Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh novicky Viridiany, která před složením řeholního slibu navštíví svého strýce s nevinným přáním rozloučit se se svým poručníkem, netušíc, že všechno se vyvine úplně jinak, je v podání klasika španělské kinematografie Luise Buňuela krutou satirou na náboženské pokrytectví. V roce 1961 byla Viridiana oceněna Zlatou palmou v Cannes, v mnoha zemích se však promítaly pouze katolickou církví cenzurované verze a doma v ortodoxním Španělsku bylo jeho promítání zakázáno úplně. Buňuel nesl svou klatbu velmi těžce a svůj další film Anděl zkázy natočil v Mexiku. Satiricko-surrealistická obraznost Viridiany, jednoho ze stěžejních děl Luise Buňuela, však dodnes řadí toto filmové dílo ke špičkám světové kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

PKD 

všechny recenze uživatele

Já prostě nemám rád filmy tohoto typu, když nemají jasný konec. Bergman mi skoro nikdy tak useklý či jak to nazvati, nepřišel. Zmiňuji to proto, že Bunuel u mě JE Španělský Bergman. U tohoto filmu to bylo též cítit. Jistě, při při Poslední Večeři oněch zmetků (které bych s chutí už od chvíle, kdy si je tam natahala naše, mouchy snězte si mě Viridiana, postřílel do jednoho) vařila krev v žilách, ale vlastně se tam nic nestalo. Pokud nepočítám oběšení strýčka chmatáka (ale aspoň jí políbil ňadro a zkusil si lodičku...marně:) na švihadle, které má, jak si pochvalovala holčička slídilka, konečně držadla a jehož nečekanou smrtí hned v první půlhodině, mi Bunuel udělal čáru přes rozpočet. Asi jediný, kdo mi přišel ´´normální´´ byl mladý František Rabal, kterého znám z jeho posl. role v Dagonovi. Ten byl věcný, s ničím se nemazal a nekoukal pořád, jako u mučení. Sice tak nějak chápu, proč byl pův. konec odmítnut a musel býti natočen nový, který jsem sice nepochopil tak, jak byl prý myšlen. Na 2.str., pokud to má zn. to, co se píše, tak bych rozhodně bral ještě 30min. navíc. A to i bez toho vědomí významu konce. I u Bergmana mi často vadilo/vadí, že má v drtivé většině 90min. filmy. Tady by bylo potřeba udělati aspoň 2h. verzi. Ale Silvia Pinal byla v té squellé+atmosphérické  první půlhodince opravdu přitažlivá (tohle můžu napsati, páč stejně nesložila Slib, hehe) a na scénu ve svatebních šatech s omámenou Viridianou, kde si ji strýčínek naaranžuje, jako svou mrtvou ženu, nezapomenu ještě nějakou dobu. Ony ty Španělky a Mexičanky mají opravdu jakési žhavé fluidum, či co. Ať hrají jeptišku nebo ne. Pokud by se to takhle nějak neslo po celou stopáž, bylo by to klidně na 4 a víc. Takto to na Anděla Zkázy, nedosáhlo. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Buñuelovo zúčtování s dogmatickou církevní výchovou a "nedotknutelnou" křesťanskou symbolikou (včetně poslední večeře) je převážně sarkastické, nikoli kruté. Žít dle přísně asketických zásad, oddán víře, totiž dle Buñuelova svobodomyslného přístupu ke světu znamená míjet to opravdu hodnotné, co život přináší a vytvářet bariéru mezi sebou a druhými lidmi. Cena za zjištění, že napravit můžete sami sebe, nikoli přespříliš prohnilou společnost (které jsou vyšší duchovní ideály ukradené), cena za prozření, k němuž se před Viridianou propracoval i Nazarín, může být nepříjemně vysoká. Je však nezbytná. Závěr filmu představuje dokonalé naplnění režisérova nesmrtelného citátu: "Jsem ateista, díky Bohu." 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, troxor ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Až teď mi došlo, že jsem včera měl večer provokativních filmů. Sešlo se to hezky, ale i když u mě Buñuel vyhrál nad Bertoluccim, počet hvězd mají stejný. Viridiana mě na začátku okamžitě upoutala, ale hned, jak Buñuel utnul to, co se doposud jevilo jako základní dějová linka, přestávalo mě to pomalu bavit. Líbí se mi, že je to celé kritika naivní nezištné pomoci, která se může jednoduše obrátit proti vám, když si včas neuvědomíte, komu vlastně pomáháte, ale i to bylo málo na to, abych z toho dokázal mít silnější dojmy, Provokuje se tu ve více věcech, je tu dost patrný výsměch křesťanským symbolům včetně poslední večeře, taky je tu kritika povrchního vedení církve, ale osobně mi to celé přišlo poněkud jednostranné a příliš vyhraněné. Buñuel se sice nikdy nebál dát jasně najevo své názory a nikdy jsem s tím neměl problém (ostatně, s něčím se zde nedá nesouhlasit), ale to by pro mě po celou dobu muselo fungovat i všechno ostatní a to se tu bohužel nestalo. Silné 3* ()

