Zaniklý svět rukavic

Pravda je, že tyhle typy filmů mi asi úplně nic neříkají, přesto na ně rád koukám, protože je to pořád něco jiného než klasický hraný snímek. Začátek a konec jako by odkazoval na fakt, že i věci mají duši a svou historii a klidně by nám mohly vyprávět. Rukavice tím spíš, hlavně o svých majitelích a co zažily. Jsou zde rozhodně pozoruhodné scény, jiné už tak moc ne, ale samotná příprava scén musela být náročná a na dekoracích a vizuálu scén to vidět jde. (24.11.2023)

Nejdriv jsem si rikal wtf. Proc mam koukat na delnika, co se hrabe v hline, to muzu jit rovnou na ulici kouknout na vaguse. Nastesti se pak spustil sled scenek v hlavni roli s rukavicema a Barta prolit ruzny zanry od grotesky, pres romantiku, valecnej az po sci-fi. A precejen ty scenky jsou docela koukatelny, obcas vtipny, obcas sice drobet o nicem, ale ty tri hvezdicky to da spolehlive. (10.09.2009)

Zaniklému světu rukavic nerozumím jako archeologii zaniklé civilizace, ale vnímám ji jako poctu prvním uměleckým formám, reprezentovaným pantomimou, tělem, předjazykovým a rajským stavem. Surrealistický překlad, akcentující zvýznamněným torzem zmar, samozřejmě navozuje nejistotu, přesahující hranice filmu (a snad právě k nim stále poukazuje), ale poselství mi přijde optimistické: návrat je možný. Pomocná ruka podaná přes hranice nesdělných frází. (13.02.2015)

Film je postaven na poměrně vtipném nápadu oživit rukavice. Jednotlivé scénky jsou různorodé co se týče fantazie, i kvality. Některé mě nebavily a některé považuji za geniální. Například rukavicové orgie ala Fellini sází skvělé nápady téměř s kulometnou kadencí. Stejně tak scéna s Vůdcem, či cizí civlizací. Prvné dvě mě však přišly slabé. Klidně to mohlo být lehce kratší. Přesto se jedná o úžasné dílko, které žánr animovaného filmu obohacuje a zpestřuje a díky za něj. (14.04.2010)

Geniální prolínání klasického Chaplina, raného Buňuela, Riefenstahl, hollywoodského melodramatu a českých salónních filmů typu Kristián v jednom, Felliniho (nemyslím, že by se jednalo o Satyricon, spíše se mi nabízí Casanova a Sladký život), detektivek a'la Čínská čtvrť, a Blízkých setkání třetího druhu s typickým českým humorem (rukavice jsou samy o sobě výborným nápadem, navíc tvůrci potvrzují relativní znalost žánru). Sice spíše švankmajerovský než dle vlastních not, ale i tak asi nejlepší film Jiřího Barty. (02.06.2010)