1941. Крылья над Берлином
Obsahy(1)
Po přepadení SSSR propaganda v nacistickém Německu tvrdila, že rudé letectvo bylo zcela zničeno. Sovětské velení se proto rozhodlo udělat dálkovými bombardéry odvetný úder na hlavní město říše Berlín. Úkolem bylo pověřeno letectvo baltické flotily, které v noci ze 7. na 8. srpna 1941 vyslalo k náletu 13 dvoumotorových bombardérů DB-3F vedených plukovníkem Preobraženskim (Maxim Biťukov). Film rekonstruuje nejen přípravy na složitou akci, ale i samotný nálet. Statečné osádky musely během dlouhého letu bojovat nejen s nepřítelem, ale i únavou a nepříznivým počasím. Toto je jejich příběh... (Big Bear)
(více)Recenze (11)
Další z těch směšných válečňáků ruské produkce, snažící se oslavovat anonymní, zapomenuté hrdiny a celkové hrdinství ruského lidu za 2. sv. války. ()
Film mi doporučil Big Bear, a protože mu v tomto ohledu důvěřuji, šel jsem do toho. No, a nelitoval jsem. Rusové tentokrát s heroismem a patriotismem netlačili tolik na pilu a soustředili se raději na provedení samotného příběhu. A udělali moc dobře, protože tady nebylo potřeba obsáhlých projevů na téma hrdinství, tady se stačilo dívat. Jak jsem u Rusů dlouhodobě zvyklý, technika a válečné reálie vůbec byly tradičně na úrovni, a přestože považuji zobrazenou akci za velmi známou, cítil jsem napětí, i když jsem věděl, jak to celé dopadne. A to je vždycky známkou toho, že filmaři odvedli dobrou práci. Při vší té snaze mě pak trochu zamrzela přehnaná úspěšnost palubních střelců a taky to, že si tvůrci nepohlídali všeobecně známý fakt, že stíhači Luftwaffe nelétali v tříčlenných rojích. Ale to už zase hledám hnidy. Snímek to byl vydařený a myslím, že by bez problémů ustál srovnání s americkými velkofilmy zaměřenými na období 2. světové války. A nejeden by i překonal. / Poučení: Když je ti zima, k někomu se přitul. ()
Zasloužené 4 * a díky událostem dnešních dní... ještě o hvězdičku více! ()
Velice slušný film o ruských letcích a historické události, kdy velení přišlo s velmi náročným nápadem bombardovat Berlín, který byl tak strašně daleko. Příprava pilotů, zatížení letadel, krásné Estonsko i nečekaná láska. Perfektní vizuál celého filmu, přiblížení vojenské operace. Venkovní teplota -20, v kabině - 18. Rozhodně jsem byla spokojena. ()
Ruský válečný film věnovaný památce letců 1. mino-torpédového leteckého pluku vzdušných sil Baltské flotily. A tím je jasně řečeno, o čem že to je tentokrát. A nutno podotknout, že takových snímků z ruské válečné kinematografie zase moc není. A i když z válečného hlediska se tu netlačí na pilu, čímž může připadat poměrně slabý, rozhodně předčí očekávání. I když pro světovou kinematografii to v takovém stylu zpracování není nic neobvyklého. Atmosféra z dění na letišti, plánování a provedení útoku připomene už filmovou válečnou klasiku ´Bitva o Británii´ )1969), ´Tmavomodrý svět´ (2001) či ´Hurikán´ (2018). Scéna s řešením problémů a následným letem na Berlín a bombardováním nejvíce připomene snímek ´Pearl Harbor (2001) ohledně plánování a letu bombardovat Japonsko. Vedle takových snímků se tento může bez problémů zařadit. Děj příběhu stále sleduje pouze počínání letců, takže to vyvolává dojem, jakoby jsme celou filmovou stopáž byli s nimi. Nejsilnější je to během bombardování Berlína, kdy vidíme a prožíváme pouze to, co oni. Západní styl filmu je neoddiskutovatelný a ničemu to neškodí. Spíše naopak. Pozitivní také je vynechání typických nevraživých aspektů oné sovětské doby. Zrádci, NKVD, hrozba Gulagu či dalších nepříjemných stranických bariér oddílu. Takové věci se sice skutečně děly, ale tady by to spíše vadilo. Pozitivní je i romantická vsuvka, která je skutečně snad všude. Každopádně tady je to jen jako prosté ozvláštnění příběhu a nijak se tím netlačí do popředí zájmu. Co se týče dané historie, použit byl jako obvykle jen jako podklad pro prezentovaný příběh. Odpočinkový válečný snímek o ruských letcích, který svůj potenciál má. ()
Konstantin Buslov nám vo svojom filme priblíži dni zo začiatku 2 sv, vojny. Tentokrát nám predostrie august roku 1941 a popíše nám, akým spôsobom sa sovietski piloti dostali až k bombardovaniu Berlína. Bohužiaľ filmu chýba to kúzlo, čo nám nedovolí utrhnúť oči od obrazovky. Tu sa len pozeráme a čakáme, kedy to skončí. Predošlý film Kalašnikov je na tom omnoho lepšie. ()
Jeden z těch opravdu lepších, v rámci možností realistických válečných filmů. Na to, že jde o ruskou produkci, tu není obvyklý bordel, a naopak se film opravdu snaží být historicky přesný, Kdo má rád historii, historickou techniku - tak by mu film neměl uniknout. 80% a ****. ()
