Comment je me suis disputé... (ma vie sexuelle)
Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává v kruzích současných univerzitních intelektuálů, kteří si příliš nepřipouštějí existenční starosti, zato mají spoustu starostí existenciálních. Trápí se vlastní nedostatečností, citovou mělkostí a nestálostí, hledají své místo v životě. Devětadvacetiletý vysokoškolský učitel Paul dosud nenapsal dizertační práci a zaostává v kariéře za bývalými spolužáky. Trauma mu způsobí setkání s dřívějším přítelem Rabierem, který se právě opájí svým úspěchem. Důležitější však pro něj je, aby si uspořádal soukromý život: miluje Ester, s níž chodí už deset let, ale s níž se chce rozejít, ale zároveň tajně miluje krásnou Sylvii, která však patří příteli Nathanovi, a naváže poměr s podivínskou Valérií, která je však družkou Sylviina bratra Jeana-Jacquesa. Podobné intimní starosti mají i jeho další přátelé. Všichni své pozice neustále rozebírají a hodnotí. A tak jim uplývá život... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
kecy, kecy, kecy o vztazích, intoši, kecy, kecy, pseudoitoši, kecy, kecy, nahá prdel, kecy, kecy o vztazích, nevěra, kecy, kecy, kozy, láska, kecy, kecy, intoši, kecy, kecy, kecy o vztazích, intoši, kecy, kecy, pseudoitoši, kecy, kecy, nahá prdel, kecy, kecy o vztazích, nevěra, kecy, kecy, kozy, láska, kecy, kecy, kecy .... ()
Rozhodně je to, jak už tu kdosi poznamenal, film o intelektuálech pro intelektuály. Komu je cizí univerzitní prostředí (a francouzské intelektuální klima zvlášť), tomu bude asi cizí i tento film. Protože to je právě mřížka s níž postavy přistupují ke svému životu, i když problémy, které se snaží řešit jsou asi stejné, jako u kohokoli jiného. Film mi svým způsobem připomínal Fowlesova Daniela Martina, a ano, i já jsem si zpočátku říkal, že těch sto sedmdesát osm minut je trochu moc. Ale podobně jako u Fowlesova románu, je přes občasné mělčiny (které se ale nevyhýbají ani kratším snímkům) stále co říkat. ()
Jak mne Arnaud Desplechin přesvědčil o tom, že to skutečně nemyslí vážně, a začala zábava: Pravda, už na začátku mě zarazil nástup hodný Chabrolových filmů, včetně originální hudby (velmi podobné té od Maurice Chabrola), a překvapilo několik scén, které jakoby odkazovaly k Bergmanovi, pak mi to zase připomínalo Venturu Ponse. To mne poprvé napadlo, že jde o šprým, pak se ovšem děj proměnil v šlichtu absurdních dialogů, které nedávaly smysl intelektuálně, psychologicky ani samy o sobě a které mi přičinlivě lezly na mozek a na nervy. Teprve v polovině filmu mne až godardovská gradující absurdita a vytrvalá nesmyslnost replik přiměla s konečnou platností k názoru, že se na film dívám úplně špatně. Jsem to ale jouda:) je to šprým! Ještě teď se stydím za to, že jsem si mohla na chvíli myslet, že to myslel vážně a natočil špatně. ()
Pre všetkých, ktorým snáď vadí, že na vzťahovú drámu je to snáď príliš uťahané a zdĺhavé, je potreba pripomenúť, že tu ide o UČENÚ ROZPRAVU. A tá býva málokedy zábavná, krátka alebo uzavretá. Naproti tomu, ak prijmete jej zákony za svoje, môže vás naplno pohltiť, rovnako ako rozosmiať alebo zahlušiť. Francúzske vzťahové filmy vždy radšej iba na vlastné riziko ! - a hlavne keď sa tvária artovejšie... ()
Je to děsně dlouhý, kdyby to nacpali do dvou hodin, nevadilo by to. Taky mi to přišlo trochu přehnaný (když jí na tu školu nevezmou, je to blbý, protože bych se s ní nemohl rozejít), jinak to byl celkem pěkný zážitek, až na tu vysílací dobu !!! V ČT se snad zbláznili, dávat pěkný filmy o půlnoci ! Mimo jiné to shánim na DVD... ()
Galerie (3)
Zajímavosti (1)
- Herec Mathieu Amalric za roli mladého profesora vyhrál Césara pro nejslibnějšího herce. Na festivalu v Cannes byl pak film nominován na cenu Palme d´Or. (Roman.Ticka)
Reklama