Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (57)
Tenhle film jsem viděl prvně jako dítě někdy před dvaceti lety. Jméno i děj jsem časem zapomněl, ale pozdrav "Ku!" jsem si pamatoval 20 let a jen kvůli tomu jsem si zjistil jméno filmu, film sehnal a nadšeně znova shlédl. Je až neuvěřitelné, jaké měl scénárista nápady - klobouk dolů. Opravdu netuším, jestli to je nějaká satira na komunistický režim nebo ne, žádnou skrytou myšlenku jsem ve filmu nehledal, jen jsem se nechal unášet promyšleným dějem a obdivoval kulisy a prostředí. Pořád se mi nabízelo srovnání se světem herní série Fallout - poušť, zrezivělé plechové bunkry a stroje, skupinky nejrůznějších existencí, které jen přemýšlí, jak člověka podrazit a okrást. Tempo snímku je poměrně rozvláčné a film působí zdlouhavě, možná by mu prospěl rychlejší spád, ale na starší ruský film se není čemu divit. Začínal jsem psát komentář s tím, že udělím čtyři hvězdičky kvůli pomalému tempu, ale když si zpětně uvědomím, že mi film leží v hlavě celých 20 let a dlouho jsem marně zjišťoval název, musím dát pět. Nenapadá mě scéna, kterou bych byl ochotný vystřihnout kvůli rychlejšímu spádu děje. PS: Hudba z filmu je taky úžasná, uvažuju o změně vyzvánění do mobilu :-).... ()
3* s chutí a v dobrém rozmaru jsem si pustil tuhle starší ruskou sci-fi "komedii" s nadějí, že jsem našel nějaký ztracený poklad. A po jejím shlédnutí jsem v rozpacích a zklamaný. Teď nemyslím zklamaný z filmu, ale ze sebe ... protože jsem doufal, že bych měl její "skryté významy" pochopit a užít si tu absurdnost příběhu. Bohužel mi souvislosti a alegorie unikaly a o to větší absurditu a zmatek jsem pociťoval. Přesto své kouzlo má a hraje tu svou roli i minimalistická výprava, ale o to více působily zejména ve druhé části některé scény majestátně skoro jako v Gilliamově filmu Brazil. Možná dám Kin-dza-dza ještě šanci za pár let a uvidíme. Zatím teda za 3 hvězdy a někdy naviděnou ... [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Velmi osobitá ruská sci-fi komedie, která nám hned na začátku dává jasnou odpověď na to, jak má vypadat správný mimozemšťan. Pravda, děj je trochu roztahaný a humor není nějak extrémně třeskutý, ale už po pár dnech mám chuť se na tenhle film podívat znovu. A taky mám stále tendenci odpovídat na všechny otázky slovem KU a dělat si doma zásoby KC. ()
Tento film je než ryzí komedie spíše taková fantastická tragikomedie, mě nijak zvlášť neoslovil, byť má svou logiku ve své absurditě, a to mám absurdní humor docela rád.. Film získal m.j. zvláštní cenu poroty za výtvarné zpracování na filmovém festivalu v Rio de Janeiro v r. 1987. Kromě uvedeného J. Jakovleva jsou v hlavních postavách Jevgenij Leonov, Levan Gabriadze a Stanislav Ljubšin, o nichž však zmínka, že hrají není žádná. Takže : Ku....ku....ku... Mama, mama, čto ja budu dělať... Tu poslední větu pochopíte, až film. uvidíte. ()
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
Galerie (27)
Photo © Mosfilm
Reklama