Ruská válečná kinematografie má svou kvalitu a vždycky stojí za shlédnutí. Ani tady to nebylo výjimkou, ačkoli o scénáři by se dalo diskutovat hodně dlouho. Ani závěrečná bojová scéna nestála za koukání. Tak snad příště to bude zase lepší. ()
No sláva. Po spoustě sovětského válečného odpadu konečně dívatelný reálný film. Oproti poslednímu Pilot naprosto jiný level. Ono to jde i bez příběhové vložky Nataši a Ivana, ura!!! ()
Kdo četl knihu "Letím na Berlín" a líbila se mu, si film jistě užije...moc pěkné natočeno. Stroje i podmínky v podstatě reál. Jinak naprosto souhlasím s recenzí kolegy Big Beara. ()
Po napadení Ukrajiny nacistickým RuSSkem letošní jaro jsem se zařekl, že si nebudu nic ruSSkého kupovat (třeba vodku), ruSSko jakkoliv podporovat a že nebudu koukat ani jeho filmy. Prostě u mně tahle odporná horda barbarů skončila. Muselo by se stát něco hoodně vyjímečného abych slib porušil a ono se kupodivu teď k podzimu stalo. Cestu mi zkřížil tenhle film a jelikož se týká bombardérů což já rád, a druhé světové, kterou já ve filmech rád, tak jsem se přemluvil. A kupodivu jsem dobře udělal. Zatímco většina dnes točených filmů v RuSSku je čistě podřízena tamní propagandě a to se týká i snímků z druhé světové, občas se objeví něco, kde nemají potřebu ukazovat to jejich zasmrádlé gerojství a tu balšoju RuSSiju skrze otlapané terárko s Uljanovem a vrahounem Stalinem. Občas se prostě povede ukázat hrdinství to obyčejné, lidské. Není vydřeno žádnou propagandou a ideologií, je opravdové ve své prostosti při plnění válečných úkolů. Ačkoliv nálet samotný byl silně propagandistickou akcí, ty osádky si sáhly na dno sil. Naštěstí je tam poslali v relativně moderních strojích na svoji dobu. DB-3 v době svého vzniku v roce 1937 byly docela moderní a nejedním výkonem překonávaly i německý He-111. Samozřejmě konstrukce a hlavně přední střelecká věž má ještě rysy strojů z třicátých let, přesto byl DB-3 docela schopným letounem. Ale bohužel jsme v RuSSku s jeho šlendriánem a nekvalitní výrobou, což se samozřejmě muselo projevit i na kvalitě tohoto bojového bombardéru. Takže ten výlet nad Berlín byl rizikem i tak jen v rámci dálkového letu. Kupodivu na to film poukazuje více než kriticky, což u filmu z roku 2022 vysoce oceňuji. Letadla byla parádní, holt jsme ve věku World of Warplanes a tak z těch maličkých pixelů dnes filmaři udělají cokoliv. Co mne překvapilo, tak že RuSS asi už taky vyměknul. Me109 nemají na ocase svastiku. U západních pokrokových filmů jsme na toto pokřivování historie už zvyklí. Co kdyby někdo viděl hákáč na mezkovi, dyť by se z něj mohl stát proboha třeba skinhead!!! Ale v ruSSáckých filmech si s tím doposud hlavu nelámali a ukazovali letouny Luftwaffe v kamuflážích a označení, ve kterých se za války proháněly skutečně na obloze. Tak už holt asi ne... Škoda. Co mne tam zaujalo, byl ten noční stíhač s reflektorem. Ačkoliv se touto problematikou zabývám dlouho, o tomto jsem ještě neslyšel. Taktikou každého nočního lovce bylo potichu se přiblížit, identifikovat stroj, podle identifikace určit kolik kulometů letoun má a podle toho volit útok. Britské Blenheimy třeba zezadu, ale Welouše raději z boku atd... Upozorňovat na sebe reflektorem palubní střelce pro soustředění obranné palby z bombardéru mi přijde krapet netaktické... Ale to je detail. Film jsem si užil a užil jsem si skvěle. Je to prostě film pro letecké fandy. Trochu mi mrzí, že se nedal větší prostor jednotlivým hrdinům. Ta jména jen tak prosviští aby se neřeklo, ale k nikomu si neudělá divák vztah a to je škoda. Možná i proto pak filmu chybí jisté napětí, takové to kdy se chvějete rozrušením jak to dopadne... Já sice chápu ten záměrný chlad pilotů ke svým střelcům... Proč si dělat vazby na někoho, kdo stejně brzy padne... V ruSSáckém letectvu střelci umírali nejčastěji. jejich pracoviště nebyla pancéřována a po střelcích se šlo většinou jako po prvních. Bezbranný letoun už pak šlo shodit z oblohy snadno. Tuším že na jeden Il2 procentuálně byli až 3 střelci ztráta. Pro tu absenci napětí nedávám tu pátou hvězdu. A zaujala mne ještě jedna věc. Tenhle nálet je svým způsobem vzhledem k propagandistickému dopadu i obtížnosti vlastně předobrazem amerického náletu na Tokio bombardéry B-25 podplukovníka Doolittla v roce 1942 po napadení USA císařským Japonskem. Zavěšuji tedy pod břicho za 4 pumy a nahazuji motory. * * * * () (méně) (více)