Tár

"Mám užvaněný filmy ráda, ale neni to už moc?" řekla jsem tomu vedle a s každou další minutou podléhala úchvatnému rozkladu před očima. Abych pochopila konec, musela jsem Lydii poznat v začátku, dlouze a skoro otravně, jak je usazená na trůně, jistá si svou důležitostí, přezíravě blahosklonná, dokonalá a tím vším vlastně podmanivá. Tár je o tom, jak málo stačí k efektu sněhové koule a ta se většinou nevalí nahoru. Z posledního záběru běhá mráz po zádech a Cate má, myslím, letos Oscara v kapse. (22.01.2023)

Místama se to tváří chytřejší, než ve skutečnosti je, tu obludně dlouhou stopáž to neobhájí, střihač asi jel někam na dovolenou. Ale jako náhled do branže, do které nevidí ani jedno promile populace, je to zajímavé a až voyerský náhled na rozpad jedné výrazné osobnosti je to chvílemi až strhující. A Cate Blanchett budu snad milovat, i kdyby pracovala ve volebním štábu Andreje Babiše. (24.12.2022)

Promarněná šance. Tohle mělo být o parník lepší podívaná, protože je tu tolik věcí správně. Fantastická Cate Blanchett, perfektní kamera a kompozice, skvělá hudba. Bohužel délka filmu škodí hodně, posledních 20 minut naprosto zbytečných. Velké množství témat, v podstatě všechny jen nakousnuté a filmů schází jakýkoliv vrchol. (12.03.2023)

velké a přesto komorní. Emocionální a přesto studené a odosobněné. Téměř tříhodinová one woman show Cate Blanchet, jejíž postava geniální skladatelky a dirigentky je něco mezi Natalie Portman v Black Swan a J.K. Simmonsem ve Whiplash rozhodně není filmem pro každého, ale kdo má rád pomalá, dobře napsaná a dobře natočená dramata a dá Tár šanci, pak se mu odmění měrou vrchovatou...80% (26.11.2022)

Velice zajímavý a výborně realizovaný film, jehož všechny drobnosti ocení pouze divák, který se dobře (lépe než já) vyzná ve vážné hudbě a ve fungování orchestru. A tím myslím "opravdu dobře". Pokud nevíte, co je to třeba "4:33 od Johna Cage" nebo "primy", unikne vám pointa asi čtvrtiny dialogů. Což je od tvůrců něco jako sebevražda, ale současně je to obdivuhodné. (20.02.2023)