Krvavé pobřeží

Velkolepý čínský historický velkofilm z roku 208 vyrobený roku 2008 připomíná v mnohém největší klasické sovětské či americké válečné velkofilmy, nebo taky počítačové hry. Lodí jsou tisíce, bojovníků statisíce, efektů taky tolik. Bohužel hlavních postav je taky mnoho a do konce filmu, prý příliš prostříhaného, jsem se v nich zcela neorientoval. Občas v bitevní řeži ani v tom, která strana je která, i když vlastní příběh je prostinký. Nakonec hlavní se v tomto filmu stalo užít si bitvy jednotlivců, překrásných scén s metáním ohnivých pum a podpalováním nepřátelských lodí a jen občas si, s nejvyšší opatrností, odpočinout u čaje. Trailer: http://www.csfd.cz/film/118015-krvave-pobrezi/videa/ (25.07.2010)

John Woo se vrátil do rodné Číny aby zde natočil nejnákladnější a nejdražší film své kariéry. Natočil více pěti hodinový epos, který později sestříhal do stravitelnější dvou a půl hodinové délky, ve které vypráví příběh o bitvách znepřátelených čínských stran. Ačkoliv na čínské historické velkofilmy moc nejsem Woo mě (ostatně skoro jako vždy) opravdu potěšil a jeho spektákl považuji za nejlepší film v dané oblasti. Woo se v této zkrácené verzi zaměřuje převážně na boje, které jsou pro akčního diváka pastvou pro oči jak vizuální stránkou tak svou velkolepostí. Nejedná se o naturalistická jatka jako v případě Gibsonova "Statečného srdce" a divák neznalý čínské kinematografie by občas mohl být překvapen pohledem na jednoho bojovníká, který sám porazí několik destítek nepřátel. Bitvy jsou takovou kombinací klasických historických velkofilmů a filmů Zhanga Yimoua. Pokud divák na tento fakt přistoupí každou akční scénu si náležitě vychutná. Bitevní scény zabírají nějakých 45% filmu a ve zbtyku se divák seznamuje s postavami a jejich motivací k válce stejně jako s jejich blízkými. Tato část asi nejvíce trpí brutálním, takřka tříhodinovým zkrácením, jelikož film postavy tolik nerozvíjí a většina z nich jsou pouhé figurky, což zaříčinil i fakt, že neasijský divák si prostě nedokáže zapamatovat jejich jména nebo obličeje. Toto naštěstí neplatí o hlavních postavách, které se ve filmu předvedou natolik aby s nimi divák dokázal soucítit a držel jim palce. John Woo natočil výborný film, který se sice odehrává v jiném prostředí než na jaké jsme u něj zvyklý a střelné zbraně vyměnil za luky a meče ale přesto je zde spousta scén a elementů, které jeho fanouškům dokáží, že to natáčel jejich oblíbený mistr. P.S. samozřejmě nechybí ani holubice. (03.06.2010)

Moc se mi to nelíbilo. Hudba mi neseděla. Příběh by byl docela dobrý byli by obě strany vyrovnané. Už od začátku bylo jasné, že strana dobra má výhodu, protože je strana dobra. Bitvy byli dobré, ale nepřátelé vždy skočili na špek jednoduchým trikům. Docela nechápu, proč vždycky zajížděli do nitra těch štítových formací. Mohli je přece prorazit. Vždyť to dokázal prorazit i pád tělo, co pak celý koňský útok. A navíc co třeba tohle "nepřítel je ohavný chce využít podlých triků s tyfusem, jak ohavné", my přece máme jen špeha a ostatní naše triky jsou naprosto čestné. Jo a to taky, to nenapadlo Cao Caa dát tam svý špehy, to to vážně napadlo jen je. Docela mě nudily ty romantické scény. Boj no řekněme, že nevěřím vojákům, co běží s kopími napřaženými kolmo, která míří přímo nad nepřátelské hlavy, hlavně aby se v tom boji nikomu nic nestalo. Ponechám stranou nadpřirozené schopnosti bojovníků dobra, ty mi opravdu nevadili, jsem na něco takového u čínských filmů zvyklí a rozhodně jsem neubral kvůli tomuto. No nevím je pravda, že se snažili jakože vyrovnat strany, když tam umíralo ńa obou frontách stejně vojáků, ale to bylo nic. Vojáci stejně moc bojovat neuměli, i když je tak perně cvičili. Proti želvě je krom katapultů nejlepší jezdectvo, které jí rozvrátí a snadno pobije klopýtající vojáky. Tady jezdectvo schválně najelo mezi ně a sekalo po stranách, což upřímě nechápu a tak bych mohl pokračovat. Celkově bych tomu dal otrochu horší hodnocení než je průměr. (03.06.2013)

Čína na krvavém pobřeží předvedla, že velkofilmy nemusejí být jen doménou Hollywoodu. Přehlídka asijských hereckých star východu v čele s Tonym Leungem a Shidem Nakamurou ve vizuálně úchvatné a velkolepé bitvě o mír naplno ukazuje, že je John Woo zpátky ve své kůži. Předmětem je ústřední konflikt čítající masivní střety obrovských armád a lodí či taktické úskoky, čas se najde i na jednu příjemnou romanci - a je zde navíc nevnucující se, jinak známá myšlenka přátelství. Místy rozpačité heroické pózy mohou věrohodnost tahat dolů, ale už dlouho jsem nekoukal s otevřenou pusou na vizuální tanec a nápadité bitevní choreografie, dokonalé léčky a na to, jak jedna krásná žena může tak dlouho tlachat o vaření vody...Dámy a pánové, spokojenost padla na krvavé pobřeží... (30.06.2009)

Podobných davových a kostýmových čínskych veľkofilmov za poslednú dobu vzniklo dosť, ale meno John Woo má aj po niekoľkých nepresvedčivých projektoch stále zvuk. Príbeh si ma získal postupne výbornými bojovými scénami, ale hlavne tým, že bitky pramenili z vopred dobre premyslenej taktiky s využitím prírodných živlov a predvídavosťou krokov nepriateľa. Niektoré scény boli fakt nadpriemerné. Pristihol som sa, ako som sa s úsmevom prilepil na obrazovku. Veľmi zaujímavá bola scéna úvodnej bitky so štítmi a poučná ale aj skvelá zase scéna zberania nepriateľských šípov. Keď si k tomu pripočítam výborný hudobný doprovod, ktorý tieto skvelé scény poháňa, vychádza z toho úžasný vojnovo-strategický film. Lenže to by nebol čínsky film, keby do toho miestami zbytočne nepridávali prehnané a nereálne súboje jednotlivcov s prvkami kung-fu a nepodarený bol aj záver so záchranou manželky jedného z vodcov. Stačilo málo k plnému počtu, ale aj tých pár výčitiek čo mám ,mi nedovoľuje dať viac ako 80%. Možno keby som videl nezostrihanú verziu, možno. (21.02.2010)