Podivuhodný příběh Henryho Sugara

"Koukám na nové shorty Wese Andersona," napsala přes Instagram dívka, kterou silv_r posledních pár týdnů s nadšením vídá. Protože si jednoho večera uvařil večeři a sedl k televizi, hledal něco krátkého, co si může pustit zatímco by jedl. "Hele, Henry Sugar!" zvolal a říkal si, že aspoň bude mít nové téma pro konverzaci. Následující je popis filmu, tak jak jej vnímal. Plátno, kulisy a choreografie připomínaly divadlo. Omezený počet herců tento pocit pouze umocňoval. "Ježíš, to je tak krásně udělaný," zamumlal silv_r tiše pro sebe. Bylo. Celý film měl náladu, jako když v podzimní odpoledne prší a pod dekou srkal čaj, přičemž vedle prská krb. Zkrátka takové útulné příjemno. Dějově byl film zajímavý, ale stylizace a způsob vyprávění je ten prvek, který z něj dělá, co bylo před chvílí popsáno. Ono útulno spočívala v tom, že kde jiné filmy své nedostatky schovávají, Anderson je zde přijímá a dělá z nich přednost. Film skončil. "No, jdu napsat recenzi," řekl silv_r a šel tak udělat. Byl spokojený. (01.10.2023)

V rámci Andersonovy dahlovské tetralogie mě Podivuhodný případ Henryho Sugara bavil rozhodně nejvíce, na čemž má svůj podíl jak delší stopáž (oproti třem zbývajícím kraťasům), díky níž působil film více uceleně, tak i výtečná práce s kulisami. Příběhově mě Henry Sugar též nejvíce oslovil. (18.10.2023)

Měl jsem za to, že jde o obyčejný film, na motivy příběhu Roalda Dahla. Jak já se mýlil. Prvně mě z rovnováhy vyvedly kulisy a design scény, pak styl vypravování a nakonec krátká stopáž.  Naprosto mě uchvátil styl popisování chování postav, přechod že scény na scénu a až divadelní styl herectví s přímým pohledem do kamery/na diváka. Skvělá jednohubka, skvělé obsazení, více takových (01.11.2023)

Typický Anderson. Akurát si už nie som celkom istá, či to možno vnímať čisto ako pochvalu. Wes už iba akosi vykráda sám seba a prestáva prekvapovať. Vizuálne opäť vypiplané, príbeh bol milý, ale napriek tomu, že mal iba 39 minút, cítila som ich. Na jeho animovaný svet (Psí ostrov, Fantastic Mr. Fox) však stále nedám dopustiť. (04.10.2023)

Zhliadnutím tohto krátkometrážneho filmíku som porušil svoj dávny sľub, že už nikdy nepozriem nič od Wesa Andersona. Lenže ja som si ho pomýlil so Zackom Snyderom a tak v domnení, že idem pozerať Zackove digitálne hody som si to pustil. Digi hody sa síce nekonali a je to vec od Andersona, ale musím povedať, že spôsob rozprávania, výber hercov a v konečnom dôsledku aj samotná poviedka za to stáli. Dávam štyri a trvám na svojom dávnom sľube s miernou úpravou. Už nikdy celovečerný Wes Anderson. (11.11.2023)