リーマンズクラブ
Salaryman's Club
Kamera:
Naho HasegawaHudba:
Hidehiro KawaiHrají:
Šin'ičiró Miki, Kaito Išikawa, Rjóta Ósaka, Džun'ja Enoki, Tecuja Kakihara, Tomokazu Sugita, Rjótaró Okiaju, Makoto Furukawa, Džun Fukujama, Júma Učida (více)VOD (1)
Epizody(12)
-
Assign (E01)
-
Shinajī (E02)
-
Buresuto (E03)
-
Konfurikuto (E04)
-
Fīdobakku (E05)
-
Purezen (E06)
-
Orutanatibu (E07)
-
Bureikusurū (E08)
-
Puraioriti (E09)
-
Torēdo Ofu (E10)
-
Konpetitā (E11)
-
Aotendžó (E12)
Obsahy(1)
Mikoto Širatori je nadějný hráč badmintonu, který ale během turnaje na střední zažil jisté trauma, díky kterému už nikdy nechce hrát v páru a také to poznamenalo jeho sebedůvěru na kurtu. Proto je vyhozen ze svého posledního badmintonového týmu a s tím vázané práce. Mladík se rozhodne vrátit domů, ale jeho plány změní telefonát s novou pracovní nabídkou. Společnost, která se mu ozvala, totiž vyrábí nejrůznější nápoje a potřebuje nějakou novou krev do své kanceláře, ovšem má také vlastní badmintonový tým, kterému se příliš nedaří a Mikoto by dle názoru jejich trenéra měl být tou pravou posilou.
Tak začíná pro mladého muže nové životní období, kdy si bude muset zvyknout na nelehkou práci v byznysu a zároveň se sžít s novým sportovním týmem. Navíc je trenér přesvědčený, že je Mikoto párový hráč. To se mladíkovi vůbec nelíbí, stejně jako rozhodnutí o tom, kdo z kolegů bude jeho novým parťákem…
(Jeoffrey)
Recenze uživatele Jeoffrey k tomuto seriálu (1)
Ryman's Club (2022)
K seriálu mě dostal jednoduchý fakt, že jde o sportovní anime, které se (konečně) neodehrává v prostředí střední školy. Byl jsem zvědavý, jak bude fungovat kombinace korporátního prostředí a sportovního klubu a jak dobře autoři dokážou pracovat na docela malém prostoru dvanácti dílů s oběma tématy. A docela se jim to povedlo. Tím, že zde máme v hlavní roli muže, vše působí opravdu dospěleji, některé problémy jsou zajímavější než klasická středoškolská "dramátka" a i ta bromance mezi postavami působí tak nějak sympatičtěji. Na druhou stranu neustále přeskakování mezi problémy v kanceláři a na hřišti mě osobně trochu rušilo, nepůsobilo to na mě celé moc kompaktně, prostě ta dvě prostředí (práce a sport) se mi tu spíš mlátila mezi sebou, než aby se vzájemně doplňovala. Byly chvíle kdy to fungovalo, přišly problémy, které obojí docela zajímavě propojovali, na druhou stranu se seriál nevyhnul některým klišé a třeba jeden z dějových oblouků, který měl za úkol zvednout sázky a zintenzivnit finále jsem čekal už několik dílů předem. Naštěstí samotné finále se docela podařilo, mělo atmosféru a bylo uspokojivé, docela mě překvapilo, jak moc jsem si ho užil, když si vezmu, že většinu předchozích dílu jsem sledoval s ledovým klidem a říkal si, že nějaká rivalita mezi jednotlivými týmy tu na mě moc nefunguje, a i když seriál ukazuje různé spletité vtahy mezi jednotlivými hráči (bývalý spoluhráči, sourozenci…), nepracuje s nimi dostatečně intenzivně, abych to já jako divák náležitě silně prožíval. Co mě taky až tak neoslovilo byl samotný badminton. Na můj vkus se tu hodně věcí děje mimo záběr, občas vidíme nějakou tu kratší výměnu, ale na sportovní anime, kde by měl být sport jedním z hlavních fokusů mi přišlo toho samotného hraní přeci jen tak nějak málo. I když zase musím říct, že to i docela chápu, prostoru moc nebylo, témat na ukázání tu bylo taky mnohem víc… A tak pro mě končí Salaryman’s Club ve škatulce lepšího průměru, to co dokážu shrnout dvěma slovy „dobrá podívaná“, nebo třeba „silné tři“. 6,3/10 ()