Černočerná tma

O mně je známo, že se nerada lekám a tady o lekačky a strachycvakání u zadinky nebyla nouze! Sexy zabiják Vin alias Riddick byl k sežrání. Tušila jsem samozřejmě, že jako hlavní hrdina prostě nemůže skončit na jídelním lístku zdejších temných predátorů a tak jsem se bála jen o ty okolo. Zajímavé, že byla všude taková černočerná tma, vždyť přece nebe plné hvězd nějaké to světlo vydávat musí. No ale dobře, no. Napínavá jízda od začátku do konce, atmoška dusná tak, že by se dala krájet a svižně děsivá hudba jako závdavek. Pálím plný počet. (18.04.2016)

Tak jsem zase jednou naletěl některým místním odborníkům. Většina zdejších komentářů, oslavuje Černočernou tmu jako skvělou, napínavou žánrovku s působivými triky, propracovanou psychologií postav a někteří dokonce film přirovnávají k Vetřelci. No pane jo. Celý snímek, každá scéna - vypadají strašně lacině, efekty jsou k smíchu (především ti digitální ještěři - na rok 2000 neskutečná bída), postavy nesympatické (hlavně vybrat co nejširší rasové etnikum, že?), srovnání s Vetřelcem je jen výkřikem do tmy (nabízí se spíše paralela s filmem Vetřelec vs. Lovec) a po napětí by se dalo vyhlásit pátrání. Vůbec se nedivím, že byl právě tento scénář zamítnut pro Fincherova Aliena. Prostě to celé vypadá jako průměrná epizoda 99. serie Hvězdné brány a jedna jediná hvězdička je za jakžtakž obstojně hrajícího Diesela, s šíleně odstávající levou plachtou. David Twohy pár let poté natočil celkem povedenou Hlubinu, která je zde zbytečně podceňována, ovšem narozdíl od tohoto paskvilu si zaslouží kladnější hodnocení spíše ona. Fakt jsme viděli stejný film? (17.10.2014)

Nikdy jsem plně neporozuměl přetrvávající oblibě Černočerné tmy, která přerostla v malý béčkový kult. Objevují se dokonce hlasy, které označují tento kousek za levnou verzi Vetřelce, i když při hlubším pohledu je jasné, že oběma tvůrcům šlo evidentně úplně o něco jiného a přes zdánlivě podobné východisku v podobě motivu nebezpečného mimozemského organismu dělí kvalitu obou snímků světelné roky. Tam, kde Scott angažuje špičkovou divadelní herečku, tam Twohy dává přednost modelce bez filmových zkušeností. Tam, kde Scott pečlivě buduje atmosféru a pracuje s širokou škálou lidských emocí od vzrušení z objevu neznámého přes nervozitu a napětí až po čistokrevné zoufalství, tam Twohy redukuje především v druhé polovině svůj snímek na rutinní akčňák s nezranitelným hrdinou vybaveným drsnou skořápkou, ale dobrým srdcem.:-) Jediným plusem je pro mě přítomnost půvabné Radhy Mitchell v pro ni netypické roli. Celkový dojem: 25 %. (15.10.2013)

Černočerná tma není ničím víc, než dějově rutinním nízkorozpočtovým béčkem o ztroskotancích na planetě obývané agresivními zubatými potvorami. Twohyho nápadité režijní uchopení však film v mnohém posunuje ještě o kousíček dál, než dosáhly mnohé tituly kategorie A. Krom používání sytých barevných filtrů a jiných fines má velký kus hutné atmosféry na svědomí postava Riddicka. Ten se stává příjemně zneklidňujícím elementem a jeho přítomnost dobře funguje jako katalyzátor vzájemné chemické reakce mezi ostatními postavami. Pitch Black ani neprojevuje snahu vyskočit z útulné béčkové škatulky a proč taky? Ti co mají k žánru kladný vztah, budou s filmem jistě spokojeni. (06.11.2007)

Temná sci-fi kdysi odstartovala hvězdný status Vina Diesela. Ten, jakožto člen vesmírné lodi, která musela nouzově přistát, čelí hladovým potvůrkám, které na téhle pouštní planetě jednou za čas vylézají z děr. Je ozdobou (s plným trestním rejstříkem) bandy vyděšených „turistů“, jenž se ocitají v zápletce, která nepřináší zhola nic nového. Z klasických problémů (nedostatek vody) vyvstane boj o holý život z neznámého (v neznámém prostředí), naštěstí režisér David Twohy přidal leccos ze své zahrádky a tuhle béčkovou laskominu řádně přikořenil – a na nic si nehrál. Chemicky upravil filmový materiál, takže se střídají obrazy o sto šest, atmosféra houstne.. scénáristům dochází dech, nenápaditých míst přibývá, ale i tak má tahle invaze na to, aby párkrát zabrnkala na divákovy smysly. (18.05.2008)