Kin-Dza-Dza!
Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (57)
Velmi osobitá ruská sci-fi komedie, která nám hned na začátku dává jasnou odpověď na to, jak má vypadat správný mimozemšťan. Pravda, děj je trochu roztahaný a humor není nějak extrémně třeskutý, ale už po pár dnech mám chuť se na tenhle film podívat znovu. A taky mám stále tendenci odpovídat na všechny otázky slovem KU a dělat si doma zásoby KC. ()
Tento film je než ryzí komedie spíše taková fantastická tragikomedie, mě nijak zvlášť neoslovil, byť má svou logiku ve své absurditě, a to mám absurdní humor docela rád.. Film získal m.j. zvláštní cenu poroty za výtvarné zpracování na filmovém festivalu v Rio de Janeiro v r. 1987. Kromě uvedeného J. Jakovleva jsou v hlavních postavách Jevgenij Leonov, Levan Gabriadze a Stanislav Ljubšin, o nichž však zmínka, že hrají není žádná. Takže : Ku....ku....ku... Mama, mama, čto ja budu dělať... Tu poslední větu pochopíte, až film. uvidíte. ()
dost originalni a absurdni sci-fi komedie nejvyssi kvality. specifickym zpusobem strhujici od sameho zacatku, kdy se bez zbytecnych reci oba hrdinove okamzite dostavaji ze zeme na jinou planetu a zazivaji tezky kulturni sok, stejne jako divaci. k tomu pripoctete presne herecke vykony, stylovou vypravu a kostymy, vynikajici a dost ujetou hudbu a fakt, ze je kin-dza-dza take trochu satira a ja musim dat absolutni pocet! ()
Moc mě to nezaujalo. Když to vezmu čistě jako satiru na komunismus, tak třeba takoví Skřivánci na niti mi za svoji hodinu a půl dali mnohem víc, byli hlubší a promyšlenější, než Kin-Dza-Dza!, která trvá 127 minut. Navíc stejně jsem měl pocit, že spíš režisérovi šlo o šílené nápady než o satiru, protože na tu stopáž mi to přišlo krapet prázdné až na pár scén. A když vezmu v potaz vše ostatní, ten šílený vizuál, ještě šílenější děj a ten absurdní humor, tak to sice je zajímavé, něco do sebe to má, hlavní duo mi bylo docela sympatické a párkrát jsem se zasmál, ale i tak je to dost a úplně zbytečně rozvleklé a jako celek mě to prostě moc nenadchlo. Takže z toho mám dost průměrné pocity a tak ten film taky budu hodnotit. Slabé 3* ()
Film vypráví příběh dvou sovětských občanů, kteří jednoho dne na ulici potkají muže, jenž tvrdí, že je z jiné planety a v ruce drží přístroj, pomocí kterého se prý na planetu může přenést. Muži ho považují za blázna a jeden z nich z legrace zmáčkne tlačítko na přístroji. V tu chvíli jsou muži přeneseni na cizí planetu, na které žijí obyvatelé ovládající telepatii. Na planetě se seznamují s Uefem a Bimem, kteří jsou nejprve jejich protivníky, avšak později se spřátelí a zažívají spolu mnohá dobrodružství. Na závěr se oběma mužům podaří dostat zpět na planetu Zemi. Tohle pro mě bylo asi nejpodivnější sci-fi, které jsem doposud měla štěstí vidět. Kromě naprosto specifického příběhu mě zaujal také fakt, že v první polovině člověk vůbec netuší, oč běží a z řeči tamních obyvatel, kteří při své mluvě neustále používají výraz ku, není divák také příliš moudrý. Přesto však film člověka ani na chvíli nenudí a jen zaujatě čeká, co se bude dít dál. ()
Reklama