na obrazovku jako DiCaprio v tom slavném memu a cítit, že je to vlastně taky trochu o něm. ()

Galerie (13)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

31.12.2021

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)

Pětadvacátá Ji.hlava se vrací do kina!

Pětadvacátá Ji.hlava se vrací do kina!

23.10.2021

Přípravy na jubilejní 25. Ji.hlavu jsou v plném proudu! Nabitý program nabídne režijní debut herečky Charlotte Gainsbourg, příběh popularizátora LSD Timothyho Learyho nebo filmový portrét posledního… (více)

Reklama

Reklama