Freddie Mercury - The Final Act
Režie:
James RoganHudba:
Tom HoweHrají:
Freddie Mercury (a.z.), Roger Daltrey, Paul Young, Roger Taylor, Lisa Stansfield, Brian May, Achim Schülke, David Wigg (a.z.), David Bowie (a.z.), Elton John (a.z.), Liza Minnelli (a.z.) (více)Obsahy(1)
Nově zpracovaný pohled na poslední část života zpěváka kapely Queen Freddieho Mercuryho a jeho boj se záludnou nemocí. Režisér snímku James Rogan rovněž zpracoval archivní záběry přibližující přípravy i atmosféru koncertu na Mercuryho počest na stadionu ve Wembley. Ten byl nejen velkolepou oslavou jeho života, ale zároveň i osvětou k problematice AIDS. O své vzpomínky na jeden z nejznámějších koncertů historie se s tvůrci podělili například Gary Cherone z kapely Extreme, zpěvák The Who Roger Daltrey, Joe Elliott z Def Leppard, zpěvačka Lisa Stansfieldová nebo také promotér koncertu Harvey Goldsmith. Navíc je Freddieho příběh doplněn o vyprávění a zkušenosti těch, kteří byli ve stejném období testováni na HIV a ztratili své blízké. Lékaři, přeživší a bojovníci za lidská práva vyprávějí o intenzitě prožívání pandemie AIDS a morální panice, kterou přinesla. (Česká televize)
(více)Recenze (12)
Nabitá emocema, tak jsem se cítila, protože Freddie Mercury byl, je a vždy bude mou srdeční záležitostí co se hudby týče. Zajímavé, občas emotivní vyprávění zbývajících členů kapely Queen, sestry a přátel Freddieho Mercuryho. Povedený dokument, který mimo jiné také zaznamenává záběry, fakta a zpovědi lidí, kteří procházeli buď přímo, nebo byli jinak spojení s nemocí, na jejíž následky zemřel Freddie Mercury. Záběry z natáčení klipů kapely včetně toho posledního, kde jsem cítila obrovský smutek. Úžasně zachycené momenty z neskutečné atmosféry nabitých koncertů Queen ve Wembley v roce 1986 a rozlučkovém v roce 1992. Spousta hudebních ikon přijala pozvání od Queen vzdát hold nenahraditelné hudební a pěvecké hvězdě. A ještě nesmím zapomenout zmínit krásné zakončení slovy jeho sestry Kashmiry. Dokument sice není jen o Mercurym, na druhou stranu to nepříjemné v něm souviselo i s ním, s jeho životem, takže to dává smysl, proč se tak jeho tvůrci rozhodli. "Všechno o tom, co jsem zač, uslyšíš v písničkách." ()
Dokument o posledných rokoch geniálneho speváka aj o tom ako epidémia AIDS zmenila svet. Odraz homofóbnej doby aj toho čo všetko musel Freddie v tých časoch prežívať a ako ho vnímalo okolie aj médiá. Občas mi prišlo že sa ide účelovo po divákových slzách, no pri tak silnej téme sa asi nedá inak. Záverečný koncert je veľmi podobné finále ako Bohemian Rhapsody. Že by ma ale dostalo až tak ako vo filme, nemôžem povedať. Asi by som ten záver aj trochu orezal. Ajtak ale skvelá robota ktorá sa na legendu pozrie aj s iného uhľa ako doteraz. Funguje ako pekná pocta, zhrnutie, odkaz aj osveta. ()
Pokud bych měla hledat největší ikonu a symbol boje proti AIDS, okamžitě mi naskočí jedno jediné jméno a to Freddie Mercury. Dokument Freddie: poslední show je nejenom pomyslnou oslavou jeho života, ale také svědectvím o nelehké době sílící epidemie viru HIV, která homosexuály automaticky zařadila mezi největší vyvrhele společnosti... Atmosféra památného koncertu na Mercuryho počest na stadionu ve Wembley v roce 1992 musela být naprosto úžasná, zvláště pak, když si to na pódiu ruku v ruce pěvecky rozdávali tak rozdílné osobnosti jako Axl Rose a Elton John. (85%) ()
Dokument nie je o Queen a vlastne skoro ani o Mercurym. Je jeho apológiou, je o aids, je o tom, že on chudák za to nemohol, že sa nakazil, že za to môže homofóbna spoločnosť. Áno, takto vyznieva posolstvo dokumentu. Zlá spoločnosť, zlí homofóbni novinári, tí všetci sú na vine. Našťastie tu bolo aj niečo z hudby, tak to nebolo celé zlé. Je dobré si pripomenúť skvelého umelca a jedinečný koncert, ktorý nasledoval aj po jeho smrti. Ale netvárme sa, že za jeho ochorením nebol istý životný štýl. ()
Dokument je minimálne z jednej tretiny o homosexualite a o AIDS (k tomu naplno využíva symbol toho všetkého - nenahraditeľného Freddieho Mercuryho). A až potom je to o poslednej show. Tej sa film venuje pol hodinky. Ok, no trochu mi vadilo spovedanie niektorých účinkujúcich (napr. hiv pacienta, alebo homosexuálneho doktora). Namiesto nich radšej mohol viac rozprávať Brian May a Roger Taylor, ktorých rozprávanie bolo omnoho zaujímavejšie. Inak je to fajn dokument, aj keď skoro všetko už bolo povedané inde (až na pár zaujímavostí zo zákulisia koncertu), ja som si to rád pozrel a rád som si hlavne pripomenul tento rozlúčkový koncert, ktorý pred tridsiatimi rokmi sledovalo v telke (údajne) pol miliardy divákov, medzi nimi aj ja. 79%. ()
Reklama