Božské děti

Tak jo, dostali jste mě, parchanti. Vůči využívání malých dětí v kinematografii a citovému vydírání diváků bývám většinou imunní a tenhle masově zneužívaný trend je mi protivný, ale když to vezmu kolem a kolem, nemůžu Majidiho snímku nic podstatného vytknout. Je to poctivě natočené sociální drama s velmi dobrým výkonem dětských představitelů, žádné šumy ve scénáři jsem nezaznamenal, nemůžu vyloučit, že i proto, že neznám společenskou realitu íránského městského prostředí tak, abych odhalil přibarvování skutečnosti. Režisérovi a scénáristovi v jedné osobě se jednoduše daří do svého snímku dostat ty emoce, o které usiluje. V Evropě přinejmenším od poloviny 50. let už tenhle žánr nefunguje, protože sociální stát se postaral o smazání těch nejkřiklavějších obrázků chudoby a sociálního strádání. Celkový dojem: 90 %. Mých pět hvězdiček možná souvisí i s tím, že nemám v íránské kinematografii tolik nakoukáno. Pokud dobře počítám, je to teprve pátý celovečerák, který jsem zhlédl. Íránští tvůrci z důvodů cenzury a spousty společenských tabu nadužívají dětských motivů, takže třetí a další snímek na tohle téma už by mě možná tolik nezaujal... (22.12.2018)

Je to neuvěřitelně milé a psím očím malého hlavního hrdiny byste bez váhání odevzdali veškeré svoje úspory. Je sice pravda, že chvílemi jsem se trochu nudil, nicméně bezprostřednost, naivita a nevinnost filmu je natolik silná, že vás tenhle film určitě dojme a s větší či menší úspěšností si ho užijete. 7/10 (12.04.2015)

Vystavět celý film na zápletce okolo ztracených bot, a rozehrát malé vnitřní drama chlapce, jenž chce svou chybu odčinit, to by asi v Hollywoodu takhle nedokázali. Musím říci, že mě tenhle film VELMI mile překvapil. Oba hlavní dětští herci jsou působiví a veškeré jejich emoce mi připadají jako naprosto pravé a nefalšované. Příběh nám, "civilizovaným" lidem, může připadat banální, ale pro velkou část zeměkoule tohle může být běžná životní realita. Smutné, že? (20.06.2003)

Moc pekný film. Milý, príjemný, asi preto sa ho nejaký dobrák rozhodol ovenčiť titulom komédia. Trochu divné, ale nevadí. Aj cez fakt že ústredný chlapec furt plače, som nepostrehol nejaké výraznejšie útoky na city, takže namiesto očakávaného vydierania, som len tak trochu na duši pohladený. Snáď to nevyznie moc pateticky... Ps: Žiť by som tam teda nechcel. Nehovorím teraz o politike, náboženstve, chudobe, ani teroristoch, iba tam skrátka musí byť strašná nuda. (07.01.2014)

Íránské děti jsou skromné, mají rády rodiče a ve škole se při tělocviku neulévají. To jsem ovšem věděl i bez zhlédnutí tohoto snímku, takže jsem chtěl něco navíc. A toho se mi v příběhu ztracených botek zkrátka nedostalo, takže jsem mírně zklamán. Spokojenost si dovolím vyjádřit pouze s kukuči dětských herců a také běžecký závod byl poměrně napínavý, ale hranice průměru to u mne rozhodně nepřekročilo. (11.09.2013)