GigaPudding 

všechny recenze uživatele

Ten Luis Buñuel tu křesťanskou církev a morálku fakt asi rád neměl, protože v tomhle filmu je všechno. Je tu naivita, zbytečná snaha, falešná morálka, všechny křesťanské hříchy a vůbec ničení všech symbolů co se vztahují ke křesťanství. Větší část filmu tvoří jen taková předehra, která je plná snahy konat dobro a pomáhat potřebným atd., pro to hlavní, tu "poslední večeři" kde v jednom obraze přímo odpovídající tomuto námětu na místě krista sedí ze všech těch žebráků ten jediný slepý :). Poslední část filmu je fakt jako smutná a zároveň znovu opakuje staré dobré pro dobrotu na žebrotu. Viridiana je i v těch nejmenších detailech film přímo výsměšný k veškeré církevní morálce ať už jde o tu "poslední večeři" nebo třeba jen prostřihy mezi usilovně se modlícími žebráky, jejichž zbožnost je ale falešná, a ve stejné chvíli těžce pracujícími stavebními dělníky nebo klášterní matka, která je velmi hodná dokud ale nedojde k možnému porušení církevních zásad, protože v té chvíli je přísně odmítavá a protivná. Ve španělsku by to pravděpodobně ale zakázali už jen díky té jediné ohnivé scéně. Co mě ale docela zamrzelo je právě to, že jde jen o těch posledních asi dvacet minut, nebo spíš jde především o ně, protože ta předchozí hodina až na výjimky vlastně ukazuje normální dny z chudobince, které mají za úkol jen ten konec nějak předchystat pro diváka a zas taková zábava to není. Ten konec je ale nepochybně silný pro křesťana i nekřesťana. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

To poselství je z filmu cítit velmi dobře, ale to bohužel ještě neznamená, že vás skutečně zaujme. Jsou zde scény, které jsou příjemně jiné, nereálné v reálném zobrazení, ale jsou to i ty, které vám vytvářejí těžkou cestu k filmu a jeho přijetí. Kritika náboženství je ale příjemná, o tom žádná, jen je to takové odcizené. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (13)

  • Scenár bol pôvodne schválený španielskymi úradmi s niekoľkými malými zmenami. Hotový film nemali možnosť vidieť, kým sa nehral na filmovom festivale v Cannes, kde získal Zlatú palmu. Napriek tomu boli z toho, čo videli, dostatočne zdesení, aby film zakázali. (Bilkiz)
  • Jeden z chudáků, kteří hrají ve filmu, byl skutečný žebrák. Když se Buñuel dozvěděl, že je placen třikrát hůř než ostatní, strašně se rozčílil a zjednal nápravu. (raininface)
  • Conchita Buñuel povedala, že kostýmy vo filme sú autentické. "Prehľadali sme pre nich odľahlé štvrte Madridu, najmä pod mostami, a dali sme chudobným ľuďom nové oblečenie výmenou za ich handry, ktoré sa potom dezinfikovali, ale neprali." (Bilkiz)

Reklama

Reklama