Finist - Jasnyj sokol
Finist, jasný sokol
Obsahy(1)
Slavná ruská pohádka, ve které se chrabrý bohatýr s dobrým srdcem postaví krutém vládci, který napadl ruskou zem. Kdysi žil v ruské zemi nejsilnější ze všech bohatýrů, Finist - jasný sokol. Když jeho rodnou zem ohrožoval mocný čaroděj Kardaus, vybral se Finist spolu s ostatními bohatýry bránit rodnou zemi. Svojí silou však vzbudil strach i u samotného Kardause a ten ho proto přeměnil na lesní strašidlo, kterého se lidé bojí a zdaleka se mu vyhýbají. Jen láska mladé děvy mu může vrátit podobu člověka. A jak to už v pohádkách bývá, Finista miluje krásná Aljonuška a svého milého pozná i v podobě lesního strašidla... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Georgij Milljar (Baba Jaga z Mrazíka a Čuda Juda z Varvary)tentokrát jako čaroděj Kardaus. Čím novější pohádka, tím kvalita ubývá... ()
Kdyby se trochu více zapracovalo na námětu, který byl velmi zajímavý, byla by tato pohádka konkurencí i bezchybného Mrazíka. Takto však zůstane jen u příjemného zpracování, již tradičně kouzelné atmosféry, avšak pouze průměrného příběhu. Hlavní plus tak zůstává na skvělém čaroději, jenž opravdu nemá chybu. ()
Další z krásných ruských pohádek. Až jsem myslel, že ji dělal Alexander Rou, režisér Mrazíka. Už jen pro některé herce, které jsem zde spatřil a tu hravost. Ach, "sokolíku", proč není víc takových pohádek. ()
Ruské pohádky jsou někdy až velmi strašidelné, ačkoliv oni tvrdí totéž o těch našich a nikdy nám asi neodpustí princem Trávníčkem zastřelenou chudinku lišku ve Třech oříškách. Každopádně obluda z Finista neboli ''Čudiše lesnóje'', je tou nejděsivější, kterou jsem jako malá na VHS viděla. Kladně hodnotím hudbu a písně. Rusi to holt s garmoškama umí. Tenhle kousek se mi líbí i víc než stokrát omílaný Mrazík. Смотришь и отдыхаешь. ()
ruska klasika-OK ()
Pohádka by v rámci svého diskursivního pozadí (proklamovaně ateistická apoteosa svaté Rusi a jejího dobrého lidu) fungovala dobře, kdyby jí tvůrci dopřáli delší stopáž a méně násilných střihů a obtěžovali se neznalým divákům vysvětlit některé očividně zákonité detaily folklóru (trojice obtloustlých zpívajících sudiček, mluvící zvířata, princip magie). Ve stávající formě je příběh nepřehledným sprintem za předem určeným přemožením rusovlase německého čaroděje a jeho hordy tatarských nekňubů, a tedy pohádkou, která nedokáže zaujmout, nejste-li vlastencem nebo kulturologem. ()
Škoda, na mě až moc písniček bez nich by to bylo lepší. Ale jinak po Mrazíkovi patří spolu s Dary od zlého kouzelníka mezi ty lepší sovětské pohádky. ()