Nauka o snech

Scénář: Michel Gondry .. Sen, sny, snění. Jedna z nejpříjemnějších a nejniternějších lidských činností, přestože se jedná o záležitost mimo lidskou vůli. Stačí pár všedních podnětů a výsledek už se dostaví sám ve zcela nevypočitatelné podobě… Michel Gondry si zaslouží (opět) vekou pochvalu. Zvláště za jeho nekonečný vizuální talent a nápady. Také za chytrý scénář vkusně balancující na pomezí reality a snu, kdy vše umocňuje staromódní ručně řemeslný trikový háv - celofánová voda, krokově rozpohybované předměty a objekty, vše tak příjemně přirozené a působivé. Hned po ústřední tvůrčí osobě stojí za pozornost herci - zvláště Gael García Bernal, který je neuvěřitelně lidský, civilní, prostě bezchybný. Vedle něj však nepřehlédnete Alain Chabata či další. Film dodá zvláštní energii, v několika momentech je odzbrojujícím způsobem vtipný a celkově hodně zábavný. Ovšem kdo nemá dobré zkušenosti se sny, musí přistupovat s nadhledem.. Moje konečné hodnocení není taková ta čistá, krystalická stovka, to by chtělo některé hrany ještě vybrousit k dokonalosti, ale i tak jsou tam, coby hvězdičky na dobrou noc, zaslouženě. 90%. (06.12.2006)

Tento film nikdy nebude pro většinové publikum, Na to si až moc jde svou vlastní cestou nehledíc na klasické žánrové zvyklosti. Gondry je prostě osobnost, který pod každým svým filmem dokáže oživit svou osobitou vizi a pevně z ní vymačkat absolutní maximum. Jeho imaginace nezná mezí, krásně schovaná za zdánlivě obyčejným příběhem, který je v podstatě o ničem. Nauka o snech je Gondryho nástrojem pro stvoření svého světa, ve kterém předměty pomocí pixelace ožívají, stejně jako se mezi snem a realitou smazává rozdíl a vše se stává až sebestřední fikcí... Zkrátka plný film nápadů a originálních scén, který se nepotřebuje publiku podbízet ale tvoří si své vlastní, které bude akceptovat jeho výstřelky... (28.04.2008)

Vynikající po režijní stránce, výborné herecky a i atmosféra je navozena dokonale. Přesto k naprosté dokonalosti tomu pořádný kus schází... Ač se Gondrymu scénář povedl, tak přeci jen s bezchybnou dokonalostí Kauffmanova majstrštyku k Věčnému svitu se měřit nemůže. Ovšem nebylo by zcela fér srovnávat Nauku se Svitem. Předně je úplně jiná a především hodně moc povedená. Stephan ani Stephanie k srdci sice nepřirostou tolik jako Joel s Clementine, ovšem není to ani tak hereckými výkony jako spíše tím, že dvojice z tohoto snímku, jsou prostě regulérní blázni. Ovšem roztomilí. Snové sekvence jsou, opět, navozeny bezchybně a již jen kvůli nim stojí za to Nauku o Snech zhlédnout a užít si jí. (12.12.2006)

Nauka o snech, film o snech, film jako sen. Gondryho snímek je opravdu jako sen, se vším, co k němu patří - s časovou a prostorovou znejasněností, s vypadáváním určitých důležitých událostí či postav, které se vzápětí znovu objevují, s bláznivou a ničím nelimitovanou fantazií roztahující běžně vnímanou skutečnost do nekonečných dálav... Nauka o snech je rozkolísaná, má triviální příběh, je bezesporu nelogická a v lecčems nedotažená - ale vždyť přesně takové jsou naše sny a troufám si tvrdit, že přesně takový byl Gondryho záměr. Jaký jiný film vypráví věčnému vyhýbání se na ulici, jaký jiný film přivádí na svět tak bizarní stroj času (který navíc v druhém plánu odkazuje na časovou podstatu filmového média), v jakém jiném filmu hraje neodolatelný plyšový boy-band? Našim každonočním snům nahodilost žádnou práci nedá, o to víc je nutno ocenit Gondryho propracovanou nahodilost v jeho nezapomenutelném filmu. (08.04.2007)

Michel Gondry....už když jsem před lety viděl jeho klip ke skladbě ´Army of Me´ od islandské divy Bjork, bylo mi jasné, že tenhle člověk je originální tvůrce s jedinečným vizuálním cítěním a duší přerostlého dítěte. Jeho poslední film dokazuje, že geniální ´Věčný svit neposkvrněné mysli´ nebyl náhoda a že jako spoluautor oscarového scenáře (společně s Kaufmanem) měl určitě nemalý podíl na jeho výsledné scenáristické podobě. Protože o ´Nauce o snech´ se dá říci totéž - něco tak kouzelně "ulítlého", až dětsky hravého a vizuálně poutavého v dnešní době jen tak neuvidíte a nenapadá mě až na pár vyjímek jiný současný filmový tvůrce, který by se co do nespoutané fantazie dal ke Gondrymu přirovnat. Uznávám, že tahle poněkud šílená "milostná romance" (dá-li se to tak vůbec nezvat) není pro každého, nicméně pro ty, kteří mají rádi tak trochu "jiné" filmy, nevadí jim nezvyklé vypravěčské postupy a rádi se oddávají snům, je tohle jasná volba. A za to elegantní otevřené rozřešení podivného vztahu obouch hlavních představitelů (netuctově krásní a charismatičtí Bernal a Gainsbourg) si Gondry zaslouží absolutorium. Tenhle film, respektive jeho přijetí/nepřijetí, vám ukáže, jak jste na tom se svým "dítětem v duši". :o) (09.04.2007)